Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se po cca třech týdnech opět objevila. Aktuálně je sledováno převážně počínají sucho na větší části Moravy. Vyskytuje se však místy i v Čechách. Na Moravě sledujeme na střední Moravě a ve Zlatých Horách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden v podstatě nezměnila. Hlavní sledovaná lokalita se nachází v Krkonoších a jeho podhůří.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje na max. 3 % území (půdní profil 0–100 cm).
Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY se po lepším stavu v minulých týdnech začal zhoršovat. V povrchové vrstvě (0–40 cm) začal převažovat stav mírného deficitu na úrovni -5 až 20 mm oproti obvyklé zásoby vody za toto období. Lepší stav je sledován v západní části republiky, kde je i stav kladný. Zatímco směrem na východ se stav mění a přechází do deficitu.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) v minulém týdnu mírně poklesl. Deficit nyní zůstává místy v severních Čechách, na střední Moravě, příp. v jižních Čechách. V dalších částech je stav lepší.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje na většině území normální vodnost vodních toků. Nadnormální vodnost se vyskytuje pouze místy a je koncentrována do severní poloviny republiky. Vysoké vodnosti z minulých týdnů postupně pomalu klesají a na některých místech se začíná vyskytovat i stav podnormální vodnosti.
V celém profilu do 1 m se k 06. 06. vyskytuje deficit na cca 24 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Oproti minulému týdnu se rozšířil deficit o 20 %. Na 6 % území je kladná odchylka o více jak 20 mm, na 1 % území dokonce o 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem poměrně zásadně snížilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Situace v rámci ČR je na většině území v dobrém stavu. Horší stav zůstává v Pomoraví a v Polabí, kde je sledován stav okolo 50 %, tedy u hranice snížené dostupnosti. Ostatní místa mají relativní nasycení mezi 60–90 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány v pohraničních horách a ve středu republiky. Nižší stav je sledován v severozápadních a východních Čechách, místy v jižních Čechách a na jižní a střední Moravě.
Dopady na vegetaci: Na počátku vegetační sezóny byla vegetace v příznivém stavu. V druhé polovině března a v dubnu se stav začal zhoršovat. Situace se nezlepšila ani v květnu, kdy na většině území byla sledována horší RELATIVNÍ KONDICE VEGETACE než je pro tuto dobu obvyklé. Chladnější počasí neumožnovalo rychlý vývoj vegetace a ona i nadále zůstávala zpožděná cca o 14 až 21 dní.
Na konci května byl sledován nejhorší stav od počátku letošní sezóny. Relativní stav kondice vegetace byla cca o 25–30 % horší než bylo pro tuto dobu obvyklé. Ve srovnání vegetace oproti minulému týdnu došlo na většině území o zlepšení o 5 % a více. Vegetace začíná reagovat na vzestup teploty. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 30. 05. Zprávy 225 zpravodajů z 65 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u všech sledovaných skupin plodin.
Ve třech okresech jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a v jednom okrese nad 40 %, dále sedm okresů hlásí ztráty na výnosech do 10 %. Zbytek hlášených okresů nesleduje projevy sucha.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce, převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí (72 % hlášení) až stav „velmi vlhko“ (17 % hlášení). Povrchová vrstva je vnímána převážně jako vlhká (cca 49 % hlášení) až mírně vlhká (39 % hlášení).
Dešťové srážky v poslední době na většině území dosytily sledovaný půdní profil. Půda je místy nesjízdná a bahnitá. V některých místech není možné provádět agronomické práce a dochází ke zpoždění se setím, ošetřováním či hnojením. Začíná první seč, ale na některých místech ji není možné uskutečnit z důvodu nesjízdnosti. Vegetace má i nadále zpoždění cca 14 dní a chladnější počasí neumožňovalo rychlejší vývoj vegetace. Chladné počasí může působit na některé plodiny negativně, například na kukuřici, sóju apod. Je otázkou jak se toto období projeví na celkových výnosech.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 30. 05. V devíti hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: Nejnižší hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY pozorujeme nadále na pobřeží Černého moře, v Itálii, Maďarsku, Německu, Francii a částečně také v České republice. Situace severovýchodně od naší republiky je lepší než na zbytku sledovaného území.
V České republice je sledování nižší vláha v Polabí a na jižní Moravě.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území vlivem srážek a výparu ke kolísání vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti stagnovali. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 10 % stanic, v 10 až 50 cm je na 14 % stanic a v 50-100 cm na 9 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 34 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 20 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především v nížinách na jihu Moravy a v Polabí, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (30.5. – 5.6.2021) jsme byli hlavně pod vlivem tlakové výše nad Skandinávií, která postupně slábla. V sobotu se objevily nad republikou silné bouřky a to hlavně v Čechách. Srážkové úhrny byly tedy značně rozdílné. Lokálně spadlo i 20-40 mm za týden, ale v místech kde bouřky nebyly, tak nepršelo za celý týden vůbec. V průběhu týdne teplota vzduchu výrazně rostla. Maximální teploty v první polovině týdne byly mezi 15-20 °C. Ke konci týdne pak na většině území se dostala už nad 25 °C. Noční teploty byly v pondělí a úterý ještě nízké, když klesaly i k 3 °C. Poté se zvedly teploty i v nočních hodinách, v sobotu byly nad hranicí 10 °C už prakticky všude. Vítr byl slabý, nejčastěji průměrné denní hodnoty se dostávaly k 1-2 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 7.6.2021) nás bude ovlivňovat nevýrazné tlakové pole. O víkendu se předpokládá, že by měla přejít slabá studená fronta, kterou vystřídá tlaková výše. Predikce srážek jsou zatím pro území republiky pro dalších 10 dnů značně rozdílné. Je to dáno nejistotou ve výskytu bouřek, které budou zlobit naše území hlavně do čtvrtečního dne. Většinový názor převládá, že na většině území republiky bude srážek málo nebo vůbec, ale tam kde se lokálně objeví bouřky, tak úhrny budou relativně vysoké. Větší četnost bouřek a tedy vyšší úhrny se čekají v jižních Čechách. Teplota vzduchu bude vesměs neměnná. Očekávané maxima budou mezi 23-26 °C. Noční teploty budou klesat k 15 °C. Díky teplému počasí a na většině území slabších srážkám se čeká úbytek půdní vláhy v povrchové vrstvě do 40 cm. Nižší půdní vláha než je obvyklé, bude za 10 dnů až na 50 % území, ale půjde o malý rozdíl. Větší rozdíly začnou se objevovat na 10-20 % republiky. V hlubších vrstvách 40-100 cm bude nadále dobrá a půdní vlhkost bude na obvyklých hodnotách.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 23. června se v dalších 7 dnech bude teplota vzduchu pohybovat kolem dlouhodobých hodnot pro dané období. Poté by se mohlo výrazněji oteplovat a to až o 4 °C nad průměr. Teploty se pak v druhé polovině zkoumaného období bude častěji dostávat nad hranici 25 °C. Zároveň je nutné konstatovat, že pro prvních 7 dnů je predikce relativně stabilní, ale pro konec období ensembel model nabízí více variant a převládá celkem vysoká nejistota.
Předpověď slibuje spíše teplejší počasí doprovázeno častými bouřkami. Srážkové úhrny budou tedy prostorově značně rozdílné. Půdní sucho se může začít rozvíjet v povrchové vrstvě do 40 cm, naopak hlouběji bude situace i za 10 dnů neměnná. Převládá mezi modely značná nejistota.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
