Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy v porovnání s minulým týdnem výrazně pokleslo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1/4 území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačuje 1/3 ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 15 % území, zatímco nedostatek zasahuje 3/4 území. Stres suchem zasahuje 1/5 plochy a situace je tak v hlubší vrstvě prakticky stejná jako před týdnem. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 15 % území (oproti 1/5 minulý týden), zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 2/5 území. Z toho výrazný nedostatek pro rostliny dostupné vláhy zasahuje 6 % území a situace se oproti minulému týdnu zlepšila. Půdní vlhkost se díky poměrně vydatným srážkám v minulém týdnu přiblížila na řadě míst obvyklým srpnovým hodnotám. To ale např. na jižní Moravě znamená stále velmi nízké nasycení půdy.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu mírně zhoršila. Stav půdní vlhkosti je neuspokojivý na jižní polovině území, kde se se suchem setkáváme již několik měsíců, čemuž odpovídá i relativně špatná kondice vegetace. Celkově ale situace vyhlíží poměrně příznivě. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 20.8. v celém profilu na 22 % území (oproti 12 %před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z více než 50 % (tedy v zásadě stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva vykazuje horší než obvyklý stav pouze na 1 % území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 6 % plochy ČR. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na méně než 0,5 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily půdní vlhkosti v povrchové vrstvě s výjimkou západu Čech a jihozápadu Moravy, v hlubším profilu vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 13 % stanic, v 10-50 cm na 5 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na severu území na horách, nižší v nížinách na jihovýchodě a západě území, především na jihozápadní a střední Moravě a západu Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - V Jihomoravském, Zlínském a Plzeňském kraji pozorujeme nejvýraznější dopady sucha na vegetaci. Současně je zhoršení kondice vegetace patrné v řadě regionů v jižní polovině území. Na většině severní poloviny území (s výjimkou severozápadních Čech) se drží kondice vegetace nadále v relativně dobrém stavu. Oproti minulému týdnu můžeme ale pozorovat zlepšení stavu prakticky na celém území. Toto zlepšení je spojeno s vyššími úhrny srážek a celkově příznivějším průběhem teplot v uplynulém týdnu, avšak pro řadu porostů přichází příliš pozdě. Tomu odpovídá i prognóza výnosů, která signalizuje pro velkou část ČR, a zvláště jižní polovinu území výrazné snížení výnosů proti roku 2016 i oproti průměru posledních 5 let.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 111 zpravodajů z 47 okresů ukazují, že ač došlo k výraznému zlepšení v nasycení povrchové vrstvy, výhled, pokud jde o míru dopadu, se výrazně nezměnil. Na počátku minulého týdne bylo na většině lokalit vidět mírně až středně vlhkou povrchovou vrstvu půdy. Pouze na jihu Moravy a místně i jinde se objevovala suchá až velmi suchá půda. Velkou většinou pozorovatelů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako velmi suché, a podle více než dvou pětin z nich jako extrémně suché, nicméně v minulém týdnu došlo ke zlepšení. Hranice suchem postižených oblastí nadále probíhá přibližně severní hranicí krajů Ústeckého, Středočeského, Vysočiny a středem kraje Olomouckého. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji, shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ, tak modelovým odhadem www.intersucho.cz. Předpokládané dopady sucha byly v tomto týdnu posuzovány přibližně stejně jako v předchozím týdnu, přičemž mapa odráží vývoj počasí mezi 7.8. a 13.8. Výhledy jsou negativní až velmi negativní pro obilniny a řepku, což potvrdili i výnosové údaje SZIF, ale v řadě okresů i pro okopaniny a kukuřici. Mezi nejvíce postižené patří nadále okresy krajů Jihomoravského, jihu Vysočiny, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého, Středočeského, Plzeňského a Jihočeského kraje. U 11 okresů je očekáván významný a u 6 okresů zásadní dopad na výnosy. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů v pásu Jindřichův Hradec, Třebíč, Znojmo, Břeclav a Hodonín, ale s nimi i ostatní okresy krajů Jihomoravského a Zlínského a jižní poloviny kraje Olomouckého. V Čechách přicházejí nadále nejhorší zprávy z oblasti okresů Příbram, Plzeň-sever, Rokycany, Rakovník a Louny. V dalších 13 okresech je pozorováno sucho, které pravděpodobně sníží výnos a v 7 sucho, které je prozatím bez dopadů. Osm z 47 okresů nehlásí výskyt dopadů sucha. Obecně ale výrazně převažují negativní odhady, což se shoduje s odhady výnosů na základě družicových dat, kdy jsou pro ječmen, pšenici i řepku očekávány nižší výnosy než v roce 2016. To, že dojde ke snížení výnosů oproti roku 2016 a pravděpodobně i průměru posledních pěti let u těchto tří plodin, potvrzují i samotní pozorovatelé.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy vymizel v povrchové vrstvě na severu, severozápadě a ve středu Čech. Nejsilněji pak zasahuje Moravu, a to zvláště Zlínský kraj. Situace v oblastech s deficitem je nepříznivá s ohledem na kukuřici a okopaniny, u nichž je nepříznivě ovlivněna tvorba výnosu, resp. průběh vegetace. V povrchové vrstvě je situace výrazně lepší než na počátku minulého týdne. V celém profilu i nadále k 20.8. převažoval mírný deficit do 40 mm. Deficit od 5 do 40 mm se vyskytuje na 55 % ČR, což je o 10 % více než v minulém týdnu. Výrazný deficit mezi 40 až 80 mm najdeme na 4 % území a deficit větší než 80 mm se nyní nevyskytuje. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm najdeme v kraji Zlínském, Olomouckém, Jihomoravském a Moravskoslezském.
Kumulovaný stres: Je evidentní, že v posledním půlroce nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny v kraji Jihomoravském, na jihu kraje Olomouckého a na jihovýchodě Vysočiny, enklávy na východě Čech a v menší míře na územích krajů Ústeckého, Plzeňského, Jihočeského, Středočeského a Zlínského. V posledních třech měsících sucho velmi výrazně postihlo téměř celý Jihomoravský kraj a významnou část jihu kraje Olomouckého. Déle trvající sucho se objevilo i na jihu a v menší míře na východě Čech, a zejména pak v rozsáhlé oblasti západně od Prahy, a to zvláště na lehčích půdách. Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (13.8 – 19.8.2017) převažovalo většinou slunečné a teplé počasí. To bylo ukončeno přechodem studené fronty během pátečního večera a soboty. Během týdne byl zaznamenán na území České republiky několikrát déšť, ale většinou šlo o lokální bouřkové projevy. Plošně rozsáhlejší srážky byly právě spjaty už se zmiňovanou frontou. Z pátku na sobotu se průchod studené fronty projevil převážně v Čechách s množstvím srážek nejčastěji okolo 15 mm/den. V sobotu se fronta přemístila nad východní polovinu republiky a nejvíce pršelo ve Slezsku, v rozmezí 10-30 mm/den. Celkově za uplynulý týden spadlo více srážek v Čechách než na Moravě, ale díky tomu, že většinou byly vázány na bouřky, jsou úhrny prostorově rozdílné i na menším území. Nejvíce pršelo na Šumavě, v Praze a okolí, v Jizerských horách a ve Slezsku. Většinou jde o úhrny okolo 30 mm/týden. Naopak na zbytku Moravy jsou týdenní úhrny jen do 5 mm. Počátek týdne byl ještě o něco chladnější s maximy okolo 23-25 °C. Ale od úterý do pátku byly zaznamenány na území České republiky maxima i nad 30 °C. V sobotu pak došlo k ochlazení na maxima od 22 do 26 °C. Noci a rána byly chladnější počátkem týdne, a to nejčastěji s minimy okolo 13 °C. Poté byly noci teplejší a minimální teplota padala většinou k hodnotám okolo 15 °C. Vítr převažoval slabý do 2 m/s. To neplatilo o přechodu fronty z pátku na sobotu, na který byl vázán velmi silný vítr, jež způsobil převážně v jižních Čechách značné škody nejen v lesnictví, energetice a dopravě.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
