Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se i nadále horší. Sucho v povrchové vrstvě se začíná rozšiřovat. Nachází se v enklávách na Moravě, ve Slezsku v jihozápadních Čechách a poté v severních Čechách. V oblastech jižní Moravy a severozápadních Čechách se vyskytuje sucho „výjimečné“.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) zůstává i nadále velmi vysoká a nadále se prohlubuje. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, se vyskytuje v oblasti povodí Labe, na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku.
I v minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 30 % území, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo o 7 %. Na 5 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné .
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.
Deficit: V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo k zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ (http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#). Na většině toků je prozatím sledována nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. Výrazně nadnormální vodnost je sledována na tocích na Vysočině a v Jihočeském kraji. Nadnormální vodnost je sledována v severních Čechách a na severní Moravě a ve Slezsku. Normální vodnost je sledována v Plzeňském a Jihomoravském kraji.
V celém profilu do 1 m se k 3.3. vyskytuje deficit na více než 40 % území ČR což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 23 % území je deficit nejméně 20 mm, na 8 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na zemědělství: Zprávy 264 zpravodajů z 67 okresů, které postihují 751 katastrů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy mírně klesaly v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 29 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 20 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v severních a středních Čechách a na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (24.2. – 2.3.2019) převažovalo většinou slunečné počasí, které se začalo kazit až na víkend. Většina srážek pak spadla z pátka na sobotu. Ty odpovídaly velice dobře týdenní předpovědi. Tedy nejčastěji bylo zaznamenáno jen do 5 mm/týden, lokálně okolo 10 mm/týden. Od pondělí do čtvrtka vládlo teplé počasí s maximem mezi 13-16 °C. Ve čtvrtek se dokonce vyšplhal teploměr i k 18 °C. Velice chladná byla nedělní noc (24.2.2019) s minimem k -8 °C. Poté se většinou pohybovaly noční a ranní teploty okolo bodu mrazu. Větrnější počasí bylo v úterý a ve čtvrtek, kdy průměrné rychlosti stoupaly k 4 m/s.
Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území je nasycení relativně dobré ale současně se oproti minulému týdnu v oblasti ČR situace výrazně zhoršila. V jižní části sledované domény je nižší i celková hodnota indexu. V severovýchodní části se stav oproti minulému týdnu zlepšil. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (4.3-11.3.2019) bude ve znamení živějšího západního proudění, což bude znamenat častý přechod frontálních vln přes naše území. Srážky budou ale většinou ve formě přeháněk. Ty se sice budou vyskytovat prakticky každý den, ale velké srážkové úhrny opět nečekáme. Nejčastěji spadne zhruba do 15 mm/týden. Přeháňky by pak mohly pokračovat i počátkem příštího týdne. Tento týden bude pokračovat i teplé počasí s maximem přes 10 °C, v pondělí a ve čtvrtek i nad hranicí 15 °C. Noční a ranní teploty vzduchu budou většinou nad bodem mrazu. Sucho se v tomto týdnu bude spíše rozšiřovat a to jak v povrchové, tak i hlubší vrstvě. Po víkendu by naopak mohlo dojít k mírnému úbytku. Nejpostiženějšími oblastmi stále zůstane jižní a střední Morava, Rakovnicko, Lounsko a Litoměřicko, kde relativní nasycení půdy bude pod hranicí 60 % v celém profilu 0-100 cm.
Podle střednědobého modelu GFS, který predikuje počasí do 20. března předpokládá, že tento týden bude teplotně nadprůměrný, ale pak dojde k ochlazení a teploty budou odpovídat dlouhodobému normálu. Během dne tedy teploty pod hranící 10 °C a v noci okolo bodu mrazu. Zatím tam významné noční mrazy nejsou predikovány. Srážkově se předpokládá v celém období spíše přeháňkový charakter.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné, zatímco srážky se budou blížit průměru. Momentálně tedy neočekáváme zásadní zlepšení. Čas na doplnění srážkového deficitu v klíčových produkčních oblastech je téměř u konce a zatímco, na velké části Moravy a v některých částech Poohří a podél toku Labe přetrvává nedostatek půdní vláhy oproti obvyklému stavu, sníh prakticky zmizel. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, by při normálním průběhu srážek nepostačil v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Polabí. Naopak ve většině Jihočeského kraje a Vysočiny, jihu Středočeského kraje a východě Moravskoslezského kraje je situace relativně dobrá. Tyto čtyři oblasti spolu s pohraničními horami vykazují relativně příznivou prognózu. V rozsáhlé části severozápadních, západních, středních a východních Čech a na většině území Moravy a velké části Moravskoslezského kraje a částí krajů Plzeňského se setkáváme s negativní prognózou až třetí dekády března a v menším rozsahu pak do počátku třetí dubnové dekády.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
