Aktuální intenzita sucha: V důsledku extrémních srážkových úhrnů v uplynulém období je půda pořád dostatečně nasycená a aktuálně tak i nadále není sucho na území České republiky vůbec pozorováno jak v povrchové vrstvě (0-40 cm), tak v hlubší vrstvě (40-100 cm) a ani v půdním profilu (0–100 cm).
Deficit: Stav půdní vláhy i nadále zůstává na většině území ve vyšších hodnotách a deficit zásob vody není na území České republiky téměř vůbec pozorován.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) ale oproti minulému týdnu zásoby vody na většině území poklesly. Vyšší hodnoty půdní vláhy zůstávají v okolí Brna a také na severozápad a na západ od Prahy.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- na celém území zůstávají hodnoty půdní vláhy vysoké, s výjimkou malé části Krkonoš, Jeseníku a Beskyd, kde jsou hodnoty o něco nižší.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) je cca 32 % území v odchylce 40-80 mm a 62 % území v odchylce 5-40 mm navíc od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně na jihu Moravy a také na západ od Prahy. V oblasti Krkonoš, Jeseníku a Beskyd jsou zásoby vody nižší, místy pozorujeme i počínající deficit.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je u většiny vodních toků (zejména na jihu a středě Čech) pozorována i nadále nadnormální až normální vodnost. Výjimkou je východní Morava, také části severu republiky (Děčínsko, Liberecko) a Plzeňsko, kde se vodní toky nachází spíš v stavu normální ale místy také i podnormální vodnosti. Hladiny vodních toků jsou i nadále setrvalé nebo na pozvolném poklesu. V porovnání s dlouhodobými říjnovými průměry jsou průtoky podprůměrné až nadprůměrné a pohybují se nejčastěji od 40 do 165 %. V celém profilu do 1 m se k 20. 10. vyskytuje deficit do max 2 %. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Oproti minulému týdnu zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy pokleslo ve středních, severních a východních Čechách a také na Moravě a ve Slezsku, no na většině území se relativní nasycení půdy drží nad 70 % a více.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Hodnoty relativního nasycení půdy se podél západních hranic pořád drží v povrchové vrstvě nad 90 %. V okolí Prahy, Olomouce a na jihu Moravy jsou hodnoty o něco nižší v intervalu 60-70 %. Hodnoty na zbytku území se pohybují v rozmezí 70-90 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): 35 % území se aktuálně pořád nachází v hodnotách relativního nasycení půdy vyššího než 90 % (jižní a západní Čechy) a 60 % území se nachází v intervalu 70-90 %.
Dopady na vegetaci: Oproti minulému týdnu, došlo k zlepšení relativní kondice vegetace na celém téměř celém území republiky, kromě Jesenicka, Olomoucka a Karlovarska. K zlepšení došlo zejména na velké části Moravy a na jihu Čech. Aktuálně se v nejlepší kondici jeví vegetace ve středních a jižních Čechách, také na Vysočině a východní Moravě. Horší kondici pozorujeme v okolí Znojma, na severu Moravy a také na Karlovarsku a Plzeňsku.
Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin oproti minulému týdnu mírně poklesly, i když situace pořád kolísá a je různorodá. Aktuálně jsou v 8 okresech (15 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 17 okresech (31 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 %, ve 2 okresech (4 % hlášení) jsou reportovány ztráty v důsledku sucha 30-40 % ve 3 okresech (6 %) reportují ztráty na výnosech nad 40 %. Ve 24 hlášených okresech (44 %) nejsou reportovány projevy sucha. 23 okresů zůstalo nehlášených.
Stav vodní bilance za poslední tři měsíce se oproti minulému týdnu nezměnil. Aktuálně výrazně převládá stav normální spíše vlhčí v 56 % hlášení. Dále je reportován stav velmi vlhký v rámci 20 % hlášení, v 10 % hlášení je reportován stav extrémně vlhký a rovněž v 10 % hlášení pak stav sušší bez dopadů, ve 3 % je také reportován stav velmi suchý a ve 2 % hlášení (zejména hlášení ze severozápadu) je reportováno i extrémní sucho.
Stav půdní vláhy do 20 cm se oproti minulému týdnu už ale proměnil o něco výrazněji. Na celém území tak aktuálně převládá půda vlhká ve 45 % hlášení. Hlášená je dále půda mírně vlhká ve 39% hlášení a také v 9 % i půda sušší. Půda velmi vlhká je hlášená už jen v 7 %.
Českou republiku v uplynulém období zasáhly velmi silné až extrémní deště a následné záplavy, které byly specifické i co do velikosti zasaženého území – postihnuté byly povodí Moravy, Odry, jižní i střední Čechy ale taky i východní Čechy a povodí Labe. Paradoxně tentokrát sucho pomohlo – vysušená půda po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období absorbovala velké množství vody, nakolik nebyla vyprahlá do také míry, aby se po ní voda svezla, ale byla připravena se nasytit. Přemokření půdy se však projevilo na další sklizni a kvalitě plodin, zejména brambor, kde naši reportéři hlásí nižší výnosy Situace se na většině území už ale stabilizovala a úroveň vlhkosti půdy klesla natolik, že podzimní práce včetně setí ozimních plodin můžu pokračovat. V některých oblastech však naši reportéři pořád hlásí zhoršené podmínky a tak byla část setí ozimin v některých oblastech přesunutá do jarních měsíců. Velmi vlhké podmínky byly také komplikací u řepky, u které nešlo kvůli nesjízdnosti pozemků dostatečně zasahovat proti škodlivým organismům (plevele, dřepčíci) Aktuálně probíhají poslední sklizně, seče, senážování nebo i orby a setí. Také končí vinobraní a sklizeň slunečnic a kukuřice. V některých oblastech naši reportéři ale i nadále hlásí i negativní dopady hrabošů na úrodu a jejich přemnožení.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 6 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V rámci všech hlášených okresů aktuálně nejsou hlášeny žádné dopady sucha na lesní vegetaci.
Situace ve střední Evropě: Hodnoty indexu půdní vláhy v Evropě oproti minulému týdnu stouply na téměř celém území Evropy. K výraznějším změnám došlo tentokrát i na území Itálie, Maďarska, severního Srbska i na pobřeží moří, kde dlouhodobě sledujeme obecně nízké hodnoty půdní vláhy. Na většině území střední Evropy (kromě Maďarska a jihozápadu Slovenska) i nadále zůstávají pořád vyšší hodnoty indexu půdní vláhy, přičemž nejvyšší hodnoty půdní vláhy v rámci celé Evropy pozorujeme v oblasti Beneluxu, v Německu, Rakousku, Česku, Slovinsku, Polsku, severním Rumunsku a na západní Ukrajině. I přes zlepšení situace v minulém týdnu však naopak nižší hodnoty i nadále pozorujeme v oblasti Itálie, Maďarska, části Srbska, jihu Rumunska a také na pobřeží moří.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu jsou na celém území vysoké vlhkosti půdy ve vrstvě 0-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 67 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 81 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Moravě, nižší v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (13.10 – 19.10.2024) jsme byly pod vlivem tlakové výše. To způsobovalo tvorbu inverzní nízké oblačnosti a mlh, ale také časté slunečné počasí bez srážek. Ty se vyskytovaly hlavně v neděli a pondělí. Většinou napršelo jen okolo 5 mm/týden. Mezi 10-20 mm/týden to bylo na Šumavě a Beskydech. V první polovině týdne bylo chladněji s maximem mezi 11-14°C. Poté se mírně oteplilo a denní teploty se dostaly na 14-17°C. Noční teploty byly hodně závislé na výskytu nízké oblačnosti. V místech s jasnou oblohou byly většinou mezi 0-5°C, naopak v místech s oblačností mezi 5-9°C. Větrné počasí bylo hlavně mezi středou až pátkem. Hodně foukalo na Vysočině či hřebenech hor.
Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 21.10.2024) budeme stále pod vlivem většinou tlakových výší. V úterý přes nás přejde studená fronta. Opět nás budou trápit ranní mlhy či nízká oblačnost, ale celkově by mělo být spíše polojasné počasí. Srážek bude celkově velmi málo. Na většině území republiky by nemělo vůbec pršet nebo jen pár milimetrů z úterý na středu při průchodu frontální oblačnosti. Denní maximální teploty se budou vyskytovat mezi 14-17°C. Noční teploty budou zase hodně závislé na výskytu nízké oblačnosti. Budou se pohybovat mezi 4-8°C. Půdní vlhkost bude stále hodně vysoká, i když bude ji stále ubývat. V nižších polohách bude klesat půdní vlhkost do 40 cm i pod hranici 70 %. Stále to bude většinou odpovídat obvyklým hodnotám.
Střednědobý výhled do 4. listopad předpokládá, že teploty vzduchu budou do 29.10. nadprůměrné, ale pak se počasí otočí a má se ochladit i pod obvyklé teploty vzduchu. Maxima by se tedy dostaly i pod hranici 10°C.
Navazující dlouhodobý výhled až do 2. prosince předpokládá, že teploty vzduchu budou během většiny listopadu průměrné či lehce nadprůměrné.
Do poloviny dalšího týdne by měly být teploty nadprůměrné a pršet bude jen velmi málo. Půdní vlhkost sice bude klesat, ale stále se bude držet na obvyklých hodnotách pro současné období.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
