Relativní nasycení půdy
Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita |
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 30.6. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 23.6. do nedele 30.6. ráno)
Zásoba vody v pôde a relatívne nasýtenie je v povrchovej vrstve (0-40 cm) najnižšie v intervale 10-20 % na krajnom juhozápade a 20-30 % na severovýchode Slovenska. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na približne 40 % územia. V hlbšej vrstve (40-100 cm) je nasýtenie na juhozápade Slovenska lokálne nižšie ako 10 %. Na Záhorí a Podunajskej nížine je nasýtenie väčšinou v intervale 10-30 %. V celom pôdnom profile (0-100 cm) sú najnižšie hodnoty 10-20 % v okolí Bratislavy a Stupavy. Na severovýchode Slovenska je nasýtenie najnižšie 20-30 %. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na približne ¼ územia.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.