O nás

prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.

se myšlenkou funkčního a víceúrovňového systému pro monitoring sucha zabývá od roku 2001. Ve spolupráci s ostatními členy řešitelského kolektivu se tento cíl daří realizovat. Zoodpovídá za architekturu a metodiky systému, navrhoval a řídí jeho vývoj a zabývá se vyhodnocováním jeho výsledků. Vede nebo se podílí na studiích analyzujících příčiny a dopady aktuálních epizod sucha. V rámci své výzkumné činnosti se intenzivně věnuje studiu sucha v minulosti a projekcemi pro 21. století se zoohledněním dopadů změny klimatu.

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.

se dlouhodobě zabývá problematikou dopadů změny a variability klimatu na polní plodiny, včetně dopadů zemědělského sucha na agrosystémy. Propojením růstových modelů, indexů sucha a výsledků polních experimentů buduje pedagogickou a výzkumnou platformu využitelnou pro vzdělávání, základní i aplikovaný výzkum a současně jako datovou bázi využitelnou k přednáškám pro praxi.

prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.

Masarykova univerzita

je profesorem fyzické geografie na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dlouhodobě se věnuje problematice změn a kolísání klimatu v českých zemích a ve střední Evropě. Specializuje se na studium variability klimatu v období přístrojových pozorování, rekonstrukce klimatu na základě dokumentárních pramenů a na analýzu hydrometeorologických extrémů podle dokumentárních údajů a systematických meteorologických a hydrologických pozorování (historická klimatologie a historická hydrologie).

PD Dr. Ulf Büntgen

je vedoucí dendrologické skupiny Švýcarského federálního výzkumného institutu WSL, výzkumným pracovníkem Oschegerova centra pro výzkum klimatických změn (OCCR) na Univerzitě v Bernu a také vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. v Brně. Je velmi aktivní v publikační činnosti, mimo jiné publikuje v časopisech Nature, Science, PNAS, Frontiers in Ecology and the Environment. Svým výzkumem letokruhů propojuje archeologii, biologii, klimatologii, ekologii a historii.

doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.

je odborníkem v oblasti klimatologie, historické klimatologie. Zabývá se také rekonstrukcí klimatu na základě dokumentárních údajů a přírodních proxy dat v poslední miléniu. Je také odborníkem v metodách kvantitativní rekonstrukce, analýz časových řad meteorologických prvků a jejich klimatologických charakteristik. Věnuje se také studiu biofyzikálních parametrů metodami dálkového průzkumu Země a digitálního zpracování obrazu.

Dr. Ing. Martin Možný

je klimatolog a agrometeorolog, expert COST-ESSEM. Působí na Mendelově univerzitě v Brně a Českém hydrometeorologickém ústavu. Odbornými zájmy jsou agrometeorologie a fenologie, monitoring sucha, výstraha před požáry, modelování růstu a vývoje rostlin, klimatické změny, meteorologická pozorování; výpar, evapotranspirace, půdní teploty a vlhkost, promrzání půdy.

doc. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D.

se v rámci své odborné činnosti věnuje modelování růstu a vývoje zemědělských plodin v současných i očekávaných klimatických podmínkách. Dále se zabývá měřením a modelováním vodní bilance krajiny, metodami hodnocení zemědělského sucha a jeho následnými dopady na lokální a regionální úrovni. V rámci této činnosti rovněž spolupracuje s farmáři a zástupci zemědělské praxe.

Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D.

se dlouhodobě zabývá zpracováním klimatologických údajů od kontroly kvality dat přes homogenizaci, časovou a prostorovou analýzu těchto řad až po zpracování výstupů klimatických modelů. Pro tyto účely aplikuje již ověřené nebo nové postupy a vytváří softwarový nástroj použitelný pro širší vědeckou komunitu (AnClim, ProClimDB).

Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.

je absolventem Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, doktorát získal v oboru fyzické geografie. Tématem disertační práce byl vztah změny klimatu a révy vinné. V současnosti se zabývá kontrolou kvality dat, homogenizace, tvorbou technických řad, analýzou časových řad a zpracování výstupu klimatických modelů.

Ing. Daniela Semerádová, Ph.D.

je zodpovědná za zpracovávání a správu databáze a vizualizaci dat monitoringu sucha v rámci geografického informačního systému (GIS). Věnuje se prostorové analýze dat v dopadových studiích změny klimatu na agrosystémy. V současnosti se zabývá analýzou satelitních snímků a využitím metod dálkového průzkumu pro monitoring a prognózu sucha v České republice.

Bc. Jan Balek

se většinu času věnuje tvorbě softwaru v programovacím jazyku Delphi (AgriClim, SoilClim,atd.). Dále se podílí na zpracování meteorologických a pedologických dat využitelných pro dopadové studie změny klimatu na zemědělskou produkci. Okrajově se zabývá tvorbou webových prezentací.

doc. RNDr. Pavel Cudlín, CSc.

je zaměstnancem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Nejprve se zabýval otázkou role mykorrhizních symbióz v procesu odumírání smrkových ekosystémů, později reakcí horských lesních ekosystémů na globální environmentální změnu, především v souvislosti s koloběhem uhlíku; po roce 2000 i za pomoci dálkového průzkumu země. Od 90. let se též věnuji intenzivně krajinné ekologii, především retenční schopnosti leso-zemědělské krajiny a problémům zachování biodiverzity, v posledních letech i hodnocení biotopů a služeb ekosystémů v leso-zemědělské krajině.

RNDr. Aleš Farda, Ph.D.

se věnuje klimatickému modelování se zaměřením na použití regionálních klimatických modelů ve vysokém prostorovém rozlišení. Tyto aktivity jsou doplněny i výzkumem klimatu s pomocí globálního modelu ARPÉGE (CNRM-CM5). Bádání je zaměřeno zejména na projekce možných stavů budoucího klimatu, ale rovněž na rekonstrukce historického klimatu se zřetelem na oblast střední Evropy.

Ing. Milan Fischer, Ph.D.

Tématem jeho dosavadního vědeckého bádání je kvantifikace spotřeby vody ekosystémů a zemědělských kultur částečně nahrazujících tradiční pěstované plodiny. Konkrétně se jedná se o tzv. bioenergetické plodiny a trvalé travní porosty. Hlavní otázkou je zda zvýšení podílu pěstování těchto kultur může negativně či pozitivně ovlivnit tlak na vodní zdroje. Mimoto se zabývá analýzami a modelováním biofyzikálních vztahů mezi půdně-klimatickými podmínkami, fyziologií, spotřebou vody, produkcí a vývojem těchto specifických (agro)ekosystémů.

Ing. Lenka Bartošová, Ph.D.

se věnuje výzkumu dlouhodobých fenologických řad planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů v lužních lesích na jižní Moravě. V rámci projektu se mimo jiné zabývá fenologií zemědělských plodin a interakcí s planě rostoucími rostlinami během suchých let. Dále také shromažďuje databázi historických klimatických a proxy dat pro potřeby výzkumu suchých period v rámci střední Evropy.

Mgr. Bc. Roman Bohovic

Masarykova univerzita

je doktorským studentem kartografie, geoinformatiky a dálkového průzkumu Země na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jeho oborem je zejména zpracování a modelováni družicových snímků především v souvislosti s vegetací. V disertační práci se věnuje dynamice vegetace ve Střední Asii. V současnosti se zabývá zejména výpočtem fenologických indexů z časových řad satelitního snímkování a jejich využití pro monitoring sucha v České republice.

Mgr. Ladislava Řezníčková, Ph.D.

vystudovala Fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Pracuje v oboru historické klimatologie, kde se zabývá převážně analýzou záznamů o počasí z dokumentárních pramenů v českých zemích, a také zpracováním meteorologických měření z přístrojového období. Předmětem výzkumu je také studium výskytu a statistické zpracování hydrometeorologických extrémů jako jsou např. povodně, sucha, a dále analýzou časové a prostorové variability klimatu v ČR.

Mgr. Kateřina Chromá, Ph.D.

je absolventkou doktorského programu Fyzická geografie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje na zpracování a časoprostorovou analýzu klimatických řad (zejména teplotních a srážkových) na základě meteorologických měření i proxy dat. Další oblastí jejího výzkumu jsou hydrometeorologické extrémy a jejich dopady.

Ing. Gabriela Pozníková

je studentkou doktorského programu Aplikovaná bioklimatologie na Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity. Specializuje se na vodní režim v krajině. Ve své dizertační práci se zabývá srovnávání metod měření evapotranspirace (ET) v zemědělské krajině. Jejím hlavním zaměřením je měření ET scintilometrickou metodou nad různými zemědělskými kulturami České republiky a Rakouska.

Ing. Matěj Orság

se zabývá vlivem limitujících klimatických faktorů (sucho, vysoké teploty, mráz, vítr) na produkci plantáží rychle rostoucích dřevin. Zejména pak na identifikaci a kvantifikaci vlivů těchto faktorů pomocí ekofyziologických měření (napr. měření intenzity transpiračního proudu - sap-flow) a jejich vztahem k akumulaci nadzemní biomasy. Je také spoluzodpovědný za zakládání, realizaci a vyhodnocování terénních experimentů.

Mgr. Petr Kolář

je studentem doktorského studijního programu Fyzická geografie na PřF MU. Ve své práci se věnuje dvěma výzkumným směrům. Prvním je paleoklimatologie se zaměřením na dostupné rekonstrukce klimatu střední Evropy a jejich porovnání s modelovými výstupy. Druhým směrem je problematika extrémních klimatických faktorů a jejich vlivu na zemědělskou produkci v rámci jižní Moravy, kde patří právě sucho mezi nejvýraznější faktory.

Ing. Eva Pohanková

je studentkou doktorského studijního programu Obecná produkce rostlinná na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Tématem její disertační práce je Modelování vývoje a růstu ječmene jarního. Součástí její práce je sběr a zpracování dat určených pro kalibraci, validaci a následné porovnání vybraných růstových modelů v klimatických podmínkách České republiky. V rámci své práce provádí měření na polních pokusech a ve spolupráci s ÚKZUZem zpracovává data z dlouhodobých experimentů s polními plodinami.