Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zhoršilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na ⅕ území a již jen 2/5 ČR se vyznačují dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno téměř na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje necelá 2 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/4 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 1.7 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zhoršila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na více než 7/10 území s tím, že hlubší vrstva je zasažena méně a naopak povrchová vrstva je zasažena téměř beze zbytku. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají již více než 2/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na necelých 10 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu mírně stoupla vlhkost půdy v povrchové vrstvě oproti minulému týdnu. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK ve vrstvě 0-10 cm je na 12 % stanic, v 10 až 50 cm je na 19 % stanic a v 50-100 cm na 23 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 7 % stanic, v 10-50 cm na 9 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 95 zpravodajů ze 45 okresů (viz. Mapa níže) ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne. Nicméně díky probíhající zimě, sněhové pokrývce a promrzlé půdě není možné obsah půdní vláhy jednoduše odhadnout. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako normální či spíše sušší, resp. ojediněle velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 11 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Deficit půdní vláhy: Na téměř ¾ území ČR panuje deficit půdní vláhy, který se i nadále pohybuje povětšinou mezi 5 až 40 mm a na více než 15 % dosahuje 40-80 mm. V povrchové vrstvě je situace horší než obvykle na většině území. V hlubší vrstvě se udržuje výrazný gradient mezi regionem západně od Vltavy (s relativně dobrým nasycením) a oblastí na východ od této pomyslné line, kde je situace dlouhodobě horší, než je obvyklé. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40 - 80 mm (téměř 17 % území) najdeme v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského. V těchto odhadech nicméně není započítán sníh doposud ležící na povrchu. Lokálně se hlubší deficity objevují v dalších krajích s výjimkou kraje Ústeckého a Libereckého.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého a také ve východní polovině Olomouckého kraje. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (22.1. – 28.1.2017) nás ovlivňovala hlavně tlaková výše, a tím inverzní charakter počasí. To znamenalo, že velká část republiky se potýkala s nízkou oblačností a na horách bylo během dne tepleji a slunečněji. Díky tomuto počasí v minulém týdnu v České republice nevypadávaly žádné srážky a prohlubovalo se tak nadále sucho. K sobotě 28.1.2017 leželo nejvíce sněhu v Krkonoších, a to více než 100 cm. Celkově se v horských podmínkách nachází vyšší sněhová pokrývka. Nejméně sněhu bylo na jižní a střední Moravě. Ve středních polohách se nachází vrstva o výšce cca. 15-30 cm. Teploty vzduchu byly výrazně proměnlivé v závislosti na výskytu nízké oblačnosti. V místech s vyjasněnou oblohou teploty vzduchu klesaly výrazně níže, naopak během dne se příliš neoteplovalo, na rozdíl od míst, kde se obloha protrhala. Maximální teploty vzduchu se nejčastěji pohybovaly od -5 do 0 °C. Mezi nejchladnější dny patřilo úterý a sobota. Minimální teploty byly relativně během týdne vyrovnané, v průměru kolem -10 °C. Pouze ve středu a ve čtvrtek byly noci a rána o něco teplejší, kdy se minima dostala k hodnotám kolem -5 °C. Vítr byl v uplynulém týdnu spíše poklidnější s průměry od 2-4 m/s.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
