Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015
- bez rizika sucha
- S0 snížená úroveň půdní vláhy
- S1 počínající sucho
- S2 mírné sucho
- S3 výrazné sucho
- S4 výjimečné sucho
- S5 extrémní sucho
Graf vývoja intenzity sucha za posledných 12 týždňov v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové pokrytie v % na celom území Slovenska.
PREDPOVEĎ INTENZITY SUCHA NA 10 DNÍ
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 4.9. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 28.8. do nedele 4.9. ráno)
Miera intenzity sucha v celom pôdnom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2010) je na úrovni extrémneho sucha na Zemplíne, Above, Spiši, Gemeri a Šariši. Extrémne sucho zasahuje približne 14 % územia. Na strednom a juhozápadnom Slovensku je len lokálne výrazné až výnimočné sucho. V povrchovej vrstve je extrémne sucho na krajnom východe a Above. Západné a stredné Slovensko sú väčšinou bez rizika sucha. V hlbšej vrstve sa situácia zlepšuje len pomaly. Extrémne sucho stále pretrváva na väčšine východného Slovenska, vo východnej časti stredného Slovenska, a tiež ojedinele na Podunajskej nížine. V tejto časti pôdy je extrémne sucho na približne 1/3 územia.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.