Aktuální intenzita sucha: Sucho, které se vyskytovalo na počátku vegetační sezóny, už v povrchové vrstvě (0-40 cm) v podstatě neevidujeme. Povrchová vrstva aktuálně nezobrazuje stav výjimečného až extrémního sucha, ale sledujeme zde pouze počínající sucho (S1). Sucho v povrchové vrstvě se vyskytuje jihozápadně od Prahy, v Podkrušnohoří, v severních Čechách a v Jeseníkách.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nedočkala takové pozitivní změny jako vrstva povrchová. I přes srážky, které v minulých třech týdnech zasáhly Českou republiku, zůstává tato vrstva převážně v červeno-rudých barvách. Na většině území převládá počínající sucho, ale jsou oblasti, kde sledujeme výrazné až extrémní sucho (Podkrušnohoří, jižní a střední Morava, Slezsko a jihozápad republiky.
Sucho i nadále pokračuje a to především v hlubší vrstvě. Sucho je pozorováno nyní zhruba na 46 % území. Na 4 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné.
V kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu je však předčasné hovořit o zásadním zlepšení. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech
Deficit: V povrchové i hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo ke zlepšení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Deficit v povrchové vrstvě půdy aktuálně není sledován v jižní a jihovýchodní části České republiky. Deficit půdní vláhy se však prakticky nedočkal žádné změny v hlubší vrstvě. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu.
To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ (http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#). Na většině toků je prozatím sledována normální a podnormální vodnost. Normální vodnosti jsou sledovány většinou v pohraničí, podnormální vodnosti převládají v dolních částech toků. Nadnormální vodnost je sledována pouze v Krkonoších a Ostravsku.
V celém profilu do 1 m se k 19.5. vyskytuje deficit na více než 79 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 37 % území je deficit nejméně 20 mm, na 10 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé kondici vegetace v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To je dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz. Mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, kterého jsme byly svědky po dobu posledních 7 týdnů, nakonec v řadě regionů vyústilo ve výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zjednodušeně vývoj vegetace přes svůj časný start zpomaloval tak dlouho až aktuální kondice vegetace zaostává za obvyklým stavem a současně se projevuje horší než obvyklé zásobení půdy vodou v průběhu dubna. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány. Ačkoliv nastala změna charakteru počasí je potřeba počkat, zda-li byly plodiny zachráněny, a bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene a ozimé pšenice a v menší míře u cukrové řepy, zatímco u řepky nejsou dopady zatím výrazné.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 12.5. Zprávy 390 zpravodajů ze 70 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a také u jařin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky u ovocných stromů a vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce. Respondenti hlásí i poškození plodin mrazem.
Respondenti popisují, že i přes spadlé srážky, sucho nadále pokračuje a v mnoha případech bylo zmírněno pouze do 20 cm. Nedostatek srážek způsobuje špatné a nevyrovnané vzcházení plodin. Pesimistické odhady jsou soustředěny převážně i nadále do oblasti Čech a to jak východních zasažených výrazně suchem v loňském roce, tak i v Čechách středních a severozápadních. Šest okresů v Čechách očekává místně až extrémní dopady sucha (Louny, Most, Teplice, Jičín, Pardubice a Domažlice) a dva na Moravě (Třebíč, Přerov). Těžké poškození očekává sedm okresů v Čechách a jeden na Moravě. U čtyř okresů ze 70 nejsou zatím očekávány dle zpráv respondentů negativní dopady sucha a u jedenácti se sice sucho objevuje, ale prozatím bez dopadů.
Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkost půdy vzrostla v povrchové vrstvě s výjimkou severozápadních a středních Čech, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 12 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 22 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech a na severní Moravě, nižší především v nížinách na severozápadě a středu Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (12.5 – 18.5.2019) nás nejdříve ovlivňovalo frontální rozhraní nad Slovenskem a s ním i vlhký a chladný vzduch. To se od pátku začalo měnit, kdy k nám začal proudit sušší a teplejší vzduch od jihovýchodu. Deštivější počasí nás doprovázelo prakticky celý týden a nejvíce srážek v průměru spadlo ve středu. Nejvíce srážek za celý týden bylo naměřeno v oblasti severní Moravy a to 30-50 mm. Dále větší úhrny byly zaznamenány v jižních Čechách a na vysočině a to od 10-25 mm. V západních a středních Čechách a na jižní a střední Moravě to bylo jen do 10 mm za týden. Od neděle do čtvrtka bylo chladněji a to s maximem jen do 15 °C. Nejchladnějším dnem byla středa, kdy se denní teploty dostávaly nejčastěji mezi 5-8 °C. Pak se začalo oteplovat a v sobotu vyšplhaly maximální teploty až na 21-23 °C. Noční a ranní teploty se celkem konstantně pohybovaly v průměru okolo 4-7 °C. S výjimkou úterý, kdy nám minimální teploty klesly i pod bod mrazu a to převážně v Čechách. V první polovině týdne se pohybovaly průměrné rychlosti mezi 2-4 m/s. Ve čtvrtek nám klesly k 1 m/s a bylo prakticky bezvětří. V další dny se vítr pohyboval okolo 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: Přes relativně pozitivní vývoj pokud jde o intenzitu sucha na našem území, došlo na severu a západě a v centru sledovaného území střední Evropy k mezi-týdennímu poklesu půdní vlhkosti. Nasycení oproti minulému týdnu se poměrně zlepšilo ve Francii, v Německu, Polsku ale i na našem území. Zhoršení nastalo na většině území Maďarska, Rumunska a Ukrajiny. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí. Aktuálně nejsušší je pak oblast Braniborska v Německu, kde očekáváme i výrazné propady produkce.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme nyní již jen v málo oblastech ve sledovaném území a její rozsah se výrazně zmenšil. Mezi-týdně se kondice vegetace nepatrně zlepšila na západě domény (Belgie, východní Francie) a v pásu zasahujícím od Běloruska, přes západní Ukrajinu po střed Balkánu. Na druhé straně ke zhoršení oproti minulému týdnu došlo na většině sledovaného území a absolutně je horší zvláště na severu, východě a také v centru domény včetně území ČR. V případě zhoršení kondice vegetace na pobřeží Černého moře a také v ČR a Německu se již jedná o reálné dopady nedostatku vláhy. Projevy poklesu půdní vlhkosti v Německu a zvláště v Braniborsku a také v některých regionech Polska se počínají projevovat zjevně i v mapě kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (20.5-27.5.2019) bude dominantní hlavně tlaková níže v první polovině týdne, která přinese nejvíce srážek. To se projevilo už dnes (PO), když postupovala od východu významná srážková oblast. Většinou půjde o bouřková oblaka, které budou znamenat lokální intenzivní srážky a celkově velké prostorové rozdíly. Na středu je zatím rozdíl v modelech, část předpokládá výrazné úhrny na severovýchodě republiky, ale část nechává vypadnout takto extrémní srážky ještě v Polsku. Poté by mělo jít většinou jen o přeháňky a celkově se již srážek objevovat méně. Model IFS je pesimističtější ve svém výhledu a očekává týdenní úhrny mezi 10-25 mm. Model GFS je dosti vlhký a čeká srážky i mezi 30-40 mm, místy nad 70 mm/týden. Většinou je blíže realitě model IFS, kterému věříme i v tomto případě. Teploty většinou budou okolo 20 °C ve svém maximu a minima se budou pohybovat od 10-13 °C. Oproti současnému stavu se nebude do začátku příštího týdne stav sucha příliš měnit. Ve vrstvě do 40 cm nebude stále pozorováno. V hloubkách 40-100 cm zůstane stále nejhorší situace na střední Moravě, Lounsku a Rakovnicku. Dokonce v těchto oblastech by se mohlo relativní nasycení půdy ještě zmenšovat, ale v kategoriích sucha se to zatím neprojeví.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 5. června, by měla teplota vzduchu po celou dobu odpovídat dlouhodobým hodnotám pro toto období. Předpověď je relativně stabilní až do konce měsíce, poté začíná růst nejistota. Maxima se tedy nejčastěji budou dostávat lehce nad 20°C a minima by už příliš neměla klesat pod hranici 8-10 °C.
Stav sucha se nebude v následujícím období příliš měnit. V povrchové vrstvě by sucho nemělo být pozorováno vůbec a v hlubších vrstvách bude nadále špatný stav na střední Moravě, Lounsku a Rakovnicku. Teplotně bude dalších 15 dní průměrných.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být blízko hodnot obvyklých pro květen a první polovinu června. Srážkově by ČR mělo v tomto týdnu srážek více, v dalším týdnu pak obvyklé množství na což podle prognózy mohou navázat 2 srážkově chudší týdny. Do poloviny června je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) snad jen s výjimkou jižní Moravy a jižních Čech. Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny července. Do konce první dekády srpna pak je jen přibližně 30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality je pravděpodobný deficit ještě v září. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, při normálním průběhu srážek nepostačí v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace a při normálním průběhu srážek mohou v současné době suché oblasti vykazovat nižší než obvyklé nasycení ještě v říjnu ale zde je hodnota prognózy jen orientační.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
