Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu zlepšila a to zvláště ve svrchní vrstvě. Nicméně na 2/5 území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech a na Moravě v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části. Vnímání suché anomálie zkresluje relativně lepší stav vrstvy do 40 cm, kde naopak díky srážkám v uplynulých týdnech panuje poměrně dobrá situace. Domníváme se však, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 1. 7. v celém profilu na 7/10 území (tedy o něco méně než před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 80 % (tedy o stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek června na 30 % území což představuje polovinu oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 1/2 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 12 % což je polovina oproti situaci před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zvýšilo a je nejnižší v enklávách na jižní Moravě, podél středního toku řeky Moravy a dále pak v oblasti Polabí a Poohří v Čechách. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1/2 území, nedostatečná na 6 % zatímco relativně dobře nasycen je na 1/5 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 16 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 41 % území a na 1,2 % se pohybujeme pod úrovní 30% nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se zpomalilo díky nižším teplotám a relativně vydatným srážkám. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského a dále střed kraje Moravsko-slezského. V Čechách pak východ kraje Středočeského a ve větší míře kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 1. 7. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 65% území ČR, téměř 23 % území je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm a nadále se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,1 %).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu ukazují na výskyt hodnot pod 50 % nasycení (snížená dostupnost vláhy) v oblastech které mají největší deficit vláhy a poprvé se výrazně projevuje i pokles hodnot půdní vláhy pod hranici stresu (tj. 30 %).
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v období 24. 6. - 29. 6.. Zprávy 193 zpravodajů z 64 okresů (viz mapa níže) ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující zhoršování kondice vegetace i rostoucí obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 2/3 zpravodajů z nichž cca 40% považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy jařin, ale i řepky, okopaniny a kukuřice a jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů i lesních porostů byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. Poprvé se objevují zprávy o extrémním poškození porostů a to ve 4 okresech a v dalších 16 odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Celkem 40 odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30 %. Ve 4 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10%. Zaznamenali jsme tak nejvýraznější zhoršení prognózy výnosů podle stavu tak, jak jej vnímají agronomové.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace se na většině území po neobvykle dlouhém období nadprůměrné kondice rychle sklouzla do relativně špatného stavu. Dostavilo se předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, které dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zhoršovalo. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha, nicméně je nadále poměrně překvapivý rozsah a rychlost poklesu. Projevy tohoto jevu nyní již pozorujeme v regionech Čech i Moravy a vidíme výrazně horší než obvyklý stav vegetace v kraji Středočeském v okolí Prahy (zvláště a sever od ní), jižních a východních Čech a také v oblasti jižní a zejména střední Moravy. Znepokojivé je další výrazné mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz. www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme ve střední Evropě v ČR a na sever od ní tedy zejména v severním Německu, v Polsku a Bělorusku.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkost půdy v povrchové vrstvě pouze místy, na značné části území vlhkost stagnovala nebo se mírně snížila oproti předchozímu týdnu. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 31 % stanic, v 10 až 50 cm je na 33 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na západě a jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V průběhu minulého týdne (24. 6. – 30. 6. 2018) jsme byli nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale v polovině týdne se k nám začala tlačit tlaková níže z jihovýchodu a východu. Nejvíce srážek spadlo v úterý až ve čtvrtek. Tyto srážky se prostorově lišily, ale pršelo na celém území republiky. Nejvíce pršelo v jižních Čechách a to hlavně v jejich jižní polovině. V průměru se pohybovaly okolo 70 mm/týden. Dále vydatnější srážky byly i v Jeseníkách (50-70 mm/týden). Ve zbytku republiky nejčastěji napršelo od 15-30 mm/týden. Nejméně srážek bylo na západním okraji republiky a to nejčastěji do 10 mm/týden. Srážky zhruba odpovídaly týdenní předpovědi. Uplynulý týden byl chladnější. V průměru se maximální denní teploty vzduchu pohybovaly mezi 19-22°C. Výjimkou byl pátek, kdy přechodně vystoupaly maxima na 27-30°C. Do středy včetně byly celkem chladné noci a rána, kdy minimální teploty klesaly i k 5°C. V průměru se nejčastěji pohybovaly od 8-10°C. S příchodem tlakové níže ve čtvrtek a pátek už tak chladné noci nebyly (13-16°C). Větrnější počasí bylo spjato hlavně s přechodem tlakové níže od středy do soboty. Vyšší rychlosti větru byly převážně nad Moravou a pak na hřebenech hor (hlavně Krkonoše).
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zlepšení na východě sledovaného regionu ale výraznému propadu ve dvou třetinách sledovaného prostoru zejména v jeho západní Části. Půdy na jižní Moravě a ve východních Čechách ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Maďarska a severu Německa. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy zejména v oblasti pobřeží Černého moře, na Apeninském poloostrově a zejména v severním středním Německu a v oblasti Beneluxu. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře i na protilehlé straně v Itálii se situace rovněž zhoršila.
Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara. Nicméně po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu v České republice, v rozsáhlých oblastech Polska a Bělorusko a v menší míře i v severním Rakousku. Naopak celkově lze říci, že se situace v jižní Evropě pohybuje spíše v nadprůměrných hodnotách.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (2. 7. - 9. 7. 2018) budeme hlavně pod vlivem tlakové výše a ke konci týdne bude převládat nevýrazné tlakové pole. Většinou bude převládat letní slunečné počasí. Srážky se očekávají jen ve čtvrtek, kdy by se mohly objevit bouřky. Celkově by tedy v tomto týdnu mělo napršet nejčastěji okolo 5-10 mm. Model GFS je trochu více optimističtější a čeká čtvrteční srážky silnější s průměrnou intenzitou okolo 10-15 mm. Teploty vzduchu budou postupně stoupat, kdy ve čtvrtek by měl vrcholit příliv teplého vzduchu s maximem od 28-30°C. V dalších dnech budou většinou letní teploty od 26-28°C. Do středy nás čekají chladné noci a rána s minimálními teplotami od 8-12°C. Poté by měly minimální teploty vzduchu povyskočit na 15°C. Díky slunečnému a teplému počasí se bude sucho opět na území republiky rozšiřovat. Největší změna bude ve vrstvě do 40 cm, kdy na velké části území, s výjimkou jižních okresů republiky, se začne vyskytovat kategorie sucha S2-S4. V hloubce 40-100 cm je nadále špatná situace a ta se bude pozvolna zhoršovat. Čekáme rozšiřování území s kategorií S4-S5. Na většině území republiky bude relativní nasycení půdy mezi 30-40 %, ale v Polabí a na Hané klesne i pod 30 % v hloubkách do 40 cm. Podle výhledu modelu GFS ensemble, který je až do 18. července, tak se předpokládá, že teploty budou odpovídat normálu pro současné období. Model ECMWF ensemble je v předpovědi teploty vzduchu optimističtější, kdy předpokládá až do konce měsíce července nadprůměrné teploty o 1-3°C. Srážkově by měly být následující týdny až do konce července průměrné.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše průměrné. Srážky jsou očekávány spíše průměrné a spíše lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto zvýrazňovat. Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy středních, severozápadních a východních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, a střed Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce dekády července. V případě středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do konce srpna, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
