Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zhoršilo ve všech vrstvách a všech parametrech. Situace je neuspokojivá na téměř ⅔ území, zejména na jižní a střední Moravě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na ⅔ území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačuje 1/10. ČR. U ⅕ území přetrvává pokles pod hranicí, u níž dochází k projevům sucha. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 16 % území (tj. o 6 % méně než před týdnem), zatímco nedostatek zasahuje téměř ½ území (oproti ⅓ v minulém týdnu). Stres suchem zasahuje již přes 15 % plochy a situace je tak v hlubší vrstvě horší než před týdnem. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na méně než 1/10 území (oproti 70 % ve druhé dekádě května), zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 53 % území (tj. oproti 35 % v minulému týdnu). Výrazný nedostatek pro rostliny dostupné vláhy zasahuje 11 % území. Půdní vlhkost tak výrazně zaostává za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zhoršila prakticky ve všech parametrech. Stav půdní vlhkosti je nadále neuspokojivý zvláště na jižní polovině území, kde se se suchem setkáváme již několik týdnů v řadě, se projevuje i výrazné zhoršení kondice vegetace. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na více než ¾ území (oproti ⅗ před týdnem). Hlubší vrstva je zasažena téměř ze 9/10 (tedy více než v minulém týdnu) a povrchová vrstva vykazuje horší než obvyklý stav na ⅖ území ČR, tedy prakticky stejně jako minulý týden. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 55 % plochy ČR. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na více než ¼ území, což je lepší situace než před 14 dni, ale horší než v uplynulém týdnu.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles půdní vlhkosti v orniční vrstvě, lokální bouřky zvýšily vlhkost půdy pouze místně. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 39 % stanic, v 10 až 50 cm je na 40 % stanic a v 50-100 cm na 29 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 VVK) se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 2 % stanic, v 10-50 cm na 1 % stanic a v 50-100 cm na 6 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na severu území na horách, nižší v nížinách na jihu území, nejvíce na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - V okresech Třebíč, Znojmo, Břeclav a Brno-venkov pozorujeme nadále negativní projevy sucha na vegetaci. Současně je zhoršení kondice vegetace patrné na celé jižní polovině ČR. Na většině severní poloviny území (s výjimkou severozápadních Čech) se drží kondice vegetace nadále v relativně dobrém stavu. Oproti minulému týdnu můžeme dokonce pozorovat zlepšení stavu kondice vegetace v severní polovině Vysočiny a na severu Moravy. Toto zlepšení je spojeno s vyššími úhrny srážek a celkově příznivějším průběhem roku než na jihu území. Očekávaný další vývoj vláhové bilance se zřejmě projeví v pokračování zhoršené kondice vegetace na jihu území. Tomu odpovídá i prognóza výnosů, která pro tuto část ČR signalizuje výrazné snížení výnosů proti roku 2016 i oproti průměru posledních 5 let.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 87 zpravodajů ze 43 okresů ukazují, že v povrchové vrstvě se situace oproti předchozímu týdnu spíše zhoršila zvláště na východě území, nicméně s ohledem na kratší pracovní týden, byl počet zpravodajů výrazně nižší. Na počátku minulého týdne podle zpravodajů dominoval suchý stav půdy s výjimkou východních a místně i západních Čech a do jisté míry i severní Moravy. Velkou většinou pozorovatelů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako velmi suché, a podle více než třetiny z nich jako extrémně suché. Hranice suchem postižených oblastí nadále probíhá přibližně severní hranicí krajů Ústeckého, Středočeského, Vysočiny a středem kraje Olomouckého. Na sever od této pomyslné hranice je situace lepší i co do nasycení půdy. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ, tak modelovým odhadem www.intersucho.cz. Předpokládané dopady sucha byly v tomto týdnu posuzovány opět negativněji než v předchozím týdnu, přičemž mapa odráží vývoj počasí mezi 26.6 a 2.7., kdy se situace zhoršila. Výhledy jsou negativní jak pro obilniny a řepku, tak i pro okopaniny a kukuřici. Negativní jsou i zprávy z vinic a sadů. Mezi nejvíce postižené patří okresy krajů Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého, Středočeského Plzeňského kraje a Jihočeského kraje, ale také kraje Vysočina. U 11 okresů je očekáván významný až zásadní dopad na výnos. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů v pásu Třebíč, Znojmo, Břeclav a Hodonín, ale s s nimi i ostatní okresy krajů Jihomoravského a Zlínského a jižní poloviny kraje Olomouckého. V Čechách přicházejí nadále nejhorší zprávy z oblasti okresů Příbram, Plzeň-sever, Rakovník, Louny, Litoměřice a Mladá Boleslav. V dalších 16 okresech je pozorováno sucho, které pravděpodobně sníží výnos a v 6 sucho, které je prozatím bez dopadů. Pouze 4 ze 43 okresů nehlásí výskyt dopadů sucha. Obecně ale výrazně převažují negativní odhady, což se shoduje s odhady výnosů na základě družicových dat, kdy jsou pro ječmen, pšenici i řepku očekávány nižší výnosy než v roce 2016. To, že dojde ke snížení výnosů oproti roku 2016 a pravděpodobně i průměru posledních pěti let u těchto tří plodin, potvrzují i samotní pozorovatelé.
Deficit půdní vláhy: Na prakticky celém území ČR s výjimkou enkláv zasažených lokálními srážkami (např. větší území v okresech Šumperk, Jeseník, Žďár nad Sázavou, Svitavy a Příbram) panuje deficit půdní vláhy, což je nepříznivá zpráva s ohledem na hlavní obilniny, řepku, ale také kukuřici a okopaniny, u nichž je nepříznivě ovlivněna tvorba výnosu, resp. průběh vegetace. Převažuje mírný deficit do 40 mm, nicméně celková úroveň deficitu vyrovnává letošní maxima z poloviny června. Deficit od 5 do 40 mm se vyskytuje na 63 % ČR. Oproti minulému týdnu se mírně zvýšil výskyt výrazného deficitu na úrovni 40-80 mm z 28 % na více než 29 % území a deficit větší než 80 mm najdeme na 1,3 % území. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm najdeme i nadále v kraji Olomouckém, Jihomoravském v oblasti severně od Brna a Jihočeském na východ od Vltavy.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že v posledním půlroce nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na jihu kraje Jihomoravského a na jihovýchodě Vysočiny, enklávy na východě Čech a v menší míře na územích krajů Ústeckého, Jihočeského, Středočeského a Zlínského. V posledních třech měsících sucho dosti výrazně postihlo téměř celý Jihomoravský kraj a významnou část jihu kraje Olomouckého. Déle trvající sucho se objevilo i na jihu Čech a západně od řeky Vltavy, zvláště na lehčích půdách.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (2.7 – 8.7.2017) pokračovalo teplé počasí doprovázeno bouřkami. Prakticky od středy se pravidelně nad našim územím objevovaly přeháňky, ale jejich výskyt a intenzita byla prostorově dosti proměnlivá. Nejintenzivnější srážky byly zaznamenány v pátek, kdy na Žďársku během velmi krátkého úseku spadlo i více než 40 mm. Bouřky byly ale dosti izolované, takže vysoké úhrny spadly vždy jen na malé ploše. To se projevilo i v celkových týdenních úhrnech, kdy na většině území spadlo jen od 5 do 10 mm/týden. Na druhou stranu na Žďársku a ve Slezsku to bylo od 30-60 mm/týden. Nejvíce postižené regiony suchem, jako je Jižní Morava, nezaznamenaly významné množství srážek, které by zvrátilo současné sucho. Zpočátku týdne bylo ještě relativně chladno, a to s maximy nejčastěji mezi 22-24°C. Od středy včetně se ale výrazně oteplilo a na mnoha místech maxima překračovala hranici 30 °C. Minimální teploty se nejčastěji pohybovaly mezi 12-15 °C, ale ke konci týdne neklesly například v Praze pod 20 °C, a tím byla zaznamenána další tropická noc. Větrnější počasí bylo začátkem a koncem týdne. Většinou šlo ale o zvýšení rychlosti větru vázané na bouřkovou činnost.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
