V povrchové vrstvě jsou místa s relativně nejmenším nasycením ve středu a na severozápadě Čech, a dále v západní části jižní Moravy, shodou okolností v místech nejvíce postižených nedostatkem vláhy v minulé vegetační sezóně. Půdní profil jako celek (do hloubky 100 cm) je alespoň ze 70% kapacity nasycen na 96% území. V hlubší vrstvě bylo překročeno 70% nasycení prakticky na celém území. Profily se zásobou vláhy v celém profilu menší než 30% z celkového množství pro rostliny dostupné vláhy se na našem území nevyskytují. Míra nasycení půdního profilu je tedy stále velmi vysoká.
Pokud jde o míru intenzity sucha, situace se ve srovnání s minulým týdnem v povrchové vrstvě mírně zlepšila, a o horší než obvyklé zásobě vody v půdě, typické pro toto období v roce, lze hovořit v případě necelých 15 % území. Jedná se převážně o kategorie S1 a S2, tedy o odchylku nepříliš významnou. Známky počínajícího sucha (prozatím bez dopadů) byly identifikovány i našimi
Pokud jde o pozorovateli na severozápadě Čech. V celém profilu jsou počínajícím nebo mírným suchem postižena přibližně 4% území. Vyjimečně jsme zachytili výskyt sucha o intenzitě S3 (0,2%) jak v povrchové (0,7%) tak v hlubší vrstvě (0,1%).
Vegetace - Od počátku března bylo obnoveno sledování kondice vegetace. V současné době díky mírnému průběhu zimy je patrný časný nástup vegetační sezóny.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině stanic převládá ve vrstvě 0-50 cm vlhkost půdy nad 60 % VVK. Ve vrstvě 0-10 cm je na 2 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10-50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) je v 0-10 cm na 28 % stanic, v 10-50 cm na 24 % a v 50-100 cm u 31 % stanic. Nižší vlhkosti půdy ve vrstvě 0-100 cm byly zaznamenány především v Polabí, Poohří, Podyjí a v okolí horního a středního toku Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního obsahu vody v půdě.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a výhled:
Počasí v týdnu od 1. do 8.3. 2015 bylo nejprve ovlivněno přechodem frontálních systémů, za kterými na naše území proudil západní vzduch (1. a 2. 3.), později vzduch severozápadní. Od 5.3. naše území ovlivňovala tlaková výše, po její severní straně postupovala přes naše území slabá teplá fronta (7.3.). Tlaková výše se poté přesunula nad východní Evropu, po její zadní straně k nám proudil teplý vzduchu od jihozápadu. 3. a 8.3. bylo na většině území jasno, jinak bylo bud převážně zataženo (1. a 2.3.) nebo v souvislosti s přechodem front byla oblačnost rozdílná pro Čechy a Moravu. Teploty byly nejvyšší 2.3. v důsledku přechodu teplé fronty přes naše území (maxima teploty vzduchu do 10°C) a dále koncem týdne (7. a 8.3. – kdy bylo jasno s přílivem teplého vzduchu od jihozápadu) –na Moravě maxima dosahovala kolem 10°C, v Čechách to bylo ale až 15°C. Minimálně teploty byly několik stupňů pod nulou (1.3.), poté nad nulou až do 5.3., dále se po zbytek týdne, kromě 7.3., vyskytoval mráz (především ráno díky vyjasnění). Srážkové úhrny se v souvislosti s přechody front vyskytovaly pouze začátkem týdne, 1.3. v oblasti západní části Čech (úhrny přes 10 mm v oblasti Šumavy), následující den potom ve zbytku republiky a opět především v horských oblastech. Srážky byly v horských oblastech sněhové. Sněhová pokrývka se vyskytovala po celý týden v horských oblastech a ve vyšších polohách zbytku republiky. Konec týdne byl beze srážek. Nejvyšší rychlosti větru byly zaznamenány 3.3. (mírný vítr podle Beauforta, místy dosti čerstvý vítr), nejnižší 7.3. (vánek až slabý vítr).
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
