Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden v podstatě nezměnila. Sucho se v tomto půdním profilu téměř nevyskytuje až na pár menších míst.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zhoršila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává především v Jihočeském kraji. Další oblasti zasažené suchem je Česká tabule a Podkrušnohoří. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 17 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) v okolí Plzně, Prahy a jižní Moravy.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíše stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně v Čechách a jižní Moravě. Nadnormální stav sledujeme v západních Čechách, výrazně nadnormální vodnost je po dlouhé době evidována Krkonoších, Jizerských a Orlických horách, v Jeseníkách a na Šumavě. Ojediněle se vyskytují místa s podnormálním stavem vč. kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 23. 02. vyskytuje deficit zhruba na 22 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 8 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršilo. Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny velmi dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti severozápadně od Prahy, na jižní a střední Moravě, na Krnovsku a v jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 99 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 1 % území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 16. 02. Zprávy 310 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Situace se po dlouhé době trochu zlepšila a zhruba polovina okresů hlásí, že nesleduje vliv sucha. Reportéři však často uvádějí obavy z nadcházejících měsíců, kdy současné počasí neodpovídá roční době a to má vliv na vegetaci, doplňování spodní vody, reportéři se velmi často obávají brzkého nástupu jara. V mnoha okresech jsou i nadále hlášeni hraboši. Srážky, které přišly v únoru, byly velmi často „znehodnoceny“ silným větrem a povrch půdy byl vysoušen..
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 16. 02. V jihlavském, znojemském okrese a také v okrese Brno-venkov a Praha-východ nesledují projevy sucha, v okrese Vsetín sledují počínající projevy sucha.
Index půdní vláhy ve střední Evropě: Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, na Balkáně, na pobřeží Černého a Jadranského moře. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě zvýšily vlivem srážek, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 52 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách ve středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (16.2. - 21.2.2020) přes nás přecházely různé frontální systémy, které přinášely většinou přeháňky. Více pak pršelo v neděli 22.2.2020, ale to bude součástí dalšího vyhodnocení. Na drtivé většině území spadlo jen do 10 mm za týden. Více srážek bylo zaznamenáno na horách a to od 30-50 mm. Ve formě sněhu se bohužel srážky vyskytovaly jen v horských oblastech. K dnešnímu dni leží nejvyšší sněhová pokrývka v Krkonoších (Labská bouda) a to 149 cm. Kolem 100 cm je v nejvyšších partiích Šumavy, Beskyd a Jeseníků. Ve středních a nižších polohách sníh nikde neleží. Během týdne se postupně ochlazovalo se svým minimem v pátek, na víkend pak zase k nám přišel teplejší vzduch. V neděli a pondělí se na většině území republiky vyskytovaly maxima nad 10°C a byly naměřeny i hodnoty nad 16°C. Poté se postupně ochlazovalo až na maxima okolo 5°C v pátek. V sobotu se pak razantněji oteplilo na hodnoty vyšší než 10°C. Noční teploty se pohybovaly v první polovině týdne nad bodem mrazu, poté naopak lehce pod ním. Celý uplynulý týden byl větrný s průměrnou denní rychlostí nad 4 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 24.2.2020) bude pokračovat dynamický přechod frontálních systémů přes naši republiku. Do příštího pondělí čekáme větší množství přeháněk, které od čtvrtka mohou být i ve středních polohách sněhové. Čekáme celkové úhrny okolo 10-25 mm/týden. Poté se situace dosti dramaticky mění. Model ECMWF počítá v polovině příštího týdne příchod výrazné fronty s velkým množstvím srážek, kdy by kontinuálně pršelo od úterý do čtvrtka. To by pak znamenalo celkové úhrny v dalších 10 dnech (24.2-5.3.2020) vyšší než 50 mm a to prakticky na celém území republiky. V tomto je model ECMWF IFS zatím osamocený a jde i delší časový horizont, který je vždy zatížen větší chybou, ale je nutné situaci monitorovat a případně upřesňovat. Teploty vzduchu v tomto týdnu budou postupně spíše klesat a maxima se ustálí na 5-7°C. Noční teploty budou padat nejčastěji k bodu mrazu. I s ohledem na tuto předpověď se zatím situace v půdním suchu zhoršovat nebude. Půdní vláha bude zatím na většině území republiky na obvyklých hodnotách pro dané období.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 11. března se předpokládá v první polovině období střídání teplejších a chladnějších epizod. Od 3. března by pak měly převažovat teploty obvyklé pro daný termín. Tento výhled předpokládá, že celé období bude spíše srážkově bohatší.
Pro polovinu příštího týdne (3–5.března) modely začínají nastiňovat možnost většího a delšího srážkového období. To by pak znamenalo úhrny vyšší než 50 mm v dalších 10 dnech. Doporučujeme tedy sledovat předpověď počasí, jelikož současný výhled může být ještě zatížen větší chybou a může se zásadně změnit.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech nadprůměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné. Do poloviny března je cca 10–30% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny dubna. Do konce června pak je jen přibližně 30-50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do srpna letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
