Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se druhý týden v řadě prohloubila. Sucho se vyskytuje na většině území České republiky.
Situace Intenzity sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se i nadále horší. V hlubších vrstvách monitorujeme všechny kategorie sucha s tím, že převládají ty nejvyšší kategorie. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, se vyskytuje v oblasti povodí Labe, na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku. V jižních a západních Čechách se začíná objevovat počínající sucho.
V minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 45 % území, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo o 10 %. Na 3 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu. Proto na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.
Deficit: V povrchové i hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo ke zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována normální až podnormální vodnost, nicméně je třeba si uvědomit, že až na nejvyšší polohy není v krajině rezerva vody ve sněhové pokrývce a to se nacházíme na počátku dubna.
V celém profilu do 1 m se k 31.3. vyskytuje deficit na více než 81 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 23 % území je deficit nejméně 20 mm, na 10 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na zemědělství: Zprávy 283 zpravodajů z 66 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy. Většina respondentů hodnotí situaci v půdním profilu do 20 cm jako dobrou. Nicméně v profilu níže je sucho.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 28 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v Poohří, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (24.3. – 30.3.2019) sice bylo nad republikou dynamičtější počasí, ale příliš deště to nepřineslo. Vesměs ve shodě s předpovědí spadlo nejčastěji mezi 1-3 mm/týden. Vyšší úhrny byly jen lokálně na horách v nejvyšších partiích. Většina týdne byla spíše chladnější, kdy se denní teploty pohybovaly pod 10 °C. Na víkend se pak oteplilo a v sobotu vyšplhaly maxima i těsně pod 20 °C. Noční teploty naopak se pohybovaly okolo bodu mrazu s výjimkou neděle, čtvrtka a pátku, kdy místy neklesly pod 5 °C. V pondělí a úterý bylo nad republikou větrné počasí, ale pak se proudění uklidnilo a nejčastější průměry byly jen do 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území je nasycení relativně dobré ale současně se oproti minulému výrazně zhoršila. V jižní části sledované domény je nižší i celková hodnota indexu a se suchem se setkáváme v oblasti Srbska, podél dolního a středního toku Dunaje a také v okolí toku řeky Tisy.
Většina území se vyznačuje lepší než obvyklou kondicí vegetace, která je současně lepší i oproti minulému týdnu, nicméně tento vývoj spíše odráží časný nástup jara oproti letům 2000-2018 a na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat. Nicméně za pozornost stojí oblast sledující kontury Panonské oblast, okolí řeky Tisy i v Srbsku, kde i na základě hodnot indexu půdní vláhy můžeme vysledovat nižší nasycení vláhou.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (1.-7.4.2019) budeme nejdříve pod vlivem tlakové výše, kterou ve čtvrtek nahradí tlaková níže. Pršet by mělo hlavně v pátek a v pondělí. Modely se ještě liší v množství srážek na oba dva dny. Model GFS je má významněji na pátek, naopak ECMWF na příští pondělí. Celkově se tedy můžeme v průměru dočkat okolo 15 mm/týden. Teploty vzduchu budou v první polovině týdne stoupat a mohou se dostat opět až k 20 °C. Poté s příchodem tlakové níže se ochladí na teploty okolo 13-15 °C. V noci a ráno se zatím neočekává příchod mrazíků a mělo by minimum klesat nejčastěji k 5 °C. Průběh počasí v minulých týdnech v kombinaci s nepříliš srážkově bohatou predikcí má za vliv, že sucho se bude na území republiky výrazněji prohlubovat a nejvíce bude dotčena svrchní vrstva do 40 cm, kde hlavně díky startu vegetace dojde k masivnějšímu čerpání vláhy.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 17. dubna lze očekávat, že tento týden bude teplotně nadprůměrný. To se změní ke konci týdne, kdy teploty spadnou na dlouhodobý průměr a to by mělo vydržet až do půlky dubna. Maxima by pak šplhaly nejčastěji na 13-15 °C a v noci teploty klesat na 5 °C. Srážek až do půlky dubna bude spíše podprůměrně.
Průběh počasí v minulých týdnech v kombinaci s nepříliš srážkově bohatou predikcí má za vliv, že sucho se bude na území republiky výrazněji prohlubovat a nejvíce bude dotčena svrchní vrstva do 40 cm, kde hlavně díky startu vegetace dojde k masivnějšímu čerpání vláhy.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty i srážky měly být v příštích 4 týdnech celkově blízko průměru nicméně spíše na nebo mírně nad horní hranici obvyklých hodnot. Naopak z pohledu srážek se očekávají spíše nižší až průměrné srážkové úhrny. Čas na doplnění srážkového deficitu v klíčových produkčních oblastech je u konce a vstupujeme do sezóny s deficitem ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, by při normálním průběhu srážek nepostačila v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na Jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy (mapa dlouhodobé předpovědi). Bohužel zatím v rozsáhlé části severozápadních, Čech a na většině území jižní a střední Moravy a části Moravskoslezského kraje se setkáváme s negativní prognózou až do druhé dekády července. Teprve z tímto horizontem ztrácí existující deficit svůj predikční potenciál.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
