8. září 2024

Shrnutí:
V uplynulém období (1.9 – 7.9.2024) k nám stále proudil velmi teplý vzduch od jihu. Srážky byly většinou jen formou lokálních bouřek. Na velké části republiky vůbec nepršelo a nebo jen pár milimetrů. Bouřky se pak častěji objevily na západě a jihu Čech. Tam byly pak lokální úhrny okolo 20-60 mm/týden. Maximální teploty během týdne se nejčastěji objevovaly mezi 27-32°C, ale místy se dostaly i nad 35°C.
V rázu počasí došlo k celkem nečekané razantní změně. Místo nadprůměrně teplého období předpokládají modely propad teplot vzduchu a srážky s úhrny okolo 130 mm v dalších 10 dnech. Půdní vlhkost se tedy rychleji doplní hlavně ve vrstvě do 40 cm.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se oproti minulému týdnu výrazně prohloubila zejména ve sledovaných oblastech s výjimkou pásu od Plzně po Hradec Králové, lokální oblasti na jih od Brna, kde sucho není tak výrazné. V Čechách je intenzita sucha aktuálně nejhlubší na Táborsku, na jihovýchod od Českých Budějovic a v Krušných horách a v Krkonoších, kde je sucho výjimečné a místy až extrémní. V oblasti moravy a Slezska je sucho nejintenzivnější (také výjimečné až extrémní) v okolí Vsetína a také v pásu na sever od Brna po Jeseníky
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se oproti minulému týdnu prohloubila v už sledovaných oblastech- k většímu prohloubení došlo na Lipensku, v Krušných horách, na jihovýchod od Prahy a v Krkonoších, kde je aktuálně sucho v hlubší vrstvě extrémní.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje na max 65 % území (půdní profil 0–100 cm), z čeho v 9 % území jde o sucho výjimečné nebo extrémní.


Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY výrazně poklesl na celém území České republiky, zejména na jihu Čech, v Krušných horách, Krkonoších v Jeseníkách a podél východních hranic. Nejvýraznější deficit (do 60-80 mm) je sledován v Krkonoších, Jeseníkách, na Zlínsku a také lokálně na Šumavě a v Krušných horách. V deficitu zásob vody je dále téměř celé území, s výjimkou lokálních oblastí severozápadně od Prahy a na Hradecku.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) oproti minulému týdnu zásoby vody také poklesly. Celé území, s výjimkou malé oblasti severozápadně od Prahy je tak i nadále v deficitu do max 40 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- většina území zůstává v deficitním stavu, s výjimkou oblasti severozápadně od Prahy, Hradecka a také v pásu od Brna k Ostravě, kde je deficit méně výrazný. Aktuálně nejvýraznější deficit zásob vody (do 60 mm) pozorujeme v Krkonoších.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků většinou setrvalé nebo jen mírně kolísají. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky nejčastěji podprůměrné až výrazně podprůměrné. Na téměř celém území tak pozorujeme podnormální vodnost až sucho, v povodí Vltavy a Dyje i extrémní sucho. V celém profilu do 1 m se k 08.09. vyskytuje deficit na max 89 % území, což je oproti minulému týdnu nárůst. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY oproti minulému týdnu opět pokleslo zejména na Moravě a ve Slezsku a to hlavně v povrchové vrstvě. V některých oblastech v Čechách (Šumava a Plzeňsko) se situace naopak mírně zlepšila. V hlubší vrstvě i nadále dlouhodobě přetrvává horší stav s relativním nasycením pod 10-30 %.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Relativní nasycení půdy je oproti minulému týdnu výrazně nižší v celé východní polovině území, zejména na sever od Brna, také v okolí Třebíče, Znojma a Hodonína, kde je aktuálně sledované nejnižší nasycení (pod 10-20 %) v celé republice. Situace v okolí Prahy a dále na východ a také částečně v jižních Čechách je o něco lepší a relativní nasycení je tu většinou mezi 30-60 %, lokálně na Šumavě i nad 70 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Na většině území došlo v porovnání s předchozím týdnem ke snížení hodnot relativního nasycení půdy, s výjmkou Plzeňska a Šumavy, kde se situace naopak zlepšila. Horší situace a nízké nasycení (pod 10-20 %) i nadále pozorujeme na Vysočině, na jihu Moravy, na Olomoucku a v okolí Táboru. Vyšší nasycení (nad 60 %) je aktuálne pozorováno jenom lokálně na Šumavě, na Hradecku a v Jizerských horách.

Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin se oproti minulému týdnu už nijak výrazně nezměnily – situace kolísá a zůstává různorodá. Zatímco se v některých okresech (např. na jihu Moravy) situace zhoršila, v jiných okresech (např. ve Středních Čechách) se také zlepšila. Aktuálně je obecně v rámci celého území nejhorší situace v okresech Příbram, Znojmo a Louny. Ve hlášených okresech v rámci celé republiky jsou v 11 okresech (19 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 16 okresech (28 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 %, ve 4 okresech (7 % hlášení) jsou reportovány ztráty 30-40 % a ve 3 okresech (5 %) jsou očekáváné ztráty na výnosech v důsledku sucha do 40 %. Ve 21 hlášených okresech (36 %) nejsou reportovány projevy sucha.
Stav vodní bilance se za poslední tři měsíce oproti minulému týdnu zhoršil na celém území. Aktuálně tak převládá stav velmi suchý (42 % hlášení). Dále je reportován stav spíše sušší bez dopadů (23 % hlášení) a stav normální spíše vlhčí (20 % hlášení). V 15 % hlášení je reportováno extrémní sucho.
Stav půdní vláhy do 20 cm se oproti minulému týdnu opět také zhoršil v rámci celé republiky. Na celém území aktuálně převládá půda suchá ve 45 % hlášení, což je nárůst o víc než 10 %. Ve 35 % je hlášená půda sušší. Ve 14 % hlášení je reportována půda mírně vlhká a v 3 % hlášení je reportována půda vlhká a také ve 3 % velmi vlhká půda.

Nakolik byly srážky v minulém týdnu jen ojedinělé nebo vůbec žádné, intenzita sucha se téměř na celém území i nadále výrazně prohlubuje, co bude pro některé meziplodiny zásadní. Např. meziplodiny jako řepka nemají optimální podmínky pro růst. Půda je v některých katastrech velmi suchá, špatná k orbě i k samotné přípravě.
V katastrech, kde srážky měli v minulých týdnech až měsících přívalovou formu se projevili jejich negativní dopady na kvalitu plodin. Lokálně jsou tyto negativní dopady přemokření nebo erozí pozorovány už delší dobu a projevily se i na výnosech, které sú v kombinaci s dopadem letošních mrazů, v některých katastrech nižší než průměr, zejména co se týče skorých odrůd brambor. U brambor začala sklizeň v některých okresech v předstihu, přičemž pozdní odrůdy mají výnos vyšší, nakolik je v také míre stresové podmínky nepoškodily. Lokálně však naši reportéři hlásí negativní vliv hrabošů na úrodu. Taky pokračují sklizně kukuřice, která je v některých katastrech napřed o 14 - 20 dní a výrazně se u ní v některých okresech projevují dopady sucha a usychá. Lokálně však naší reportéři hlásí i dobré výnosy kukuřice na siláž. Dále pokračují sklizně vojtěšek, které jsou v některých lokalitách i po 4. seči, také pohanky, u které naši reportéři hlásí výnosy uspokojivé. Začíná také sklizeň ovoce (nejvíc poškozena je úroda jablek) a lokálně i chmelu. Dále začala sklizeň cukrové řepy a také i hroznů. Ve vinicích se už také výrazně projevuje sucho, zejména ve vinicích s lehčími půdami. Sklizně obilovin, jsou ukončeny s průměrnými až podprůměrnými výnosy. Období sucha se začíná významně projevovat i na pastvinách, kde pastva dochází.

Dopady na lesyHlášena je situace v 6 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V okrese Brno-venkov, kde jsou sledovány jak jehličnaté, tak listnaté druhy, se situace oproti minulému týdnu znovu mírně zhoršila a jsou tady i nadále hlášený pokročilé projevy sucha. V dalších okresech nejsou hlášeny dopady sucha na lesní vegetaci.

Situace ve střední Evropě: Hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY oproti minulému týdnu mírně poklesly na většině území Evropy s výjimkou lokálních oblastí ve Francii a na pobřeží Černého moře. Na většině území střední Evropy však zůstávají pořád vyšší hodnoty indexu půdní vláhy, přičemž nejvyšší hodnoty půdní vláhy i nadále pozorujeme v oblasti Beneluxu, Slovinsku, Rakousku a na východ od České republiky. Nižší hodnoty dále pozorujeme v oblasti Itálie, Maďarska a severního Srbska a také na pobřeží moří.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území výrazně klesly vlhkosti půdy ve vrstvě 0-40 cm na většině území Česka. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 na 71 % stanic, 10-50 cm na 68 % stanic a v 50-100 cm na 14 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje na žádné stanici ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na horách, nižší na jižní a střední Moravě a v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém období (1.9 – 7.9.2024) k nám stále proudil velmi teplý vzduch od jihu. Srážky byly většinou jen formou lokálních bouřek. Na velké části republiky vůbec nepršelo a nebo jen pár milimetrů. Bouřky se pak častěji objevily na západě a jihu Čech. Tam byly pak lokální úhrny okolo 20-60 mm/týden. Maximální teploty během týdne se nejčastěji objevovaly mezi 27-32°C, ale místy se dostaly i nad 35°C. Nejteplejší den pak bylo úterý a středa. Větrné počasí bylo převážně ve čtvrtek.

Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 9.9.2024) nás čeká změna charakteru počasí. Zvlněná fronta nás bude ovlivňovat hlavně v pondělí a v druhé polovině týdne pak tlaková níže. Obě situace mají přinést velmi vydatné srážky. První dešťová epizoda bude v pondělí, další pak od čtvrtka do neděle. Na velké části republiky může napršet až 140 mm v horizontu dalších 10 dnech. Teploty do středy budou ještě okolo 20°C, ale pak se propadnou i k 10°C. O víkendu začnou pak šplhat pomalu k 15°C. Půdní vlhkost se velmi rychle začne s přicházejícími dešti doplňovat a ke konci týdne nebude prakticky půdní sucho nikde pozorováno. Logicky dojde k rychlému dosycení hlavně vrstvy do 40 cm. Hlubší vrstvy se budou doplňovat se zpožděním a pomaleji.
Střednědobý výhled do 25. září předpokládá, že teploty se tento týden sice propadnou pod dlouhodobé hodnoty, ale v dalších dvou týdnech budou spíše průměrné.
Navazující dlouhodobý výhled až do 21. října předpokládá teploty vzduchu budou průměrné.
V rázu počasí došlo k celkem nečekané razantní změně. Místo nadprůměrně teplého období předpokládají modely propad teplot vzduchu a srážky s úhrny okolo 130 mm v dalších 10 dnech. Půdní vlhkost se tedy rychleji doplní hlavně ve vrstvě do 40 cm.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.