V Polsku, Česku, Rakousku a na Slovensku byl pozorován suchý a horký srpen s výrazným nedostatkem vody v půdě zejména v Rakousku a na Slovensku, co v konečném důsledku ale zejména i v Česku pomohlo zemím ubránit se nejhorším důsledkům způsobených povodněmi, které s extrémními srážkami následovaly ve všech čtyřech zemích v září a lokálně se tak snížil očekávány výnos letních plodin. Výnosy se v důsledku extrémních srážek můžu snížit i na území Litvy, kde ještě zůstává otázkou, nakolik budou plodiny ovlivněné silnými srážkami a zamokřením půdy v červenci. Velké rozdíly ve výnosech očekáváme v Dánsku. U ozimých plodin je to kvůli velmi vlhkému podzimu a zimě a u jarních plodin kvůli prodlouženého období setí. Kromě toho byl pravděpodobně podceněn i vliv příliš vlhkých jarních podmínek. Povodně zasáhly také i území Rumunska, kde však srážky přišli po extrémně teplém létě pozdě a stejně, jak na území Bulharska a Maďarska, kde v důsledku horka a sucha sklizně kukuřice a slunečnice začaly o 3-4 týdny dříve než obvykle, už plodinám nepomohly. Předčasná sklizeň kukuřice na zrno proběhla také v Německu. Velké sucho, které dále ovlivnilo výhled výnosů letních plodin panovalo také na Ukrajině, ve Slovinsku i v Chorvatsku a v Itálii, kde letní plodiny trpěly navíc i střídavě velmi vlhkými podmínkami a podpořilo se tak šíření škůdců a chorob, v důsledku čeho se snížil výnosový potenciál plodin. Vysoké výnosy neočekáváme ani v Belgii a Nizozemí, kde sice podmínky byli v uplynulém období příznivější, no nestačilo to k obnovení akumulace biomasy potřebné k dosažení vyšších výnosů. Naopak ve Francii a také v Bělorusku byly teplé podmínky s dostatkem srážek příznivé pro vývoj plodin a neočekává se, že by lokální sucho ovlivnilo pozitivní výhled výnosu. Ve většině zemí, s výjimkou povodněmi postižených oblastí jsou ozimé plodiny již zasety, no budou potřebovat další déšť.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).