Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015
- bez rizika sucha
- S0 snížená úroveň půdní vláhy
- S1 počínající sucho
- S2 mírné sucho
- S3 výrazné sucho
- S4 výjimečné sucho
- S5 extrémní sucho
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 28.4. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 21.4. do nedele 28.4. ráno)
Mapa intenzity sucha vyjadruje porovnanie aktuálneho nasýtenia pôdy s rovnakým obdobím za posledných 50 rokov a hodnotí mimoriadnosť vzniknutej situácie.
Miera INTENZITY SUCHA v celom pôdnom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2010) je stále na juhovýchode ojedinele na úrovni extrémneho sucha. Situácia sa však minulý týždeň na východe viditeľne zlepšila. Zhoršenie nastalo na severozápade, kde sa objavilo v oblasti Žiliny a Čadce až extrémne sucho. Na väčšine západného Slovenska je výrazné až výnimočné sucho. V povrchovej vrstve je extrémne sucho na Podunajskej nížine a na severozápade, na väčšine západného Slovenska je výrazné sucho. Na východe je len lokálne mierne sucho na severe a situácia sa v tejto časti Slovenska zlepšila. V hlbšej vrstve nie je na východe zlepšenie také viditeľné. Extrémne sucho je v Košickom kraji, ojedinele aj v Prešovskom kraji, a tiež na severe stredného a západného Slovenska.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.