Aktuální intenzita sucha: situace se celkově oproti minulému týdnu opět mírně zlepšila, zvláště na severovýchodě republiky. I nadále více jak 4/5 území vykazuje nižší než obvyklou zásobu vody v půdě (v povrchové vrstvě však jen více jak ½ území). Na 7/10 území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50 %). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu a na východě Čech, na Moravě v krajích Olomouckém, Zlínském a v severní části Jihomoravského kraje. Vnímání suché anomálie zkresluje relativně lepší stav vrstvy do 40 cm, kde na některých místech panuje poměrně dobrá situace. Domníváme se však, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 22.7. v celém profilu na více jak 4/5 území (podobně jako minulý týden). Hlubší vrstva je však již zasažena z 87 % a znovu vykazuje mírný nárůst oproti minulému týdnu. V povrchová vrstvě pozorujeme oproti minulému týdnu zlepšení na 1/7 území, přesto je pod hodnotami obvyklými pro polovinu července nadále více jak polovina území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 2/3 rozlohy a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho, se nadále vyskytují na více jak 1/4 území, což značí pokles oproti situaci před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: se v porovnání s minulým týdnem výrazně nezměnilo, o co se zlepšila situace v povrchové vrstvě, to větší nedostatek vláhy pozorujeme v hlubší vrstvě. Relativní nasycení půdy je nadále poměrně nízké v enklávách na jižní Moravě a dále pak v oblasti Polabí a Poohří v Čechách. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 7/10 území, nedostatečná na 1/3, zatímco relativně dobře nasycena je 10 % území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 8 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 73 % území a na 17 % rozlohy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Deficit půdní vláhy: stav se v monitorovaném týdnu celkově mírně zlepšil. Nejhlubší deficit stále zasahuje sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, část Zlínského a dále střed kraje Moravskoslezského. V Čechách pak deficit postihuje kraj Pardubický, východ kraje Středočeského a ve větší míře kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy, je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 22.7. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 56 % území ČR (podobně jako minulý týden). Naopak poklesla plocha s výskytem deficitu mezi 40 až 80 mm ze 40 na 37 %. Nadále se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,5 % území ČR).
Kumulovaný stres: aktuální hodnoty ukazují na výskyt hodnot pod 50 % nasycení (snížená dostupnost vláhy) v oblastech, které mají největší deficit vláhy, a již se výrazně projevuje i pokles hodnot půdní vláhy pod hranici stresu (tj. 30 %). Je patrné, že nedostatkem vláhy trpí většina Jihomoravského kraje, oblast kolem středního toku Moravy a Polabsko. V těchto regionech se kumuluje nepříznivý stav zvláště poslední tři měsíce, přičemž v Jihomoravském kraji se snížená dostupnost vláhy vyskytla za poslední tři měsíce minimálně každý druhý den. V centru zmíněných regionů vystupují místa, kde na dobu průměrně již 60 dní (v součtu) poklesla půdní vláha v povrchové vrstvě pod 30 % a nastal stres suchem.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v období 16.-19.7. Zprávy 192 zpravodajů z 61 okresů (viz. mapa níže) ukazuje celkově nepříznivou situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující se zhoršování kondice vegetace. Dokládá také, že obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice se v některých okresech bohužel naplnily. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena většinou zpravodajů, z nichž cca polovina považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Dopady na výnosy jařin, ale i pšenice a řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny z většiny okresů. Projevy sucha se ale objevují i u ovocných stromů a lesních porostů, byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. Zprávy o extrémním poškození porostů se objevily v 6 okresech a v dalších 25 odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké, tj. s poklesem pod 30 %. Ve 20 okresech alespoň jeden z respondentů odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30 % a pouze 8 okresů udává relativně mírné škody. Zaznamenali jsme tak potvrzení výrazně negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, což potvrzuje i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.výnosy-plodin.cz.
Kondice vegetace: Podle operativně dostupných dat (ke zpřesnění této mapy dojde příští týden se zpřístupněním dalších satelitních snímků) monitorujeme horší či špatný stav vegetace na 65 % rozlohy, především v kraji Vysočina, Středočeském, Jihomoravském, Pardubickém, Ústeckém a Olomouckém kraji. Projevy předpokládaného vyčerpávání rezerv půdní vláhy, které dlouhodobě zhoršovaly dynamiku rozvoje vegetace, vrcholily minulé týdny. Situace se tento týden výrazně nezlepšila a při vyhodnocení týdenního posunu je vidět, že kondice vegetace se zhoršila především v kraji Vysočina, v západní polovině kraje Jihomoravského a jižní části kraje Středočeského. Postupné zhoršení stavu vegetace jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha, nicméně poměrně překvapivý byl rozsah a rychlost poklesu. Relativní dynamika daná předchozím výrazným mezitýdenním zhoršováním kondice vegetace již od počátku května signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz. www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme ve střední Evropě v ČR a na sever od ní, tedy zejména v severním Německu, v Polsku a Bělorusku.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k mírnému zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, ve větších hloubkách vlhkost půdy stagnovala. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 41 % stanic, v 10 až 50 cm je na 36 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 11 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k mírnému zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, na menší části území naopak k jejímu snížení, ve větších hloubkách vlhkost půdy stagnovala. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 33 % stanic, v 10 až 50 cm je na 34 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 12 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Střední Evropa - Index půdní vláhy: Z pohledu celkového nasycení pozorujeme nadále zlepšení na východě sledovaného regionu ale výrazný propad ve dvou třetinách sledovaného prostoru zejména v jeho západní části. Půdy na jižní Moravě a ve východních Čechách ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Maďarska a severu Německa. Pokračuje stav nízkého nasycení půdy v oblasti Apeninského poloostrova, nejnižší hodnoty pozorujeme v severní Itálii v regionu Lombardie. K výraznému zhoršení došlo opět na pomezí Itálie a Francie, dále pak v oblasti Champagne a přilehlých regionech, v severním Německu a Beneluxu. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře i na protilehlé straně v Itálii se situace rovněž zhoršila.
Střední Evropa - Dopady na vegetaci: Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara. Nicméně po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu, v České republice, prakticky v celém Polsku a Bělorusku a v menší míře i v severním Rakousku či ve vnitrozemí Srbska. Celkově lze říci, že se situace v jižní Evropě pohybuje spíše v nadprůměrných hodnotách. Horší nebo špatný stav kondice vegetace je možné pozorovat 32 % sledovaného území.
Předpověď sucha: V tomto týdnu (23-29.7.2018) bude vesměs letní až tropické počasí. Od západu k nám bude nejdříve zasahovat tlaková výše a později se spíše dostaneme do nevýrazného tlakového pole. Prakticky každý den se budou vyskytovat srážky, ale půjde opět o přeháňky a bouřky, což bude znamenat značnou prostorovou proměnlivost a také intenzitu. Na řadě míst mohou být srážkové úhrny jen okolo 5-10 mm/týden, ale v místech s výskytem silnějších bouřek i okolo 50 mm/týden. Momentálně je správná lokalizace prakticky nemožná. Teploty vzduchu budou vyloženě letní s tím, že se často budou dostávat nad hranici 30 °C, a to hlavně v agronomicky důležitých oblastech (jižní Morava a Polabí), což bude nepříjemně vysušovat půdu. Díky bouřkám se bude lokálně zlepšovat situace v povrchové vrstvě 0-40 cm, ale hlubší vrstvy budou nadále významně postihnuty suchem kategorie S3 a více. Celkově očekáváme díky vysokým teplotám zhoršující se stav v celém profilu 0-100 cm. Relativní nasycení půdy bude na většině území republiky pod 40 %, nejhorší situace bude v Polabí a na jižní Moravě, kde klesne i pod 30 %.
Podle dlouhodobějšího výhledu modelu GFS ensemble, který je do 8.8.2018, tak teploty vzduchu budou stále nadprůměrné, a to i dost výrazně (o 3-5 °C). Srážkově má být podle něj aktivnější období 28-30.7.2018, poté půjde opět o slabší přeháňky. Ještě delší výhled podle ECWMF ensemble predikuje velice podobné výsledky. Teplota by měla být o 3-6 °C nad dlouhodobým průměrem, a to až do 19.8.2018. Na základě těchto dlouhodobých výhledu lze očekávat další zhoršování stavu sucha na území České republiky.
