Relativní nasycení půdy
Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita |
Aktuálny stav sucha na Slovensku
v nedeľu 12.11. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 5.11. do nedele 12.11. ráno)
Zásobenie pôdy vlahou a RELATÍVNE NASÝTENIE v povrchovej vrstve (0-40 cm) je takmer na celom území na 70 %, len v oblasti Záhoria, Bratislavy a na Above je na malej ploche 50-70 %. V hlbšej vrstve (40-100 cm) dosahuje nasýtenie najnižšie hodnoty 20-30 % na Záhorí. V Juhoslovenskej kotline je to 30-40 %. Najlepšia situácia je v Žilinskom kraji, kde je nasýtenie na celom jeho území 90-100 %. V celom profile (0-100 cm) je bod zníženej dostupnosti dosiahnutý len ojedinele na Záhorí. V Juhoslovenskej kotline a na Zemplíne je nasýtenie 50-60 %. Situácia sa tak už niekoľko týždňov prakticky nemení.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.