Stav půdní vláhy v hlubších vrstvách i nadále zůstává obecně ve vyšších hodnotách a deficit zásob vody není na území České republiky téměř vůbec pozorován, no v povrchové vrstvě jsou zásoby vody již nižší.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) zásoby vody klesají na většině území. Nejnižší zásoby jsou aktuálně podél severních a východních hranic, kde se pomalu začíná projevovat už nízký deficit (do max. 20 mm). Vyšší hodnoty půdní vláhy zůstávají na jih od Brna a také na severozápad od Prahy.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- na celém území zůstávají hodnoty půdní vláhy vysoké, s výjimkou malé části Krkonoš, Jeseníku a Beskyd, kde jsou hodnoty o něco nižší.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) je cca 19 % území v odchylce 40-80 mm a 64 % území v odchylce 5-40 mm navíc od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně na jihu Moravy a také na západ od Prahy. V oblasti Krkonoš, Jeseníku a Beskyd jsou zásoby vody nižší a pozorujeme tu tak počínající deficit.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je u většiny vodních toků pozorována převážně normální vodnost. Ve středních, jižních a východních Čechách a také místy na jihu Moravy je pozorována pořád i nadnormální vodnost. Na Plzeňsku, Karlovarsku, také na severu republiky, zejména na Děčínsku a Liberecku, a na východě republiky (povodí Odry) se vodní toky ale nachází spíš ve stavu podnormální vodnosti. Hladiny vodních toků jsou i nadále setrvalé nebo slabě kolísají. V porovnání s dlouhodobými říjnovými průměry jsou průtoky převážně průměrné až nadprůměrné, některé vodní toky jsou už i podprůměrné.
V celém profilu do 1 m se k 27. 10. vyskytuje deficit do max 6 %. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.