Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území zhoršila a 28 % území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50 %). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu na severu a východě Čech a na Moravě v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 10. 6. 2018 v celém profilu na 4/5 území (tedy více než před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 87 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek června na 47 % území což je také mírný nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 1/3 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 1/3 což je výrazně více než před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se ve porovnání s minulým týdnem snížilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 2/3 území, nedostatečná na 1/5 zatímco relativně dobře nasycen je profil na 15 % území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 18 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 28 % území a na téměř 1 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se opět zrychlilo a intenzivní srážky bohužel často spojené s lokálními povodněmi zmírnili deficit pouze lokálně. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, střed kraje Olomouckého a dále kraj Moravskoslezský, východ kraje Středočeského a alespoň do ve větší míře kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 10.6.2018 vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 62 % území ČR, téměř 31 % území je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm a již se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,5 %).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku rozsáhlý výskyt hodnot pod 50 % nasycení (snížená dostupnost vláhy). Nicméně začíná se projevovat vodní deficit v řadě regionů (byť pouze lokálně a na některých půdách) v období posledních 3 měsíců.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 3.6. Zprávy 205 zpravodajů z 61 okresů (viz. mapa níže) ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující zhoršování kondice vegetace i rostoucí obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Informace zpravodajů portálu intersucho potrvrzuje rychlé vysychání povrchové části profilu v minulém týdnu. Oproti předchozím týdnům se opět zvyšuje frekvence zpráv o spíše sušší orniční vrstvě (téměř polovina respondentů zvláště ze středních a východních Čech a jižní a střední Moravy. Aktuálně z pohledu očekávaných dopadů zatím panuje stále nejhorší situace pro květen za historii systému tedy od roku 2015. Současně i respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 4/5 zpravodajů z nichž cca 40% považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy jařin, ale i řepky, okopaniny a kukuřice a jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů i lesních porostů byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. V sedmi okresech odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Celkem 34 okresů (oproti 27 před týdnem) odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30%. V dalších 17 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10%.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území stále normální nebo dokonce mírně lepší než je obvyklé v první polovině června. Její stav je stále odrážen dobře rozvinutou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě. Nicméně o nich víme, že nepostačí při normálním průběhu srážek. Předvídali jsme proto zhoršování kondice vegetace s tím jak bude ubývat disponibilní vláha. Projevy tohoto jevu nyní již pozorujeme v prvních regionech a vidíme horší než obvyklý stav vegetace v kraji Středočeském v okolí Prahy, a také v oblasti jižní a střední Moravy byť pouze lokálně. Znepokojivé je výrazné mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě např. v severním Německu, na hranicích Francie a Itálie, a pak i v oblasti Rumunska a Bulharska.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na značné části území se vlhkost půdy snížila v celém profilu, lokální bouřky místy vlhkost zvýšily především v Čechách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 28 % stanic, v 10 až 50 cm je na 30 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 5 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na západě a jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (3.6 - 9.6.2018) jsme byly v nevýrazném tlakovém poli. Provázelo nás vesměs letní počasí s vysokými teplotami a častými bouřkami. Ty byly většinou hodně lokální, ale mohly způsobit i značné škody. Bouřky se nejčastěji a nejsilněji projevovaly v sobotu. Týdenní srážkové úhrny byly výrazně prostorově proměnlivé. Dá se říct, že na většině území byly úhrny velmi nízké a nebo nepršelo vůbec. To se dělo hlavně v jižní polovině republiky. Oproti tomu se vyskytovaly lokality s úhrny i okolo 70 mm. Teplota vzduchu byla většinou během týdne vyrovnaná. Maximální teploty se nejčastěji pohybovaly od 24-28°C, ale prakticky denně na některých místech překračovaly i hodnotu 30°C. Minimální teplota se pohybovala mezi 13-16°C. Tento týden byl z pohledu proudění poklidný. Vítr se zvedal jen přechodně během bouřek. Výjimkou byla středa na Moravě, kde se vyskytovalo větrnější počasí.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) ukazují na problém v relativních hodnotách indexu SWI. Nicméně z pohledu celkového nasycení došlo ke zhoršení ve většině domény. Půdy na jižní Moravě a ve východních Čechách ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Maďarska a severu Německa. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy v celém Maďarsku a relativně málo v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově a v severním Německu a v Holandsku. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zhoršila.
Většina území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Vliv nedostatku vláhy se ale začíná se projevovat nejen v ČR, ale zejména v severním Německu a v menší míře i v Rakousku a jihovýchodním Maďarsku. Již po řadu týdnů sledujeme negativní vývoj na pomezí Francie a Itálie, na Ukrajině a v pásu okolo Černého moře vidíme enklávy s nepříznivým vývojem kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (11.6. - 18.6.2018) nás bude v první polovině týdne ovlivňovat zvlněná studená fronta. Ta přinese velmi intenzivní srážky, které budou tentokrát i plošně rozsáhlejší. Nejvíce bude pršet hlavně v noci na úterý a pak během středečního dne. Poté po zbytek týdne by mělo být srážek podstatně méně. V průměru by mělo spadnout nad republikou od 25-50 mm/týden, ve více postižených lokalitách i okolo 70 mm/týden. Se studenou frontou se už od pondělí začne od západu ochlazovat a republika bude zpočátku ještě rozdělena na chladnější Čechy a tropickou Moravou. Ve středu přechodně teploty vzduchu spadnou dolů na celém území a maxima budou jen od 15-20°C. Od čtvrtka se začne opět oteplovat a o příštím víkendu budou opět maxima mezi 26-30°C. Stav sucha na území republiky by se měl díky vyšším přívalům srážek postupně zlepšovat. Nejviditelnější posun bude v povrchové vrstvě do 40 cm, kdy sucho bude postupně mizet a zůstávat jen v oblastech, kde se silnější srážky neobjeví. V hlubších vrstvách bude stav horší. Zde bude půdní vlhkost stoupat jen velmi pozvolna a stále na velké části republiky bude pozorováno ke konci týdne sucho kategorie S3-S5. Podle dlouhodobého výhledu GFS ensemblu se budou teploty až do 27. června (předpověď končí) udržovat nadprůměrné a to o 2-4°C. V celém období se dají čekat srážky hlavně tento týden, poté už bude jejich výskyt slabší. Tento stav by mohl do konce června opět nastartovat postupný nárůst oblastí s výskytem sucha.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech mírně nadprůměrné. Srážky jsou očekávány spíše průměrné ale primárně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude spíše zvýrazňovat. Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy středních, severozápadních a východních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, horní povodí Labe a střed Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do první dekády července. V případě středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském se setkáváme s negativní prognózou až do prvního týdne v srpnu, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
