Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm): Půdní vlhkost na celém území České republiky i nadále klesá a situace se proměňuje zejména v povrchové vrstvě. Oproti minulému týdnu se sucho prohloubilo na jihu Čech v okolí Třeboně a Českého Krumlova a také na Vysočině, kde pozorujeme jeho mírné projevy. Naopak, ve sledovaných oblastech v Lužických horách, části Krkonoš, Orlických horách a Jeseníkách intenzita sucha poklesla, no i nadále tu pozorujeme lokálně výrazné až výjimečné sucho. Mírné až výrazné sucho se pak táhne v celém v pásu od Lužických hor až po hranice se Slovenskem.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm): V hlubší vrstvě zůstává půda i nadále dostatečně nasycená, a sucho v této vrstvě, s výjimkou lokálních oblastí v Krkonoších, Orlických horách a také v Jeseníkách, není v republice téměř pozorováno.
Aktuálně se sucho vyskytuje na cca 7 % území České republiky (půdní profil 0–100 cm). Lokálně výrazné až výjimečné sucho pozorujeme v Krkonoších, Orlických horách a také v Jeseníkách.
Deficit: Stav půdní vláhy v hlubších vrstvách i nadále zůstává na většině území ve vyšších hodnotách, no v povrchové vrstvě zásoby vody i nadále klesají.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) zásoby vody oproti minulému týdnu mírně poklesly (jižní Morava a na západ od Prahy) a na celém území aktuálně pozorujeme deficit max 20 mm .
V hlubší vrstvě (40–100 cm) oproti minulému týdnu zásoby vody také mírně poklesly v rámci celé republiky, no na většině území pořád v této vrstvě deficit nepozorujeme. Výjimkou jsou území podél severních a východních hranic- v Krkonoších, Orlických horách, Hrubém Jeseníku a Beskydech aktuálně pozorujeme už deficit místy do 20mm. Na zbylém území zůstávají hodnoty půdní vláhy vyšší.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) je max 23 % území v deficitu 5-20 mm a 8 % území v deficitu do 40 mm. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně i nadále na západ od Prahy a také na jihu Moravy a také. V oblasti Krkonoš, Jeseníku a Beskyd jsou zásoby vody nižší a pozorujeme tu tak deficit lokálně i do 40 mm.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost na většině tocích v rámci republiky spíše normální až podnormální (převážně východní Morava a sever Čech). V rámci celé republiky hlásí povodí Vltavy a Dyje spíš ještě normální vodnost, no na Karlovarsku, také na na Děčínsku, Liberecku, Trutnovsku a dále povodí Moravy a Odry se vodní toky nachází spíš ve stavu podnormální vodnosti, na Vsetínsku místy pozorujeme i extrémní sucho.
Hladiny vodních toků jsou setrvalé nebo velmi slabě kolísají. V porovnání s dlouhodobými listopadovými průměry jsou průtoky převážně podprůměrné až průměrné.
V celém profilu do 1 m se k 17. 11. vyskytuje deficit do max 31 %. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: I když velmi vysoké relativní nasycení půdy z minulých týdnů postupně klesá, oproti minulému týdnu nedošlo k velmi výraz né změně a na většině území se relativní nasycení půdy drží pořád nad 70 % a více.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu na většině území Moravy poklesly. Zejména na Olomoucku a na jihu Moravy pozorujeme nejnižší hodnoty v rámci celé republiky (nasycení půdy v rozmezí 50-60 %). Vyšší hodnoty (70-90 %) se udržují na západě a jihozápadě republiky a také podél severních hranic, kde lokálně pozorujeme i hodnoty nad 90 %
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu výrazně neproměnily. Na Šumavě a místy i na Vysočině zůstávají v této vrstvě hodnoty relativního nasycení i v intervalu 90-100 %, severozápadně od Prahy, na sever od Brna a na Olomoucku jsou hodnoty nižší- v rozmezí 60-70 % a na zbytku území jsou hodnoty v intervalu 70-90 %.
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy i nadále vyšší. 6 % území (hlavně Šumava) se aktuálně nachází v hodnotách relativního nasycení půdy vyššího než 90 %, 70 % území se nachází v intervalu 70-90 %, 17 % území v intervalu 60-70 % a 5 % území v intervalu 50-60 %. Aktuálně nejméně zásob vody pozorujeme na jihu Znojemsku, Brněnsku a na Olomoucku.
Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin se oproti minulému týdnu už příliš nezměnily. Aktuálně jsou v 10 okresech (16 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 13 okresech (21 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a v 4 okresech (10 % hlášení) jsou reportovány ztráty v důsledku sucha 30-40 %. Ve 28 hlášených okresech (46 %) nejsou reportovány projevy sucha. 20 okresů zůstalo nehlášených.
Stav vodní bilance za poslední tři měsíce se oproti minulému týdnu také výrazně nezměnil. Aktuálně i nadále převládá stav normální spíše vlhčí ve 65 % hlášení. Dále je reportován stav spíše sušší bez dopadů ve 21 %, stav velmi vlhký v 8 % hlášení, ve 2 % hlášení je reportován stav velmi suchý, ve 3 % hlášení je reportován stav extrémně vlhký a v 1 % hlášení (zejména hlášení ze severozápadu) je reportováno i extrémní sucho.
Stav půdní vláhy do 20 cm se i nadále pomalu proměňuje napříč celým územím. Oproti minulému týdnu stav půdní vláhy ale mírně stoupl. Na celém území aktuálně převládá půda mírně vlhká ve 45 % hlášení. Hlášená je dále půda vlhká ve 36 % hlášení, zejména ze západu Čech a také v 17 % i půda sušší. Půda velmi vlhká je hlášená v 2 %.
I nadále pokračují podzimní práce, které jsou již u konce v oblastech, které nebyli extrémní srážkovou situaci v září zasáhnuty na vysoké úrovni a v oblastech, kde bylo nutné jejich odložení a posun v důsledku zamokření půdy ještě probíhají. Velmi vlhké podmínky byly komplikací např. u řepky, u které nešlo kvůli nesjízdnosti pozemků dostatečně zasahovat proti škodlivým organismům (plevele, dřepčíci) a cukernatost u řepky aktuálně zjevně kolísá. Také výsev ozimních plodin v oblastech, které byly srážkovou situaci zasažené víc, probíhá teprve teď. Porosty ozimých obilovin a ozimého máku se tak zpožďují ve vývoji. Dlouhodobě podmáčená půda a nepříznivé podmínky však v pár oblastech, zejména na jihu Čech, způsobily, že některé plodiny, např. ozimní ječmen vůbec nebylo možné zasít a částečně se nahradil ozimní pšenicí. Probíhají taky i poslední sklizně, orby a hnojení půd. Obecně jsou podzimní práce ale již ukončovány. Na druhé straně se v některých oblastech (střed či severozápad a sever Čech) začíná projevovat sucho, zejména v oblastech, které uplynulou srážkovou situaci nebyly tak zasažené. Nižší teploty vzduchu a tím pádem i nižší výpar však situaci pomáhají a dopady nejsou s nastupujícím koncem vegetační sezóny velmi významné. V některých oblastech naši reportéři již hlásí i častější výskyt teplot pod 0°C.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 7 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V rámci všech hlášených okresů aktuálně nejsou hlášeny žádné dopady sucha na lesní vegetaci.
Situace ve střední Evropě: Na textu pracujeme.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu mírně kolísaly na celém území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se zatím nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 8 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 71 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na horách, nižší v nížinách především na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (10.11 – 16.11.2024) jsme byli pod vlivem tlakové výše, takže nás často ovlivňovaly inverze a nízká oblačnost. Srážky se ve slabé míře objevovaly ve středu a ve čtvrtek. Nejvíce se jich vyskytovalo v západní polovině Čech a také v Beskydech. Úhrny byly ale jen v řádu několika milimetrů. Naopak v nižších a středních polohách Moravy prakticky nepršelo. Ve vyšších polohách sněžilo, ale jen několik centimetrů, které se rozpustily. Od pondělí do středy byly teploty vzduchu nízké. Během dne byly maxima jen na 2-4°C, poté se nám oteplilo na 5-8°C. V noci klesaly minima v první polovině týdne pod bod mrazu, poté se pohybovaly kolem 0°C. Do středy, včetně, bylo prakticky bezvětří, pak foukal jen mírný vítr.
Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 18.11.2024) budeme nejdříve pod vlivem tlakové níže a poté studené fronty. Začne k nám proudit chladný vzduch od severu. V sobotu se začne situace obracet a po průchodu teplé fronty k nám bude proudit teplejší vzduch od jihozápadu. Srážek už bude podstatně více než v uplynulých týdnech. V tomto týdnu čekáme celkové úhrny mezi 10-20 mm, na horách i okolo 40 mm. Tam může napadnout i okolo 10 cm nového sněhu, který bude ale v dalším týdnu spíše mizet. Do středy, včetně, budou teploty mezi 5-8°C, poté se ochladí s maximami do 5°C. Od neděle se opět oteplí až k 10°C. Půdní vlhkost se bude postupně zvyšovat, a to více v Čechách než na Moravě, kde bude půdní vlhkost do 40 cm nižší, než je dlouhodobý průměr a bude se tam stále vyskytovat slabší půdní sucho, no bez přímých dopadů.
Střednědobý výhled do 4. prosince předpokládá, že teploty vzduchu budou až do konce listopadu dost oscilovat oběma směry kolem dlouhodobých hodnot. Tedy budou se střídat chladnější a teplejší epizody. Poté by měly být teploty spíše průměrné.
Navazující dlouhodobý výhled až do 30. prosince předpokládá, že prosinec bude spíše teplotně průměrný.
Tento týden se konečně objeví srážky, které v posledních týdnech příliš nebyly. Teploty vzduchu budou dost proměnlivé. Půdní sucho bude i nadále pozorované na Moravě ve vrstvě do 40 cm, naopak v Čechách dojde k dobrému nasycení půdy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
