Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se pátý týden v řadě prohloubila. V minulém týdnu došlo k dalšímu výraznému zhoršení stavu, kdy většina území České republiky přešla do červeno-rudých barev, značících výjimečné až extrémní sucho (S4-S5).
Situace Intenzity sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se i v minulém týdnu výrazně zhoršila. V hlubších vrstvách monitorujeme všechny kategorie sucha s tím, že převládají ty nejvyšší kategorie. Na většině území převládá výrazné až extrémní sucho.
Extrémní stav intenzity sucha nadále pokračuje, sucho je pozorováno nyní zhruba na 99 % území. Na 33 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je zhoršení oproti minulému týdnu o 24 %. Sucho, které nyní sledujeme, v minulém roce nastalo zhruba o měsíc později.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu. Proto na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.
Deficit: V povrchové i hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo ke zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována podnormální vodnost a také kategorie sucho. Nadnormální vodnost je sledována pouze v Krkonoších a na Šumavě.
V celém profilu do 1 m se k 21.4. vyskytuje deficit na více než 98 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 95 % území je deficit nejméně 20 mm, na 23 % pak deficit nejméně 40 mm a na 6,5 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Mapy je třeba interpretovat jako doklad časného začátku vegetační sezóny, což je důsledek relativně teplého průběhu zimy a jara. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Prozatím tedy nevyčteme z mapy kondice vegetace oblasti postižené vodním stresem. Podobná situace panuje na většině území střední Evropy. Je však nutné vnímat tuto zprávu v kontextu dlouhodobé předpovědi, která ukazuje, že bez nadprůměrných srážek nastane v řadě regionů nedostatek vláhy pro plodiny výrazně dříve než obvykle. Za znepokojivé lze považovat mezitýdenní zhoršování kondice vegetace. Ačkoliv je vegetace bujnější než v jiných letech dynamika jejího rozvoje zpomaluje 3. týden v řadě a to podle nás indikuje první dopady sucha na vegetaci.
Dopady na zemědělství: Zprávy 352 zpravodajů z 67 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy. Respondenti popisují nedostatek srážek, který způsobuje špatné vzcházení plodin.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 32 % stanic, v 10 až 50 cm je na 22 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v Poohří, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (14.4 – 20.4.2019) jsme byli pod vlivem tlakové výše, což přineslo suché a postupně i teplé počasí s negativním vlivem na rozvoj sucha. Na většině území republiky vůbec nepršelo. Tam kde byly srážky naměřeny, tak šlo o úhrny pouze do 3 mm/týden. Zpočátku týdne bylo celkem chladno, ale ve středu se vyšplhaly maximální teploty vzduchu na většině území nad 15 °C. V pátek a v sobotu dokonce byly naměřeny hodnoty okolo 23 °C. Do středy bylo počasí rizikové hlavně z pohledu pozdních jarních mrazů, kdy noční a ranní teploty klesaly pod bod mrazu. Nejhorší situace byla v úterý. Proudění bylo slabší, s průměrnou rychlostí často pod 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území došlo k výraznému zhoršení nasycení oproti minulému týdnu a to především v severní části sledovaného území. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí.
Většina území se vyznačuje lepší než obvyklou kondicí vegetace, která je však oproti minulému týdnu horší a to především v severní a východní části sledovaného území. Nicméně tento vývoj spíše odráží časný nástup jara oproti letům 2000-2018 a na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat. V případě zhoršení kondice vegetace na pobřeží Černého moře se již jedná o reálné dopady nedostatku vláhy. Za pozornost také stojí oblast sledující kontury Panonské oblast, okolí řeky Tisy i v Srbsku, kde i na základě hodnot indexu půdní vláhy můžeme vysledovat nižší nasycení vláhou.
Předpověď a prognóza sucha: Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly po relativně vysokých teplotách v první týdnu klesnout a pohybovat se po další 3 týdny spíše pod normálem. Naopak srážkově by ČR mělo v příštích 4 týdnech být celkově blízko průměru až mírně nad ním. Bohužel je zatím otázkou jak se situace vyvine, protože doposud poměrně jednoznačný zlom v počasí se možná nebude tolik týkat našeho území, jak jsme uvedli výše. Čas na doplnění srážkového deficitu v klíčových produkčních oblastech ale bohužel skončil. Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím přetrvá nejspíše do poloviny července. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, při normálním průběhu srážek nepostačí v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy. Bohužel zatím v rozsáhlé části severozápadních Čech a na většině území jižní a střední Moravy a části Moravskoslezského kraje se setkáváme s negativní prognózou až do druhé dekády července. Teprve s tímto horizontem ztrácí existující deficit svůj predikční potenciál.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
