Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem ve většině regionů zhoršilo, byť jen mírně. Ačkoliv je zásobení v kontextu celého území relativně dobré, v povrchové vrstvě se situace v některých oblastech na severozápadě Čech vyvíjí velmi dynamicky. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se znovu objevila, a to již na 1,5% územím což je 5x více než před týdnem. Extrémní nedostatek vláhy nicméně zatím nenastává. Výrazněji pokleslo procento s dobrým zásobením půdního profilu, a to z 88% na 56% území. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): 70% nasycení bylo překročeno na 97% území, zatímco nedostatek vláhy přetrvává na 0,1% území. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na více než 95% území a zatím nenajdeme lokality se stresem suchem nebo s obsahem půdní vláhy pod bodem snížené dostupnosti. Nicméně vývoj na severozápadě území, zejména okresy Rakovník, Louny, Kladno a Litoměřice je nutné pozorně sledovat. Nedostatek vláhy zůstává problémem v některých enklávách na severu Moravy a bude pravděpodobně i v nejbližších týdnech přetrvávat.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu také zhoršila, i když se stále nejedná o nijak dramatický vývoj. Nepříznivá situace přetrvává v kraji Moravskoslezském a Olomouckém (nikoliv však v povrchové vrstvě) a nově v rozsáhlé oblasti Zlínského kraje na moravsko-slovenském pomezí. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě lze nalézt i na slovenské straně hranice. Poměrně dynamicky se situace vyvinula na hranici krajů Jihočeského a Vysočina, a to zejména v povrchové vrstvě. V hlubší vrstvě stále přetrvává sucho zejména na severní Moravě a ve Slezsku a ve středu Olomouckého kraje. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v povrchové vrstvě již na 1/3 území (oproti 8% před týdnem). V celém profilu přetrvává negativní stav na 1/3 území (oproti 13% před týdnem). Zřetelná anomálie stále zasahuje hlubší část profilu a rozsah se zdvojnásobil na 1/4 území. Území s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývá 1/10 plochy ČR v rámci celého půdního profilu, zatímco v povrchové vrstvě se takto výrazné anomálie vyskytují na 5%. Anomálie o intenzitě S4 i S5 (tj. 50, resp. 100 leté sucho), vztaženo k danému týdnu, se projevily na 1% území ČR.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území ČR došlo k dalšímu poklesu vlhkosti půdy ve vrstvě 0-20 cm oproti minulému týdnu. Vlhkost půdy ve vrstvě 0-50 cm se nadále pohybuje nejčastěji nad 50 % VVK, v hlubších vrstvách nejčastěji nad 60 % VVK. Ve vrstvě 0-20 cm není na žádné stanici registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 20-50 se vyskytuje na 5 % a v 50-100 cm na 14 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje na 5 % stanici ve vrstvě 0-10 cm, na žádné stanici v 10-50 cm a v 50-100 cm na 6 % stanic. Nejnižší vlhkosti půdy se vyskytují především v Moravskoslezském kraji a ve středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady.
Vegetace - Stav vegetace bude doplněn po aktualizaci datového portálu Americkou geologickou službou.
Dopady sucha na zemědělskou produkci v tuto část roku posuzujeme pouze s ohledem na ozimy, případně trvalé kultury. Z reakcí odborné praxe je zjevné, že odhady dopadů sucha i aktuálního zásobení půdního profilu poměrně dobře korespondují s mapovými podklady. Ve většině hodnocených okresů je období od podzimu hodnoceno jako vláhově normální až spíše sušší. Známky horšího stavu jsou patrné na rozhraní krajů Ústeckého a Středočeského. Více než ⅓ lokalit klasifikuje průběh sezóny zatím jako spíše sušší. Z pohledu aktuální vlhkosti v povrchové vrstvě převládá mírně vlhká půda a objevují se první hlášení půdy spíše suché bez známek vlhkosti. Dopady sucha na ozimy jsou hodnoceny jako zřetelné v oblasti středních a západních Čech, a v menší míře i na Moravě.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (27.3 až 2.4.2016) přes nás přecházely jednotlivé frontální systémy a počasí bylo velmi proměnlivé a prostorově variabilní. Nejvíce srážek jsme se dočkaly ve středu a ve čtvrtek. Ve středu 30.3.2016 pršelo hlavně v severní polovině republiky, a pak v západních Čechách. Srážkové úhrny byly ale jen zhruba do 5 mm/den. Ve čtvrtek pršelo jen v západním okraji republiky (Krušné hory, Jizerské hory) a nejvyšší úhrny byly kolem 10 mm/den. Celkové hodnoty srážek za týden odpovídají výše popsaným dnům. Na jižní Moravě a v jižních Čechách spadlo maximálně do 1 mm/týden, naopak v severní polovině republiky to bylo většinou do 5 mm/týden, v horských oblastech i kolem 20 mm/týden. Od neděle do středy panovaly nad naším územím vesměs konstantní teploty vzduchu. Maxima nejčastěji dosahovala hodnot kolem 15°C. Ve čtvrtek 31.3.2016 vrcholil příliv teplého vzduchu a na velké části území se dostala maxima i nad 20°C. Od severozápadu se k nám ale dostávala studená fronta, která přinesla přechodné ochlazení v pátek 1.4.2016 a pokles maximálních teplot k hranici 10°C (na jihovýchodě republiky bylo však stále kolem 17°C). V sobotu se opět teplota vzduchu vrátila k 15°C. Minimální teploty byly velice rozkolísané a záleželo na množství oblačnosti v nočních a ranních hodinách. Nejnižší minimální teploty byly v neděli 27.3.2016 v sobotu 2.4.2016 a pohybovaly se v průměru pod bodem mrazu. Jinak dosahovaly většinou 0-5°C. Větrnější počasí bylo hlavně v úterý 29.3.2016.)
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
