Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) není aktuálně sledována.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se zlepšila natolik, že zhruba na 83 % území není sledováno sucho. Oblasti, kde se i nadále vyskytuje sucho, je Krušnohoří a jeho podhůří, Olomoucko a Krnovsko. Poté se vyskytují drobnější místa, jako Plzeňsko, Třeboňsko, či Krkonoše.
V půdním profilu 0–100 cm sledujeme sucho na cca 2,5 %, letos nastala takto nízká úroveň poprvé.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu výrazně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) v podstatě celé území je v kladné odchylce. Zhruba 42 % území má kladnou odchylku o více jak 20 mm.
Hlubší vrstva (40–100 cm) se také po dlouhodobějších deštích pomalu ale jistě doplňuje. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy, v Krkonoších, na Třeboňsku, v okolí Brna, na jižní Moravě a na Krnovsku. Zbytek území vykazuje kladnou odchylku.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Výrazně nadnormální vodnost se vyskytuje cca na 80 % území. Normální vodnost je sledována na jihozápadě a západě republiky.
V celém profilu do 1 m se k 21. 06. vyskytuje deficit zhruba na 6 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 88 % území je kladná odchylka o více jak 5 mm, na 62 % území je kladná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem zlepšilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Krušnohoří a severozápad od Prahy, dále střední Morava má nižší relativní nasycení půdy oproti zbytku území.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě, na jižní a střední Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Nyní po příchozích srážkách došlo opět ke zlepšení stavu vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
Horší stav vegetace nyní sledujeme na Hané, jižní Moravě, na Šumavě, v Krušnohoří a v oblasti severozápadně od Prahy. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány (na některých místech), záleží však jak vegetace bude reagovat na současné deštivější období.
Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene, zatímco u řepky a pšenice ozimé nejsou propady v podstatě až na výjimky očekávány.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 14. 06. Zprávy 354 zpravodajů ze 73 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů, vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Čtyři okresy hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a z pěti okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále cca polovina hlášených okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. Menší ztráty na výnosech očekávají reportéři ve středu republiky.
Příchozí deště v posledním měsíci na většině míst pomohly, ale ne všude zachránily úrodu. Nejvíce jsou patrně zasaženy pícniny, avšak z některých míst je hlášeno dobré obrůstání po první seči..
Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu zlepšil na většině sledovaného území. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře a také v Maďarsku, severním Srbsku a v severním Německu. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí a v pásu od Jeseníku po jižní Moravu.
Na většině sledovaného území došlo k výrazné změně relativní KONDICE VEGETACE do „zelených“čísel, což svědčí o tom, že stav vegetace se zlepšil. Východní část má stav však podstatně horší. Ukrajina, Rumunsko, Moldavsko mají horší stav vegetace než je pro toto období typické.
Mezi-týdně se kondice zlepšila nejvíce v severovýchodní části.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky na větší části území zvýšily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0–10 cm, v 10 až 50 cm je na 9 % stanic a v 50–100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 63 % stanic ve vrstvě 0–10 cm, v 10–50 cm na 32 % stanic a v 50–100 cm na 13 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severních Čechách, na jižní a severní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (14.06.–20.06.2020) bylo naše území pod vlivem tlakové níže, která přinesla velké množství srážek a vzhledem k značnému nasycení půdy i místní povodně. Vytrvalejší a zároveň lokálně intenzivní srážky začaly ve středu a pokračovaly až do konce týdne. Většinou byly vyšší, než počítala týdenní předpověď počasí. Na mnoha místech překročila hodnoty 100 mm za týden, lokálně i dokonce 200 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Beskyd, Jeseníků, Orlických a Jizerských hor. Vyšší plošné úhrny byly i ve východních Čechách. Kde neudeřily častější bouřky, tak se pohybovaly týdenní úhrny na 20–40 mm. Od pondělí do středy včetně se pohybovaly denní maximální teploty vzduchu nejčastěji mezi 21–24 °C. Poté se ochladilo zhruba o 5 °C. Noční teploty byly relativně vysoké a to okolo 13–16 °C. Vítr byl v první polovině týdne nízký a to nejčastěji mezi 1–3 m/s. Poté se rozfoukalo a to hlavně během bouřkových situací.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 22.6.2020) čekáme sice teplé počasí, ale s častějšími přeháňkami. Ve středu se zatím čeká vyšší úhrny nad Moravou, v další dny prostorově hůře předpověditelné krátkodobé deště. V následujících 10 dnech budou úhrny na Moravě většinou mezi 25–40 mm a v Čechách do 25 mm. Teploty vzduchu budou během týdne postupně růst. Po většinu týdne budou maxima do 25 °C, o víkendu by se měly dostat i nad tuto hranici. V noci naopak budou klesat k 15 °C. Svrchní vrstva do 40 cm se bude během týdne postupně vysušovat, ale na Moravě ve středu se opět doplní prakticky na maximální hodnoty. Ke konci týdne tedy bude rozdílná situace mezi západem a východem republiky. Nejmenší půdní vlhkost bude na Litoměřicku. I přesto budou tyto hodnoty odpovídat dlouhodobým hodnotám. Mírně se bude zhoršovat situace i v hlubších vrstvách, ale stále na řadě míst bude půda i v hloubce 40–100 cm nasycena (např. Českomoravská vrchovina). Celkově v dalších 10 dnech očekáváme, že bude dále půdní vlhkost odpovídat dlouhodobým hodnotám a pouze v některých lokalitách jako je Litoměřicko bude přetrvávat sucho v hlubších vrstvách.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 8. července se předpokládá, že teploty budou většinou stále nadprůměrné, ale jen do konce června. Počátkem července by pak měly odpovídat dlouhodobým hodnotám. Po celé období se čekají časté přeháňky.
V uplynulém týdnu pokračovalo výrazně vlhké počasí, které přineslo značné srážky a to i nad 100 mm za týden. Tento týden se již počasí uklidní, ale stále se dočkáme přeháněk. V následujících 10 dnech neočekáváme výskyt půdního sucha s výjimkou malých lokalit.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Jako nadprůměrný bude pravděpodobně tento týden, poté se teploty budou blížit opět průměru. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné, týdenní srážky by měly dosahovat 10 až 20 mm.
Do začátku července je cca 70–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území České republiky. Krušnohoří, oblast severozápadně od Prahy, Krkonoše, Olomoucko a Krnovsko však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 20 %.
Do poloviny srpna je přibližně 20–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do září. Do konce listopadu je pak jen přibližně 30–70% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy na území České republiky.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severozápadních Čechách, v Poohří, na Olomoucku či Krnovsku.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
