Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě na části území České republiky oproti minulému týdnu mírně vzrostla, no jen na úroveň počínajícího sucha, viditelněji na Ostravsku, Olomoucku, Zlínsku a Hodonínsku, také na jihovýchod od Prahy a v Jižních Čechách.
V hlubší vrstvě není v rámci celé republiky i nadále sucho téměř pozorováno, s výjimkou východu Moravy, kde lokálně pozorujeme projevy počínajícího sucha.
V rámci půdního profilu 0–100 cm aktuálně není sucho na území České republiky téměř pozorováno, jen lokálně pozorujeme projevy počínajícího sucha (cca 1 % území) na Liberecku a Ostravsku a Zlínsku.
Deficit: V povrchové vrstvě (0–40 cm) ve srovnání s minulým týdnem hodnoty půdní vláhy mírně poklesly na jihu Moravy a na Olomoucku. Zásoby vody jsou v rámci republiky pořád relativně nízké a na většině území se pohybují v intervalu (-5) až 5 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) oproti minulému týdnu zásoby vody také mírně klesly. Nižší hodnoty pozorujeme v rámcí území podél západních, severních a východních hranic, zejména na Ostravsku, v Beskydech a části Bílých Karpat, kde aktuálně pozorujeme lokálně deficit do do max 20 mm. Na zbylém území ale zůstávají zásoby vody v půdě vyšší, zejména na severozápad od Prahy. (5-40 mm)
V rámci půdního profilu (0-100 cm) zásoby vody v rámci celého území také mírně poklesly. Cca 8 % území je aktuálně v deficitu 5-20 mm. Největší zásoby vody v půdě jsou i nadále ve Středních Čechách. Naopak nejnižší zásoby vody pozorujeme severně od Brna, také v pásu od Olomouce po Hodonín a na Ostravsku, kde je většina území 20 mm.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost rozdílná v Čechách a na Moravě. V Čechách pozorujeme převážné vodnost normální. No místy na Karlovarsku, Plzeňsku, Strakonicku a ve Východních Čechách pozorujeme i vodnost nadnormální a naopak na severu Čech (Děčínsko) lokálně vodnost podnormální. Na Moravě ale pozorujeme na většině tocích spíše vodnost nadnormální, no dál na východ hladiny toků postupně klesají a vodnost na tocích v Beskydech a Karpatech je spíše podnormální.
Nasycení půdy: V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu jen mírně poklesly (v intervalu 70-90 %) v okolí Prahy a na severozápad od ní, také na Písecku, na jihu Moravy a Olomoucku. Na jihu Moravy, kde jsou hodnoty oproti zbytku republiky dlouhodobě o něco nižší se aktuálně pohybují v intervalu 60-70 % (Znojemsko). Aktuálně jsou ve zbytku území hodnoty relativního nasycení půdy ale velmi vysoké v intervalu 90-100%, s výjimkou jihu Moravy, kde se hodnoty i přes mírný nárůst pohybují v intervalu 70-90%, na Znojemsku 60-70 %.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu téměř vůbec neproměnily. Na větší části území, zůstávají v této vrstvě hodnoty relativního nasycení v intervalu 90-100 %. Ve Středních Čechách, Ostravsku a na převážném území Moravy jsou hodnoty o něco nižší v intervalu 70-90 % (na Ústecku, Znojemsku a Brněnsku 60-70 %).
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu zůstávají taky téměř stejné- a to vysoké v intervalu 90-100 % (64 % území). Výjimkami jsou oblasti severozápadně od Prahy, Olomoucka a jihu Moravy, kde došlo k mírnému poklesu a dlouhodobě tu hodnoty pozorujeme nižší, než v ostatních částech republiky. Ve zmíněných oblastech se hodnoty pohybují v intervalu 70-90 % (28 % území), na Brněnsku a Znojemsku 60-70 %, na Břeclavsku lokálně 50-60 %.
Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin oproti minulému týdnu vzrostly. Aktuálně jsou v 8 okresech (18 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 10 okresech (23 % hlášení) jsou reportovány ztráty v důsledku sucha 10-30 % a v okresech Nymburk a Písek (5 % hlášení) jsou hlášené ztráty na výnosech 30-40 %. Ve 20 hlášených okresech (46 %) nejsou reportovány projevy sucha. 37 okresů zůstalo nehlášených.
Vodní bilance za poslední tři měsíce oproti minulému týdnu mírně poklesla. Aktuálně ale i nadále převládá stav normální spíše vlhčí ve 73 % hlášení. Dále je reportován stav spíše sušší bez dopadů ve 21 % (převážně hlášení z jihu Moravy), stav velmi vlhký ve 3 % hlášení a ve 2 % hlášení je reportován stav extrémně suchý.
Stav půdní vláhy do 20 cm se oproti minulému období proměnil víc výrazně. Na celém území teď aktuálně převládá půda mírně vlhká ve 44 % hlášení, zatím co v minulém týdnu převládala z 58 % půda vlhká. Ta je tento týden hlášená ve 20 % hlášení, dále je ve 13 % hlášená půda sušší (převážně hlášení z jihu Moravy) a v 8 % i půda velmi vlhká. Nutno ale podotknout že v 15 % hlášení půdu nešlo hodnotit (převážně kvůli její zmrznutí)
Po předešlých déletrvajících mrazech je půda spíše promrzlá. V minulém týdnu na většině míst byly zaznamenány jen slabé srážky (ve vyšších polohách ve formě sněhu), které teda vskakovali obtížně, no stav půdy je na většině míst víceméně setrvalý a beze změn, krajina je ve vegetačním klidu.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 4 okresech, kde jsou sledovány listnaté i jehličnaté druhy. V rámci všech hlášených okresů aktuálně nejsou hlášeny žádné dopady sucha na lesní vegetaci.
Situace ve střední Evropě: Na většině území střední Evropy aktuálně chybí data o hodnotách indexu půdní vláhy. Tam kde jsou data k dispozici, jako je východní část České republiky, jih Polska či sever Rakouska se hodnoty indexu půdní vláhy udržují i nadále vyšší. Vysoké hodnoty jsou hlášené i z Německa a Francie.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se mírně zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se zatím nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 25 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 71 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na horách, nižší v nížinách především na jižní Moravě a v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (22.12 – 28.12.2024) jsme byli nejdříve pod vlivem brázdy nízkého tlaku vzduchu, která přinesla srážky hlavně v neděli před Vánocemi. Poté ji vystřídala tlaková výše s inverzním charakterem počasí. Celkově spadlo v uplynulém týdnu nejvíce srážek (15-30 mm) v Jeseníkách, na Šumavě a v Krkonoších. Na zbytku území to bylo většinou do 10 mm/týden. Sněžilo v neděli a pondělí. Sníh se drží pouze na horách. Denní maxima se pohybovala mezi 0-5°C, na horách bylo díky inverzi i přes 10°C. Noční teploty byly celý týden pod bodem mrazu. V druhé polovině při vyjasnění klesaly i pod -5°C. Větrnější počasí bylo do úterý, pak naopak přestalo významně foukat.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (od 30.12.2024) bude pokračovat inverzní charakter počasí, který ukončí přechod studení fronty ve čtvrtek. Srážky se budou vyskytovat ve čtvrtek a poté v neděli. Většinou půjde o déšť či smíšené srážky nebo dokonce mrznoucí. Většinou spadne mezi 5-20 mm srážek za týden. Nového sněhu bude do 10 cm, na horách do 20 cm. Teploty budou hodně ovlivněny inverzním charakterem počasí. Ve středu a ve čtvrtek mohou vystoupat teploty i nad 5°C. Poté se ochladí a do konce týdne se budeme pohybovat okolo bodu mrazu. V noci klesnou minima do -5°C. Půda bude mít stále dost vysoké nasycení s výjimkou jižní Moravy, kdy je pod svými obvyklými hodnotami ve vrstvě do 40 cm. Podle modelu ECMWF má dojít ke zlepšení i zde a půda se postupně dosytit.
Střednědobý výhled do 15. ledna předpokládá, že teploty vzduchu budou většinou kolem obvyklých hodnot. Od počátku příštího týdne ale panuje velká nejistota mezi modely a jsou ve hře jak velmi teplé, tak i chladné varianty.
Navazující dlouhodobý výhled až do 10. února předpokládá, že teploty budou většinou jen průměrné.
Tento týden budeme ještě pod vlivem inverzního charakteru počasí. Ten ukončí čtvrteční studená fronta a s ní spjaté ochlazení. Půdní vlhkost bude stále dosti vysoká, a i na jižní Moravě se předpokládá zlepšení. Velká nejistota panuje v předpovědi na týden od 6. ledna.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
