Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem změnilo relativně málo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 7% území a přibližně 7/10 ČR se vyznačuje dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno téměř na ¾ území, zatímco nedostatek zasahuje přibližně 3 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/4 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na necelých 2 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu mírně zhoršila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na více než 1/3 území s tím, že hlubší i povrchová vrstva jsou zasaženy přibližně ve stejném rozsahu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají téměř 1/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na téměř 4 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu téměř nedošlo ke změnám vlhkosti půdy oproti minulému týdnu. Na žádné stanici není registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 14 % stanic a v 50-100 cm na 23 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 8 % stanic, v 10-50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší ve východních Čechách, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 103 zpravodajů ze 47 okresů ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne a nadále odráží přetrvávající sucho v oblastech východních Čech, Vysočiny a dopady sucha v oblasti jižní Moravy. Nicméně díky probíhající zimě, sněhové pokrývce a promrzlé půdě není možné obsah půdní vláhy jednoduše odhadnout. Ve většině okresů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako sušší, resp. ojediněle velmi suché (východní a střední Čechy a jižní a střední Morava). Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných lokalit s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. Významné až zásadní ovlivnění výnosu očekávají zpravodajové ze 3 okresů. V dalších 7 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Deficit půdní vláhy: Na většině území panuje deficit půdní vláhy, který se pohybuje povětšinou mezi 5 až 40 mm v celém půdním profilu. V povrchové vrstvě je situace relativně dobrá na Vysočině a většině výše položených území, nicméně hlavní zemědělské oblasti jsou v povrchové vrstvě nasyceny méně, než je v tuto dobu obvyklé. V hlubší vrstvě se udržuje výrazný gradient mezi regionem západně od Vltavy (s relativně dobrým nasycením) a oblastí na východ od této pomyslné line, kde je situace dlouhodobě horší, než je obvyklé. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 60 - 90 mm najdeme v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského. V těchto odhadech nicméně není započítán sníh doposud ležící na povrchu.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (1.1.2017 – 7.1.2017) se ukončil inverzní charakter počasí a po průchodu několika frontálních systémů k nám začal proudit od severu arktický vzduch. Dominantní srážky na našem území byly v úterý a ve středu. V úterý bylo většinou zaznamenáno pouze do 5 mm/den, ale v horských oblastech nebo na Vysočině od 10-30 mm/den. Podobné to bylo ve středu, kdy se srážky vyskytovaly převážně v Čechách, a to nejvíce do 5 mm/den. Celkové týdenní srážkové úhrny byly nejčastěji do 10 mm/týden. Pouze na horách se pohybovaly od 30-60 mm/týden. Vzhledem k nízkým teplotám šlo výhradně o sněžení. V úterý i ve středu byl sníh zaznamenán prakticky na celém území České republiky s výjimkou moravských nížin. Oba dva dny nejčastěji spadlo od 5-15 cm nového sněhu, na horách i kolem 30 cm za den. I další dny sněžilom a to většinou do 5 cm/den. K sobotě 7.1.2017 leželo nejvíce sněhu v horských oblastech, v Krkonoších dokonce více než 100 cm. V nížinách byla souvislá sněhová pokrývka do 5 cm a ve středních polohách do 15 cm. V první polovině týdne se maximální teploty vzduchu většinou pohybovaly kolem bodu mrazu, ale po průchodu frontálního systému se v pátek výrazně ochladilo a do konce týdne byla maxima nejčastěji jen do -6 °C. Minimální teploty vzduchu byly v uplynulém týdnu ještě více extrémní. Už v první polovině týdne se nejčastěji pohybovaly mezi -5 až -10 °C. Pouze přechodně se ve středu dostávala minima těsně pod bod mrazu. Nejchladnějším dnem byla sobota, kdy minimální teploty dosahovaly často od -15 až do -25°C. Uplynulý týden byl i dost větrný. Na průchod frontálních systému od západu byly vázány extrémní rychlosti větru, které ve středu vyvrcholily průměrnou rychlostí nad 6 m/s s nárazy i přes 25 m/s.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
