Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden poměrně zásadně zlepšila. Extrémní sucho se zásadně zmenšilo, ale i nadále zůstává v Polabí a v Jeseníkách, horší situace zůstává také na Táborsku a v severozápadních a západních Čechách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden mírně zlepšila. I nadále zůstávají větší lokality - na Jesenicku, kde je sledováno až extrémní sucho, oblast v Polabí, Krkonošsko a také oblasti v jižních Čechách. Dále je sledováno počínající až výrazné sucho na většině území ČR.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden mírně zlepšil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) je sledován deficitní stav o více než 20 mm.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti předchozímu týdnu v podstatě nezměnil. V Jeseníkách a v Polabí je situace horší, zatímco na jižní Moravě je stav kladný.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ na většině území republiky převažuje stav podnormální vodnosti až stav “sucho”.
V celém profilu do 1 m se k 03. 04. vyskytuje deficit na cca 91 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 53 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 10 % je záporná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zvýšilo na většině území.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Na většině území převažuje relativní nasycení na úrovni 40–90 %. Nižší stav je sledován v severozápadních Čechách, kde je stav pod bodem snížené dostupnosti. V hraničních oblastech převládá vyšší nasycenost, zatímco v nižších nadmořských výškách je nasycení nižší.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány v pohraničních horách. Nižší stav je sledován na jihozápadní a jižní Moravě, Jesenicku, v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a v Polabí.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 27.03. Zprávy 230 zpravodajů z 64 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u sledovaných skupin plodin.
V 18 okresech jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a v 21 okresech jsou hlášeny ztráty na výnosech do 10 %. Čtyři okresy očekává ztrátu výnosů nad 30 %. Zbytek hlášených okresů nesleduje projevy sucha.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce, převažuje hlášený stav –„velmi sucho“ (54 % hlášení) až stav spíše sušší bez dopadů (28 % hlášení). Vrchní stav půdy je vnímán jako sušší (51 % hlášení) až mírně vlhký (16 % hlášení).
Vysoké teploty a silný vítr v minulém týdnu vysušoval povrch půdy. Stav půdy je na většině míst ve špatném stavu při vstupu do vegetační sezóny. V některých místech rostliny nadále vegetují a nemají sílu se probudit ze zimního klidu. Zima chudá na srážky a na sníh neposkytla vhodné podmínky pro vstup do nové sezóny. Respondenti na většině míst hlásí nepříznivý začátek sezony a panují obavy z dalšího vývoje, na některých místech kvetou již ovocné stromy (meruňky, švestky apod.) a je vydáno varování před mrazy ve vegetační sezóně. Situaci nyní velmi ovlivní vývoj srážek v tomto týdnu a s jakou silou udeří mrazy..
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 27. 03. V osmi hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na větší části území pokračoval pokles vlhkosti půdy ve vrstvě 0-30 cm, ve 30-100 cm byly změny vlhkosti malé. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 25 % stanic, v 10 až 50 cm je na 19 % stanic a v 50-100 cm na 7 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 4 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 13 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především na jižní a střední Moravě, středních, severních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (27.3. – 2.4.2022) nás ovlivnilo frontální rozhraní, které výrazně změnilo charakter počasí. Od středy nám začalo více pršet. Nejvyšší úhrny byly zaznamenány v Jeseníkách a na Šumavě a to okolo 20-40 mm za týden. Naopak na většině území republiky spadlo jen do 10 mm za týden, místy okolo 15 mm (Plzeňský a Karlovarský kraj). Během týdne se i dramaticky změnila teplota vzduchu. V první polovině vládlo skoro už letní počasí (i přes 20°C), ale od středy nám začaly padat teploty značně dolů a v sobotu byly denní teploty jen na 0-3°C. Noční teploty byly nejčastěji mezi 0-5°C, ale od pátku začaly padat pod bod mrazu. Zároveň od čtvrtka se výrazně zvedl vítr a denní průměrné hodnoty byly mezi 2-4 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 4.4.2022) nás začne ovlivňovat tlaková níže ležící severně od republiky a s tím spjatý přesun frontálních systémů od severozápadu přes naši republiku. Srážky se budou vyskytovat častěji a to převážně v úterý a ve čtvrtek až sobotu. V dalších 10 dnech se čekají úhrny okolo 10-25 mm. V horských oblastech to pak může být i více než 50 mm za 10 dnů. Teploty vzduchu budou do čtvrtka stoupat až k 18°C, ale poté se nám zase ochladí a to na 10°C. V noci budou naštěstí teploty nad bodem mrazu (okolo +5°C), jen v neděli hrozí riziko menších nočních mrazů. Půdní sucho se bude tedy díky očekávaným srážkám zmenšovat. Povrchová vrstva do 40 cm se na většině území dosytí na obvyklé hodnoty. V hlubších vrstvách bude nedostatek dále přetrvávat, ale zmírní se. Kolem 10.4 bude snížená půdní vlhkost pouze na 40 % území republiky a mírné či horší sucho pod 20 % území. Po tomto datu se bude zase situace mírně zhoršovat.
Střednědobý výhled do 20. dubna předpokládá, že se nám budou střídat nadprůměrně a podprůměrně teplé epizody. Nadprůměrná skončí 8.dubna a další začne okolo 12. dubna a ta by mohla vydržet až do konce období, ale to je již zatíženo velkou nejistotou. Srážek by mělo nejvíce v tomto týdnu, ty další se čekají spíše sušší.
Dlouhodobá předpověď do 16. května předpokládá, že většina období ve svých týdenních odchylkách bude teplotně a srážkově průměrná. Tedy není vidět v dlouhodobějším hledisku žádný zvláštní signál k jinému charakteru počasí.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
