Agrometeorologické podmínky v Evropě

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2023 do 13.08.2023

Zájmové období bylo hlavně v první polovině července charakteristické výskytem abnormálně vysokých teplot (např. Maďarsko až 38°C, Chorvatsko a Slovinsko až 39°C, Rumunsko a Bulharsko až 41°C) a dlouhotrvající vln veder (např. Itálie od 5. do 25. července). Zbývající část zájmového období často provázelo krupobití (v Itálii více než 500 epizod), vydatné srážky, přívalové deště či bouřky, které např. v Chorvatsku a Slovinsku (až 510 mm) způsobily silné záplavy a poničení úrody. Jinde nepřetržitý či častý déšť komplikoval sklizeň převážně pšenice ozimé a ječmene jarního (např. Francie, Dánsko, Německo) a předpokládá se negativní dopad na kvalitu zrna. V některých oblastech však i nadále pokračoval dlouhotrvající srážkový deficit (např. severovýchod a jihovýchod Rumunska), který v kombinaci s mimořádně vysokými teplotami vedl ke vzniku sucha. Prognózy výnosů se liší stát od státu. Často se však pohybují kolem pětiletého průměru.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).