Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se pátý týden v řadě prohlubuje, ačkoliv byla o víkendu v určité části území snížena. Víkendový déšť zmírnil intenzitu sucha jižně od dálnice D1, kde nyní převažuje počínající až mírné sucho. Hůře je v této oblasti i nadále Jihočeský kraj především v pohraničí. Oblast severně od dálnice D1 je i nadále v červených barvách, zde sledujeme výrazné až extrémní sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se také mírně prohloubila a to v pásu od Šluknovského výběžku po hranicích až do Jeseníků a do Beskyd. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále i v jižních Čechách, především na Třeboňsku a na Jindřichohradecku, ale také na Vysočině.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 99 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil v oblasti jižně od dálnice D1. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm), i nadále je zhruba polovina území v záporné odchylce, kde chybí více jak 20 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se situace mírně prohloubila. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Pardubicka, jižní Moravy.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální až podnormální stav vodních toků je sledován převážně na celém území republiky. Vyskytují se velmi často i místa se stavem „sucho“, případně kategorie extrémní sucho.
V celém profilu do 1 m se k 19. 04. vyskytuje deficit zhruba na 99 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 70 % území je deficit nejméně 20 mm, na 10 % území je deficit více než 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem převážně zhoršilo až na oblast, která byla zasažena víkendovými srážkami (jižně od dálnice D1).
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast jižně od Prahy a také Vysočina je na tom oproti minulému týdnu lépe. Zbývající oblasti jsou převážně pod bodem snížené dostupnosti. V místech, kde je dosahováno nasycení pod 30 %, lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách.
Dopady na vegetaci: RELATIVNÍ KONDICE VEGETACE je oproti minulému týdnu na většině území spíše trochu horší.. Příroda se letos probudila zhruba o 14 dní dříve a na našem území je zhruba o 15–30 % více biomasy než je v tomto období obvyklé. Mapa signalizuje relativně časný počátek vegetace, což je odrazem relativně teplého průběhu zimy a odezvou rozvíjející se vegetace a svědčí o časném nástupu některých fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Tento stav nelze prozatím spojovat s dopady sucha nebo naopak dobrým vláhovým zásobením. Je však nutné vnímat tuto relativně pozitivní zprávu v kontextu dlouhodobé předpovědi, která ukazuje, že bez nadprůměrných srážek bude panovat v řadě regionů akutní nedostatek vláhy pro plodiny. Stav relativní kondice vegetace se oproti předcházejícímu týdnu zhoršil o 5–10 %.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 12. 04. Zprávy 361 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Ve více jak polovině hlášených okresů je sledováno 10% snížení výnosu způsobené suchem, jeden okres hlásí extrémní poškození tedy snížení zhruba o více jak 40 % a ze šesti okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %.
Situace v krajině se po deštivějším únoru začíná horšit a nedostatek vláhy na mnoha místech začíná působit problémy pro vzcházení plodin. Výsušný vítr ani silné mrazy také plodinám nepomohly. Reportéři velmi často uvádějí, že v povrchové vrstvě není dostatek vláhy a rostliny začínají být nedostatkem vody ovlivněny. Na mnoha místech rostliny již zasychají a jsou poškozené mrazem. Sezóna nezačíná příznivě a čeká se na déšť
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 12. 04. V klatovském, znojemském, jihlavském, přerovském, pardubickém,kroměřížském okrese nejsou sledovány projevy sucha. V okrese Brno-venkov a Vsetín jsou sledovány počínající projevy sucha.
Situace ve střední Evropě: Index půdní vláhy oproti předcházejícímu týdnu dál klesá a to na většině sledovaného území. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, v jižní Francii, na pobřeží Černého a také v Maďarsku a severním Srbsku. Severní oblast sledovaného území je nasycena relativně dobře. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru. V České republice je sledována nižší půdní vláha v okolí velkých řek a na jižní Moravě je stav nejhorší.
Oproti minulému týdnu se na většině sledovaného území půdní vláha snížila.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na jihu území ovlivnily vlhkosti půdy spadlé srážky, na ostatním území pokračoval mírný pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 25 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 14 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 13 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách ve středních a severních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (12–18.4.2020) jsme zaznamenali dvě vlny srážek. První byla na frontě v pondělí a druhá v sobotu. V obou případech nejčastěji byly zaznamenány úhrny do 8 mm/den. Oba srážkové pásy se vesměs trefily do podobného území, takže panují na území republiky značné rozdíly. V pásu od Klatov po Jihlavu byly úhrny okolo 15 až 25 mm/týden. Na zbytku jižní poloviny republiky byly zaznamenány úhrny do 10 mm/týden. Naopak v severní polovině byly srážky většinou jen do 3 mm/týden. Maximální teploty se pohybovaly většinou nad hranicí 20°C s výjimkou úterý a středy, kdy se citelněji ochladilo a to dokonce jen na 6-8°C v úterý a na 15°C ve středu. Noční mrazíky řádily hlavně v úterý až středu, kdy klesaly minima i místy pod -5°C. Větrnější počasí bylo v pondělí a úterý, kdy průměrné rychlosti dosahovaly hodnot 3-5 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 20.4.2020) budeme zpočátku pod vlivem tlakové výše. O víkendu se k nám dostane frontální rozhraní. To by mělo přinést častější srážkové úhrny od neděle do středy, ale celkově o velké úhrny by se nemělo jednat. Model ECMWF IFS je pesimističtější a čeká úhrny jen okolo 5-10 mm v dalších 10 dnech, naopak GFS predikuje úhrny v rozmezí 10-20 mm/10 dnů. Teploty vzduchu budou postupně růst a o víkendu se dostaneme na hranici 20°C. Poté by se mělo mírně ochlazovat k 15°C. Zpočátku tohoto týdne budou ještě nízké minima a to okolo 3-5°C, v průběhu týdne budou stoupat i noční a ranní teploty vzduchu. Stav půdní vlhkosti se bude tento týden zhoršovat a to jak ve vrstvě 0-40 cm, tak i v hlubších. Snížená dostupnost vody bude prakticky na celém území republiky a ke konci týdne bude na 80 % území dokonce výrazné až extrémní sucho. V povrchové vrstvě bude dokonce relativní nasycení v nížinách i pod 30 %, na zbytku území pod 40 % a jen místy pod 60 %. Situace se může zlepšit tedy počátkem příštího týdne, ale bude záležet na skutečném množství srážek. Podle modelu ECMWF IFS dojde jen k přechodnému menšímu zmírnění.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 6. května předpokládá, že teploty vzduchu budou spíše kolísat kolem dlouhodobého průměru. U srážek je tento model optimističtější a čeká srážkově bohatší období od 26. dubna do 6. května.
V minulém týdnu přišly dvě vlny srážek, které zasáhly prakticky totožné území. Lépe na tom tedy byl jih republiky, naopak na severu opět prakticky nepršelo. Tento týden bude opět suchý a teplý. Srážky by se mohly objevit počátkem příštího týdne, ale modely se zatím liší v jejím množství.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období slabě podprůměrné. Do poloviny května je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území České republiky. Do poloviny června je přibližně 10–30% pravděpodobnost, že se dosytí nejprodukčnější regiony (tj. řepařská a kukuřičná oblast) Čech. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech a jižní Moravy přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny června. Do poloviny července pak je jen přibližně 30–50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do září letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe a na jižní Moravě.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
