Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

 PREDPOVEĎ INTENZITY SUCHA A RELATÍVNEHO NASÝTENIA NA 10 DNÍ

Aktuálny stav sucha na Slovensku

v nedeľu 2.6. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 27.5. do nedele 2.6. ráno)
 

Zásoba vody v pôde a relatívne nasýtenie je v povrchovej vrstve (0 - 40 cm) v intervale 20 - 30 % ojedinele na Šariši a Zamagurí. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na približne 19 % územia. V hlbšej vrstve (40 - 100 cm) sú najnižšie hodnoty v intervale 0 - 10 % na Záhorí a 20 - 30 % na väčšine Podunajskej nížiny. V celom pôdnom profile (0 - 100 cm) je nasýtenie 30 - 40 % predovšetkým na Záhorí a Podunajskej nížine, ale vyskytuje sa aj na Above, Šariši a Zemplíne. Takéto nasýtenie pokrýva viac ako 17 % územia Slovenska. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na menej ako polovici územia.


Miera intenzity pôdneho sucha v celom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2015) je na úrovni výrazného až extrémneho sucha na Orave, Kysuciach, Hornom Považí, Zamagurí, Šariši a Hornom Zemplíne. Extrémne sucho zasahuje celkovo 3,8 % územia a sucho rôznej intenzity je na takmer 1/4 územia. V povrchovej vrstve je situácia priaznivejšia. Výrazné až extrémne sucho je len lokálne na Orave. V hlbšej vrstve pôdy je extrémne sucho najmä na Orave, Kysuciach, Záhorí, Zamagurí a Hornom Považí.


Deficit pôdnej vlahy sa vyskytuje na približne 1/2 územia Slovenska. Najvyššie hodnoty deficitu (-60 až -80 mm) sa vyskytujú lokálne na Orave. Deficit v intervale -40 až -60 mm je okrem Oravy, aj na Kysuciach a Zamagurí. Normálne podmienky sa vyskytujú na približne 23 % územiach. Nadbytok vlahy do +40 mm je ojedinele v Banskobystrickom a Nitrianskom kraji, ale aj na Hornej Nitre.

Popis meteorologických prvkov v uplynulom týždni a ich vplyv na vývoj sucha:
Uplynulý týždeň sa zrážky vyskytli prevažne vo forme prehánok a búrok, preto boli v rámci Slovenska veľké rozdiely v úhrnoch zrážok a to aj v rámci relatívne malých území. Najviac zrážok spadlo v Senici 59 mm, Nitre 58 mm, Prievidzi 54 mm, Boľkovciach-Lučenci 53 mm, Kamenici n. Cirochou 45 mm a Veľkých Lovciach 42 mm. Naopak, najmenej zrážok spadlo v Kuchyni, len 3 mm. Okolo 5 mm bol úhrn zrážok aj v Žihárci, Jaslovských Bohuniciach, Podolínci a Košiciach. Najvyššiu týždennú sumu dosiahol výpar v Hurbanove, Nitre a Žihárci, okolo 31 mm. Najnižší výpar bol v Telgárte 21 mm a Oravskej Lesnej 23 mm. V percentách normálu 1991 - 2020 bol výpar od 90 % v Sliači do 133 % v Podolínci.
 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 13. 5. 2024

    Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha

    V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
    Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE.

  • 9. 5. 2024

    Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha

    Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.

    Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.

    Podcast pro respect.cz si můžete poslechnou ZDE.