Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015
- bez rizika sucha
- S0 snížená úroveň půdní vláhy
- S1 počínající sucho
- S2 mírné sucho
- S3 výrazné sucho
- S4 výjimečné sucho
- S5 extrémní sucho
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 20.5. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 13.5. do nedele 20.5. ráno)
Mapa intenzity sucha vyjadruje porovnanie aktuálneho nasýtenia pôdy s rovnakým obdobím za posledných 50 rokov a hodnotí mimoriadnosť vzniknutej situácie.
Miera INTENZITY SUCHA (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961-2010) v povrchovej vrstve dosahuje úroveň výrazného sucha v Slovenskom Rudohorí a na Gemeri. Približne polovica plochy Slovenska je už bez rizika, takže situácia sa v tejto vrstve podstatne zlepšila. V hlbšej vrstve sa veľké zmeny neudiali. Extrémne sucho stále pokračuje na severe, severozápade, krajnom východe, či v Slovenskom Rudohorí. V celom pôdnom profile je výrazné až výnimočné sucho stále na severozápade, v oblasti Žiliny, ďalej zasahuje veľkú časť Slovenského Rudohoria, najmä Revúcku vrchovinu, Sihliansku a Muránsku planinu. Výnimočné sucho je aj v belianskej časti Tatier, Levočských a Volovských vrchoch. Bez rizika sucha je najmä Zemplín, ale aj Abov, Veľká Fatra a okolie, a krajný juhozápad.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
10. 7. 2024
Kam s uhlíkem?
Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE. -
9. 7. 2024
Změna klimatu je příležitost
Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.
Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.