Dopady na lesy
- bez dopadů
- počínající projevy sucha
- pokročilé projevy sucha
- selhání výsadby s výrazným podílem sucha
- chybí hlášení
- bez dopadů
- zaznamenané projevy sucha
- listnaté
- jehličnaté
Mapa počtu reportérov z jednotlivých okresov za posledné hlásenia dopadov na LESNÍCTVO:
INFORMÁCIE Z JEDNOTLIVÝCH OKRESOV OD NAŠICH REPORTÉROV (neodrážajú stav v celom okrese, ale popisujú situáciu vo vybraných katastroch):
Topoľčany: „Malé vodné toky, ktoré mali celoročne aspoň minimálny prietok vody vyschli. Za posledný týždeň napadlo množstvo zrážok, ktoré obnovilo prietok, avšak nedosahujúci štandardné hodnoty v tomto ročnom období.“
Malacky: „Úhrn zrážok za 45. týždeň je 29,4 mm.“
Prešov: „Priebeh počasia v sledovanom týždni daždivý, mierny ale vytrvalý dážď s úhrnom nad 50 mm, postupné zavodňovanie malých lesných tokov a občasne mokrých dolín, kapacita pôdnej vlhkosti na vzostupe.“
Námestovo: „Zníženie prietoku vodných tokov.“
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.
