8. září 2019

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (1.9 – 7.9.2019) byly dvě větší srážkové období a to na počátku a konci týdne. Jak je v posledním měsíci zvykem, tak opět více pršelo nad Moravou než v Čechách. Ve východní polovině republiky se pohybovaly úhrny od 30-50 mm za týden, v Beskydech dokonce i nad 70 mm/týden. Naopak v Čechách jde většinou o úhrny jen do 15 mm/týden a v nejpostiženějších oblastech suchem (Karlovarsko, Ústecko a Liberecko) i pod 10 mm/týden. V neděli byly ještě tropické teploty vzduchu, ale pak došlo ke skokovému ochlazení. Maxima spadla na 20-25 °C. V pátek došlo k dalšímu poklesu teplot vzduchu a to na hranici 15-20 °C. S počátkem podzimu spadly i noční teploty na hranici 5-10 °C. Vítr byl nadále slabý s průměrnými rychlostmi pod 2 m/s.
Po srážkově bohatším týdnu bude následující období 10 dnů podle aktuálního výstupu modelů srážkově chudé a pršet by mělo jen ojediněle. Teploty vzduchu budou kolísat, ale většinou budou nadprůměrné nebo průměrné, jen na víkend není vyloučeno krátkodobější ochlazení. Sucho se bude pomalu pozvolna opět rozšiřovat.

Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se v minulém týdnu mírně prohloubila v severních a západních Čechách, kde sledujeme až výrazné sucho. Naopak v jižních Čechách a na Vysočině po minulém deštivém týdnu počínající sucho neevidujeme.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se oproti minulému týdnu mírně zlepšila. Na většině území republiky začíná po dlouhé době převažovat počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí, ve Slezsku a v pásu táhnoucí se od Plzně po Novohradské hory. Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 1 % území. Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 9,5 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 35 % území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení cca o 17 %). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.

Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu výrazně zlepšil na Moravě. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm), kde je nyní kladná odchylka, a to východní polovině republiky.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti Slezska, Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Menší zlepšení evidujeme v Beskydech a Bílých Karpatech. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“. Normální vodnost až výrazně nadnormální vodnost je sledována na Moravě a ve Slezsku, kde se vyskytly intenzivní srážky.
V celém profilu do 1 m se k 8. 9. vyskytuje deficit zhruba na 68 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 42 % území je deficit nejméně 20 mm, na 40 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 2,1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.

Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem se ve východní části republiky zlepšilo. Povrchová vrstva zaznamenala největší pozitivní změnu. V hlubší vrstvě nenastalo tak rychlé dosycení. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Morava, Slezsko a Šumava jsou nasyceny velmi dobře. Nejhorší stav sledujeme v severozápadních Čechách, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 54 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 46 % území a na 7 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.

Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčiňují postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v severozápadních Čechách sledujeme horší stav.
Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení kondice v jižních Čechách.

Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 1. 9. Zprávy 285 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Ačkoliv je povrchová vrstva v poměrně dobrém stavu, hlouběji je sucho a projevuje se to na stromech i na nízkých hladinách řek. Dle zpráv našich zpravodajů byly téměř všude ukončeny žně obilovin. Na mnoha místech je hlášeno, že současný stav je příznivý pro kukuřici a s nadějí se očekává dobrý výnos. Co se týče růstu travin, záleží na dané lokalitě, někteří reportéři uvádějí, že už 2. seč pravděpodobně neproběhne, někde se travinám daří.. Začalo setí řepky ozimé a zemědělci by potřebovali vláhu pro její růst. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 6 okresů očekává extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz.
Dopady sucha na lesní porosty lze najít v samostatné mapě Dopadů sucha na lesy.

Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 1. 9. Ve většině okresů jsou hlášeny počínající a pokročilé projevy sucha jak na listnaté tak jehličnaté porosty. Největší dopady sucha jsou hlášeny z okresu Vyškov.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu pokračoval na většině území růst vlhkosti půdy v povrchové vrstvě díky srážkám, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10 až 50 cm je na 27 % stanic a v 50-100 cm na 26 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 24 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní a severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních a severovýchodních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (1.9 – 7.9.2019) byly dvě větší srážkové období a to na počátku a konci týdne. Jak je v posledním měsíci zvykem, tak opět více pršelo nad Moravou než v Čechách. Ve východní polovině republiky se pohybovaly úhrny od 30-50 mm za týden, v Beskydech dokonce i nad 70 mm/týden. Naopak v Čechách jde většinou o úhrny jen do 15 mm/týden a v nejpostiženějších oblastech suchem (Karlovarsko, Ústecko a Liberecko) i pod 10 mm/týden. V neděli byly ještě tropické teploty vzduchu, ale pak došlo ke skokovému ochlazení. Maxima spadla na 20-25 °C. V pátek došlo k dalšímu poklesu teplot vzduchu a to na hranici 15-20 °C. S počátkem podzimu spadly i noční teploty na hranici 5-10 °C. Vítr byl nadále slabý s průměrnými rychlostmi pod 2 m/s.

Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zhoršení v jihovýchodní části.
Prohlubování vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, střední Francii, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách, v povodí Berounky a na východní Moravě. V Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme aktuálně na východě a jihovýchodě území s výjimkou části černomořského pobřeží. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří podstatná část Nizozemí, Belgie, Francie, Dolního Saska, Durynska, Porýní, části Braniborsak. Mezi-týdně se kondice vegetace zlepšila v Polsku, Bělorusku a Česku.

Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (9-16.9.2019) skončí srážkově bohatší období a mělo by nás čekat slunečnější počasí s minimálním výskytem srážek. Nejvíce jich tedy bylo během dnešního dne (pondělí 9.9.2019 a to nejčastěji od 10-20 mm, ale místy dokonce i přes 50 mm/den. V dalších 10 dnech podle současného výhledu by pak měly být srážky jen výjimečně. Teplota vzduchu bude postupně růst na denní maxima mezi 20-25 °C. Na víkend se modely liší v predikci teploty vzduchu, kdy model GFS předpokládá přechodné ochlazení, ale ECMWF IFS si stále drží příjemné skoro letní teploty vzduchu. Počasí by mělo sice napomáhat opětovnému rozšiřování sucha, ale díky relativně vydatným srážkám se bude situace držet na uspokojivé mezi. Za 10 dní by počítající sucho mohlo být na 40 % území, ale mírné až výrazné sucho jen na 10 %.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 25. září předpokládá, že teploty vzduchu budou v průměru kopírovat dlouhodobé hodnoty. Tedy mají na víkend už zmíněné ochlazení, ale počátek dalšího týdne předpokládají jako výrazně teplejší. Poté by mělo dojít ke srovnání s dlouhodobými hodnotami. Je nutné brát na zřetel, že tento výhled se zatím liší od druhého dlouhodobého modelu ECMWF IFS hlavně na tento víkend. Srážkově se potvrzuje, že bude následující období velmi chudé.
Po srážkově bohatším týdnu bude následující období 10 dnů podle aktuálního výstupu modelů srážkově chudé a pršet by mělo jen ojediněle. Teploty vzduchu budou kolísat, ale většinou budou nadprůměrné nebo průměrné, jen na víkend není vyloučeno krátkodobější ochlazení. Sucho se bude pomalu pozvolna opět rozšiřovat.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Srážkově by v ČR mělo v následujících čtyřech týdnech také spíše průměrně. Do začátku října je cca 30% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do listopadu. Do prosince pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.