Aktuální intenzita sucha: Stupně INTENZITY SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) nejsou sledovány. Příchozí srážky zlepšily stav natolik, že tato část půdy je aktuálně bez rizika sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu podstatně snížila. Nyní zůstávají drobnější lokality v severozápadní části Čech, především v Ústeckém a Libereckém kraji. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Karlovarsku a také v Krkonoších. Nyní je sledováno pouze počínající sucho.
Aktuálně sucho se vyskytuje max na 1 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je menší pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu nijak nerozšířil, avšak přibylo míst s kladnou odchylkou. V povrchové vrstvě (0–40 cm) se nyní vyskytuje kladná odchylka v podstatě na celém území České republiky. Deficit je sledován jen lokálně.
Deficit v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden zlepšil především v Čechách. Kladná odchylka je sledována na Moravě a ve Slezsku, místy v Čechách. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska, Táborska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ na většině území převažuje výrazně nadnormální vodnost. Normální až nadnormální vodnost převažuje v západní polovině republiky.
V celém profilu do 1 m se k 18. 10. vyskytuje deficit zhruba na 1 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem zlepšilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): V minulém týdnu došlo k zlepšení relativního nasycení v jižní polovině republiky. Nyní na většině území převažuje vysoké relativní nasycení.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v severozápadních a severních Čechác. Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány na Šumavě, v pásu od Dačicka po Rychlebské hory, na Moravě, ve Slezsku a v pohraničních horách v Čechách.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz. V oblasti severozápadních Čech však nespadlo takové množství srážek jako na zbytku území a vegetace se zde nedokázala dostat do dobré kondice jako v ostatních částech republiky. Horší stav je zde sledován od konce května až po současnost.
V současné době je na většině území kondice vegetace v dobrém stavu. Drobnými výjimkami jsou již zmiňované severozápadní Čechy, oblast jihovýchodně od Prahy, Zlínsko a Poodří, kde je nyní horší stav vegetace, než je pro tuto dobu obvyklé.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 11. 10. Zprávy 237 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Okres Praha-západ a Louny hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a z jednoho okresu je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 13 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 17 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Respondenti vnímají kladně vodní bilanci, která je za poslední tři měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí (58 % hlášení). Povrchová vrstva je vnímána převážně jako vlhká (cca 37 % hlášení) až velmi vlhká (cca 36 % hlášení).
Přichozí srážky v posledních týdnech komplikují podzimní práce a na mnoha místech technika stojí. Není možné set ani sklízet.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 11. 10. V tachovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 9 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu zlepšil v podstatě na celém sledovaném území. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Poohří. Naopak v jižních, východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k mírnému zlepšení KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává ve východní části Rumunska, na jihovýchodě Ukrajiny, v Moldavsku, v západním Německu a na severovýchodě Francie a jejím středu, dále pak také v Beneluxu.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo především na Moravě a na Vysočině ke zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v Čechách a v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 10 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 57 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 19 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na severní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (11.10 – 17.10.2020) jsme byli pod vlivem tlakové níže a počasí bylo zatažené, deštivé a chladné. Srážky byly zaznamenány každý den a nejvyšší úhrny byly v úterý. Množství srážek rostlo směrem na východ a nejvíce jich bylo ve Zlínském kraji a na severovýchodě. Zde byly naměřeny úhrny od 100 do 140 mm za týden, což zvedlo hladiny řek a na mnoha místech byly bohužel povodně. Na zbytku Moravy napršelo často od 50–80 mm za týden. V Čechách pršelo podstatně méně a to nejčastěji v rozmezí 20–40 mm za týden, ale bylo dost míst i se srážkami pod 10 mm (závětrná strana Krušných hor, okresy Mělník, Mladá Boleslav, Česká Lípa atd.). Maximální teploty vzduchu se pohybovaly hlavně mezi 8–11 °C. Nejchladněji bylo v úterý a ve středu, kdy vystoupaly teploty jen k 6-8 °C. V noci byly minima obvykle mezi 2–7 °C. Větrné počasí bylo převážně v úterý a ve středu, kdy průměrné denní rychlosti větru přesahovaly hodnoty 4 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 19.10.2020) budeme většinou pod vlivem tlakové výše, která tento týden bude přinášet teplý vzduch, což bude znamenat častější tvorbu mlh či nízké oblačnosti, které by se měly během první poloviny dne rozpustit. Zároveň by to mělo znamenat minimum srážek. To se změní v pátek, kdy přes nás začne přecházet studená fronta. Nejvíce srážek spadne v pátek a sobotu, ale celkově jich bude málo. Na většině území se očekává do 10 mm v dalších 10 dnech. Denní maximální teploty vzduchu budou hodně závislé na tom, jak dlouho se udrží nízká oblačnost. Obvykle by mělo být do 15 °C, ve čtvrtek kdy bude vrcholit příliv teplého vzduchu, čekáme v Čechách až 20 °C. Noční teploty budou nejčastěji mezi 5-10 °C. Díky následujícím méně deštivým dnům čekáme pomalé vysušování svrchní vrstvy půdy, ale vzhledem k jejímu vysokému nasycení nepůjde o razantní změnu a stále bude dosti vlhký s relativním nasycením většinou nad 70 %. V hlubších vrstvách bude podobný stav, jako je nyní, tedy na Moravě většinou zcela nasycena i v jednom metru.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 4. listopadu, se předpokládá, že teploty vzduchu do 25. října budou nadprůměrné. Poté se začnou vracet k dlouhodobým hodnotám.
Po vydatných srážkách, které hlavně na Moravě způsobily povodně, by v dalších 10 dnech mělo převládat klidnější počasí s malým množstvím srážek. Teploty budou nadprůměrné.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Postupně však budou teploty klesat úměrně ročnímu období. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do konce října je cca 90% a větší pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na Moravě, ve Slezsku a převážně i v Čechách.
Lokality v západních Čechách, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 30 %. Do poloviny prosince je přibližně 30–70% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách a na Plzeňsku přetrvá s velkou pravděpodobností do února 2021, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
