Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na většině území zůstává vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů neuspokojivá. Na více než 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 12. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 94 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 80 % území tedy stejně jako před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 83 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 45 % což je stejné jako před týdnem a tyto hodnoty zatím představují prozatím vrchol letošní suché epizody.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se udržel dík kombinací vysokých teplot a nízkých srážek. Nejhlubší deficit zasahuje sever a východ Čech a dále sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského a dále oblasti kraje Plzeňského a Karlovarského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 12. 8. vyskytuje deficit na 99 % území. Přičemž na 93 % území je deficit nejméně 20 mm, na 53 % pak deficit nejméně 40 mm a na téměř 18 % území chybí mezi 60-100 mm.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území horší než je obvyklé s výjimkou Frýdecka-Místecka, Javornicka a jihu Čech. Dostavilo se předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, který dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zlepšovaly. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha. Nejvýraznější zhoršení kondice vegetace pozorujeme ve středu a na severozápadě, a také na východě Čech i v oblasti střední a jižní Moravy. S ohledem na pokračující nedostatek vláhy lze očekávat spíše další zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz 4 www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR ale i v Braniborsku a Belgii a také v částech Polska a Běloruska. A naše odhady potvrzují zprávy od našich respondentů.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k dalšímu snížení vlhkosti půdy ve všech vrstvách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 55 % stanic, v 10 až 50 cm je na 46 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10-50 cm, pouze v 50-100 cm na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách ve východních, středních a severních Čechách a na střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (5. 8. – 11. 8. 2018) k nám opět proudil velmi teplý vzduch od jihu. Ten byl přerušen páteční studenou frontou. Nejvíce srážek spadlo ve středu a v pátek. Ve středu se jednalo většinou o bouřkové lokální záležitosti. Ty byly například v Praze velmi intenzivní a spadlo zde více než 40 mm/den. Plošně rozsáhlejší déšť byl zaznamenán ve Slezsku. V pátek byly srážky spojeny s průchodem fronty. Nejvíce jich spadlo v jižních Čechách a Beskydech. Nejvyšší plošně rozsáhlejší srážky byly celkově za uplynulý týden na severní Moravě, a pak v okrese Prachatice, kde spadlo většinou okolo 30 mm/týden. Naopak v nejpostiženějších místech republiky (jižní Morava, východní Čechy, Polabí a Vysočina) byly zaznamenány jen slabé úhrny okolo 5 mm/týden. V minulém týdnu opět teploty trhaly rekordy. Nejtepleji bylo v úterý až ve čtvrtek, kdy maxima stoupala i nad 37 °C. S příchodem fronty se ochladilo. Nejdříve v pátek v Čechách, v sobotu poté i na Moravě. I přesto to se v tyto dny pohybovaly maxima okolo 25-28 °C. V pondělí, úterý a v sobotu byly noci chladnější, kdy klesala minima pod 15 °C. Naopak v úterý až ve čtvrtek se objevovaly i tropické noci s minimem vyšším než 20 °C. Vítr byl opět slabý, pouze ve středu a ve čtvrtek se nám lehce rozfoukalo.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zhoršení na celém sledovaném území snad s výjimkou v oblasti švýcarských a italských Alp. Půdy na jižní a střední Moravě a zvláště v Polabí ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu. Lze říci, že pozorovaná epizoda sucha v roce 2018 na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila.
Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou KONDICÍ VEGETACE s výjimkou některých regionů v Karpatském oblouku a v Maďarsku. Jinak se se ale na jihovýchodě domény jeví situace jako neobvykle dobrá. Naopak po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu a tam zvláště v Braniborsku, v oblasti BENELUXU, v Bělorusku a na jihu Dánska. Kondice vegetace v těchto regionech je až 25% horší než je obvyklé. Výrazně horší je kondice vegetace prakticky v celé České republice, a v menší míře i v severním Rakousku a v některých regionech Slovenska.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (13-20. 8. 2018) přejde z pondělí na úterý přes nás studená fronta. Další bude postupovat do střední Evropy z pátka na sobotu. Jinak budeme pod vlivem tlakových výší. Srážky přinese hlavně frontální oblačnost v pondělí v noci. Páteční fronta bude spíše slabá a srážky se z ní příliš nečekají. Celkově do konce týdne čekáme úhrny okolo 10 mm v Čechách a na Moravě většinou jen do 5 mm. Lokálně při větších bouřkách na frontě budou úhrny i přes 20 mm/týden, ale půjde jen o malé oblasti. Teploty vzduchu budou nadále letního charakteru. V úterý se po frontě přechodně ochladí na 24-26 °C, ale v dalších dnech budou teploty nadále růst. O víkendu by pak měly teploty opět přesahovat na větším území tropické hodnoty. Na základě předpokládaného vývoje počasí se bude sucho dále rozvíjet. V povrchové vrstvě 0-40 cm dojde v Čechách v úterý k mírnému zlepšení, ale v následujících dnech se zde situace opět obrátí a stejně jako na Moravě se bude situace zhoršovat. V hlubších vrstvách 40-100 cm se bude sucho lehce zhoršovat, ale zde je stav již velice špatný, takže už není možnost dalšího výrazně viditelného prohlubování sucha. Ke konci týdne bude relativní nasycení půdy v celém profilu nejčastěji pod 30 %.
Podle výhledu modelu GFS ensemble se počítá, že teploty vzduchu budou od dalšího týdne až do 29. 8. 2018 stále lehce nadprůměrné. Srážkově by mělo být období bohužel i nadále chudé. Podle ECMWF měsíčního výhledu se počítá také s nadprůměrnými teplotami o 1-3 °C. Ke konci měsíce a v prvním týdnu v září by pak měly být teploty již blízké normálu.
Podle současného výhledu lze předpokládat následujících 15 dní jako srážkově slabé a díky nadprůměrným teplotám se bude krajina nadále vysušovat a nečekáme radikální změnu.
DLOUHODOBÁ PROGNÓZA 19. 8. – 6. 10. 2018
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné a to zpočátku výrazně. Srážky jsou očekávány spíše pod průměrem a převážně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší a nově i střední a vyšší polohy středních, severních a východních Čech, a výraznou část Moravy a Slezska k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce první dekády září. V případě severních, středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravskoslezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do poloviny první říjnové dekády, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015
