Zásobení půdního profilu vláhou a
relativní nasycení půdy v porovnání s minulým týdnem výrazně pokleslo. Situace je neuspokojivá jen na 0,3 % území.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1/3 území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačuje 58 % ČR.
Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 15 % území, zatímco nedostatek zasahuje 3/4 území. Stres suchem zasahuje 1/5 plochy a situace je tak v hlubší vrstvě prakticky stejná jako před týdnem.
Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 1/5 území (oproti 1/10 minulý týden), zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 1/3 území (tj. oproti 2/3 v minulému týdnu). Z toho výrazný nedostatek pro rostliny dostupné vláhy zasahuje 3 % území a situace se oproti minulému týdnu zlepšila. Půdní vlhkost se díky poměrně vydatným srážkám v minulém týdnu přiblížila na řadě míst obvyklým srpnovým hodnotám. To ale např. na jižní Moravě znamená stále velmi nízké nasycení půdy.
Pokud jde o
míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu výrazně zlepšila. Stav půdní vlhkosti je sice neuspokojivý na jižní polovině území, kde se se suchem setkáváme již několik měsíců, čemuž odpovídá i relativně špatná kondice vegetace, ale celkově se stav zásadně zlepšil. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 13.8. v celém profilu na 12 % území (oproti 1/2 před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z více než 56 % (tedy méně než minulém týdnu). Povrchová vrstva vykazuje horší než obvyklý stav pouze na necelém 1 % území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 3 % plochy ČR. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na méně než 0,1 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily půdní vlhkosti v povrchové vrstvě s výjimkou západu Čech a jihozápadu Moravy, v hlubším profilu vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 13 % stanic, v 10-50 cm na 5 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na severu území na horách, nižší v nížinách na jihovýchodě a západě území, především na jihozápadní a střední Moravě a západu Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - V Jihomoravském, Zlínském a Plzeňském kraji pozorujeme nejvýraznější dopady sucha na vegetaci. Současně je zhoršení kondice vegetace patrné v řadě regionů v jižní polovině území. Na většině severní poloviny území (s výjimkou severozápadních Čech) se drží kondice vegetace nadále v relativně dobrém stavu. Oproti minulému týdnu můžeme ale pozorovat zlepšení stavu prakticky na celém území. Toto zlepšení je spojeno s vyššími úhrny srážek a celkově příznivějším průběhem teplot v uplynulém týdnu, avšak pro řadu porostů přichází příliš pozdě. Tomu odpovídá i prognóza výnosů, která signalizuje pro velkou část ČR, a zvláště jižní polovinu území výrazné snížení výnosů proti roku 2016 i oproti průměru posledních 5 let.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 108 zpravodajů z 46 okresů ukazují, že v povrchové vrstvě se situace oproti předchozímu týdnu pokud jde o míru dopadu výrazně nezměnila. Na počátku minulého týdne bylo na většině lokalit v severní polovině území vidět mírně až středně vlhkou povrchovou vrstvu půdy. Naopak na jihu převažoval sušší až velmi suchý charakter. Velkou většinou pozorovatelů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako velmi suché, a podle více než dvou pětin z nich jako extrémně suché, nicméně v minulém týdnu došlo ke zlepšení. Hranice suchem postižených oblastí nadále probíhá přibližně severní hranicí krajů Ústeckého, Středočeského, Vysočiny a středem kraje Olomouckého. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji, shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ, tak modelovým odhadem www.intersucho.cz. Předpokládané dopady sucha byly v tomto týdnu posuzovány přibližně stejně jako v předchozím týdnu, přičemž mapa odráží vývoj počasí mezi 1.8. a 7.8. Výhledy jsou negativní až velmi negativní pro obilniny a řepku, ale v řadě okresů i pro okopaniny a kukuřici. Mezi nejvíce postižené patří nadále okresy krajů Jihomoravského, jihu Vysočiny, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého, Středočeského, Plzeňského a Jihočeského kraje. U 11 okresů je očekáván významný a u 6 okresů zásadní dopad na výnosy. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů v pásu Jindřichův Hradec, Třebíč, Znojmo, Břeclav a Hodonín, ale s nimi i ostatní okresy krajů Jihomoravského a Zlínského a jižní poloviny kraje Olomouckého. V Čechách přicházejí nadále nejhorší zprávy z oblasti okresů Příbram, Plzeň-sever, Rokycany, Rakovník a Louny. V dalších 16 okresech je pozorováno sucho, které pravděpodobně sníží výnos a v 6 sucho, které je prozatím bez dopadů. Pouze 4 z 46 okresů nehlásí výskyt dopadů sucha. Obecně ale výrazně převažují negativní odhady, což se shoduje s odhady výnosů na základě družicových dat, kdy jsou pro ječmen, pšenici i řepku očekávány nižší výnosy než v roce 2016. To, že dojde ke snížení výnosů oproti roku 2016 a pravděpodobně i průměru posledních pěti let u těchto tří plodin, potvrzují i samotní pozorovatelé.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy vymizel z velké části povrchové vrstvy České republiky. Nyní zasahuje většinu území ČR s výjimkou západních Čech a Severní Moravy. Situace v oblastech s deficitem je nepříznivá s ohledem na kukuřici a okopaniny, u nichž je nepříznivě ovlivněna tvorba výnosu, resp. průběh vegetace. V povrchové vrstvě je situace výrazně lepší než na počátku minulého týdne. V celém profilu i nadále k 13.8. převažoval mírný deficit do 40 mm. Deficit od 5 do 40 mm se vyskytuje na 43 % ČR, což je o 30 % méně než v minulém týdnu. Oproti minulému týdnu ubylo výrazného deficitu na úrovni 40-80 mm z 10 % na 3 % území a deficit větší než 80 mm se nyní vyskytuje na 0,1 %. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm najdeme v kraji Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském.
Kumulovaný stres: Je evidentní, že v posledním půlroce nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny v kraji Jihomoravském, na jihu kraje Olomouckého a na jihovýchodě Vysočiny, enklávy na východě Čech a v menší míře na územích krajů Ústeckého, Plzeňského, Jihočeského, Středočeského a Zlínského. V posledních třech měsících sucho velmi výrazně postihlo téměř celý Jihomoravský kraj a významnou část jihu kraje Olomouckého. Déle trvající sucho se objevilo i na jihu a v menší míře na východě Čech, a zejména pak v rozsáhlé oblasti západně od Prahy, a to zvláště na lehčích půdách. Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (6.8 – 12.8.2017) se k nám vrátilo bouřkové počasí, které způsobovalo značné škody na majetku. To bylo spjato hlavně s průchodem zvlněné studené fronty. V pondělí pršelo na západním okraji republiky, kdy spadlo okolo 15 mm/den. Ve středu se objevily další bouřkové pásy, a to opět na západním okraji republiky a také ve východních Čechách a v Jeseníkách. Jednotlivé úhrny byly i přes 30 mm/den. Ve čtvrtek pršelo spíše ve východní polovině republiky, nejvíce na Vysočině a v Orlických horách, a to od 15-30 mm/den. Nejhorší situace nastala ale v pátek, kdy v pásu od jižních Čech po Krkonoše byly zaznamenány i úhrny přes 50 mm/den. Dále hodně pršelo i na severovýchodě republiky, a to mezi 10-30 mm/den. Díky této velké prostorové rozmanitosti jsou srážkové úhrny za minulý týden i na malém území velmi rozdílné. Největší úhrny, i přes 70 mm/týden, byly zaznamenány v okresech České Budějovice a Český Krumlov. Podobné úhrny byly také v Krušných horách. Naopak nejméně srážek, a to většinou do 20 mm/týden spadlo na Plzeňsku, v západní části Vysočiny a na jihovýchodě Moravy. Teploty vzduchu postupně v uplynulém týdnu rostly a vyvrcholily ve čtvrtek, poté došlo k významnému ochlazení. Teploty vzduchu ovlivňovalo hlavně frontální rozhraní, které ve středu začalo dělit republiku na chladnější Čechy a tropickou Moravu. Největší rozdíl byl zaznamenán v pátek, kdy na západě byla maxima i jen okolo 15 °C, avšak na východě bylo i přes 35 °C. V sobotu se už ochladilo na celém území, kdy maxima byla mezi 20-25 °C. Minimální teploty vzduchu se pohybovaly v uplynulém týdnu nejčastěji okolo 15 °C, ale v pondělí a v úterý jsme zažily na léto dost chladné noci a rána. Dokonce v některých kotlinách na Šumavě a v Jizerkách byly teploty pod bodem mrazu. V normálních nadmořských výškách klesaly teploty k 10-13 °C. Vítr byl dosti závislý na tvorbě bouřek, takže lokálně a krátkodobě dosahoval i síly vichřice. Stabilně větrnější počasí bylo v úterý, kdy se k nám dostával vzduch od jihovýchodu.
