Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na většině území zůstává vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů neuspokojivá a letošní suchá epizoda po maximu v minulém týdnu neustupuje. Na téměř 92 % území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 26. 8. v celém profilu na 96 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 95 % (tedy dokonce více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 83% území tedy zlepšení oproti 95% před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 87 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 53 % což je o 10 % méně než před týdnem ale rozhodně neznamená ústup sucha.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se zvýšil díky kombinací vysokých teplot a nedostatku srážek. Nejhlubší deficit nadále zasahuje sever a východ Čech a dále sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského i Moravskoslezského a dále oblasti kraje Plzeňského a Karlovarského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny je velmi znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ.
V celém profilu do 1 m se k 26. 8. vyskytuje deficit na prakticky celém území. Přičemž na 95 % území je deficit nejméně 20 mm, na 58 % pak deficit nejméně 40 mm a na více než 17 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem mírně zvýšilo v povrchové vrstvě a naopak snížilo ve vrstvě 40-100 cm. Nicméně situace je nepříznivá podél dolního a středního toku řeky Moravy a dále pak v celé oblasti Polabí, Poohří a na dolním a středním toku řeky Vltavy v Čechách i na Vysočině. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 91 % území, nedostatečná na 35 % zatímco relativně dobře nasycena je na 1 % území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 1,5 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 92 % území a na 45% se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je nadále na většině území horší než je obvyklé s výjimkou Frýdecko-Místecka, Javornicka a v regionech na jihu Čech. Došlo na předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, které dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zlepšovaly. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha. V posledním týdnu pozorujeme zhoršení kondice vegetace prakticky na celém území. S ohledem na pokračující nedostatek vláhy lze očekávat spíše další zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR ale i v Braniborsku a nyní i větší části Německa, Nizozemí, Belgii a Dánsku. Naše odhady jsou potvrzovány zprávami od našich respondentů v části dopady na zemědělství.
Dopady na zemědělství: Zprávy 206 zpravodajů z 64 okresů ukazují výrazné dopady podle našich respondentů, dále se horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující se zhoršování kondice vegetace. Dokládá také, že obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice se v některých okresech naplnily. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou většinou zpravodajů, přičemž výrazná většina z nich signalizuje extrémní sucho. To se následně projevuje i velmi nízkou vlhkostí v povrchové vrstvě půdy, což je zvláště patrné v oblasti Polabí, ale také na jižní a střední Moravě. Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny ze všech 64 sledovaných okresů. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy. Vysoký je počet okresů hlásících extrémní poškození porostů. To je konstatováno v 17 okresech. Těžké škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 29 okresech a v 16 pak škody středního rozsahu. Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená na webu intersucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkost půdy jen lokálně, na ostatním území pokračoval pokles vlhkosti půdy. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 65 % stanic, v 10 až 50 cm je na 50 % stanic a v 50-100 cm na 62 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě, nižší v nížinách v Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zhoršení v naprosté většině sledovaného území snad s výjimkou oblasti Belgie, Nizozemí a Dánska, a Švýcarska kde se však situace nezměnila radikálně. Půdy na jižní a střední Moravě a zvláště v Polabí i nadále ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu. Lze říci, že pozorovaná epizoda sucha v roce 2018 na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Tato suchá oblast nadále zasahuje i rozsáhlé oblasti Beneluxu, jižního Dánska i východní Francie a z jihu ji doplňuje nezvykle suchá Itálie. Na chorvatském pobřeží Jaderského moře a na většině území Balkánu se oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila, ale s ohledem na roční dobu není nikterak neobvyklá.
Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace s výjimkou některých regionů v Karpatském oblouku a v Maďarsku. Velmi dobrá kondice vegetace je současně pozorována na východě domény v pásu států od Běloruska na severu po Bulharsko na jihu. Celkově je letošní situace na jihovýchodě domény neobvykle dobrá. Naopak po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v Německu, v oblasti BENELUXU a na jihu Dánska. Zhoršení vidíme i ve východní Francii. Kondice vegetace v těchto regionech je až 25 % horší než je obvyklé. Výrazně horší je kondice vegetace prakticky v celé České republice, a v menší míře i v severním Rakousku a v některých regionech Slovenska.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (27. 8. – 2. 9. 2018) bude vliv tlakových útvarů nad republikou dynamičtější než v minulých týdnech. Hlavní vliv bude mít přechod studené fronty ve čtvrtek a poté výšková tlaková níže o víkendu. Obě situace by měly přinést srážky nad Českou republiku. Momentálně se ale v jejich množství modely celkem liší a i je často mění podle jednotlivých výpočtů. Shoda panuje na čtvrtečních úhrnech díky frontě, která přejde od západu na východ. Ta by měla přinést od 5-10 mm srážek a to převážně do jižní poloviny republiky. Víkendové srážky by měly být v průměru opět okolo 10 mm, ale od jihozápadu by se mohla přehnat srážkově bohatší oblačnost, která by místně mohla přinést i více než 40 mm. Zde ale panuje zatím dost velká nejistota. Nejteplejším dnem by měla být středa, kdy maximální teploty vyšplhají na 27-30 °C. Jinak po většinu týdne se budeme pohybovat mezi 22-26 °C. V předpovědi sucha se předpokládá postupné, ale malé zlepšování situace. Díky předpokládaným srážkám by se měla zlepšit situace v povrchové vrstvě 0-40 cm hlavně v jižní polovině republiky. V hlubších vrstvách by se měla zmenšovat plocha s výjimečným až extrémním suchem, ale celkově sucho bude dále významně plošně rozšířeno. Relativní nasycené v celém profilu by mělo stoupnout ze současných 20-30 % na 30-40 %.
Podle dlouhodobého výhledu modelu GFS ensemble (27. 8. - 10. 9. 2018) se předpokládá, že teplota vzduchu bude do 4. září se pohybovat okolo dlouhodobého průměru. Poté by měly být teploty zhruba o 3°C vyšší. Srážkově se období jeví spíše jako průměrné či podprůměrné. Model ECMWF ensemble (až do 23. 9. 2018) předpokládá, že teploty budou většinou nadprůměrné. Jako nejvíce se takto jeví týden 3-9. 9. 2018, kdy se předpokládají nadprůměrné teploty o 3-6 °C a to na většině území Evropy. Celé období předpokládá model, že bude srážkové podprůměrné nebo maximálně průměrné. Oba dlouhodobé výhledy se tedy relativně shodují.
Sucho v tomto týdnu zastaví své rozšiřování a naopak hlavně v povrchové vrstvě dojde ke zlepšení. Podle předpovědi srážek je zatím větší předpoklad v jižní polovině republiky a klíčové budou víkendové srážky, které jsou zatíženy větší nejistotou. V dlouhodobém výhledu není příliš šance na výrazné zlepšení situace.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné. Srážky jsou očekávány spíše pod průměrem či blízké průměru a převážně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto zvýrazňovati a nečekáme zásadní zlepšení situace.
Existující deficit vláhy ale nadále predisponuje prakticky celé území k nižšímu než obvyklému nasycení až do počátku třetí dekády září. V případě severních, středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do konce druhé dekády října.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
