Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se začíná opět pomalu horšit. Sucho v povrchové vrstvě se začíná rozšiřovat. Nachází se v malých enklávách na Moravě, ve Slezsku a poté v severních Čechách. Zatímco v těchto oblastech se jedná o počínající sucho, v oblasti Podyjí začíná být již „výrazné sucho“.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) zůstává i nadále velmi vysoká a opět se začíná prohlubovat. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, zůstává i nadále v oblasti povodí Labe a také na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku.
V minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 20 % území, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo o 4 %. Na 1 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je téměř stejný údaj oproti předchozímu týdnu.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.
Deficit: V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo k zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě, avšak celkově je situace nejlepší od loňského jara. Platí, že aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována normální vodnost, která je však důsledkem tající sněhové pokrývky. Nadnormální vodnost je sledována na tocích na Vysočině a u větších soutoků. Pohraniční hory mají většinou už pouze normální vodnost. Je možno si povšimnout, že voda, která u nás v minulých týdnech spadla pomalu odtéká a zásoba vody ve sněhu v nižších a středních polohách se ztenčila na minimum.
V celém profilu do 1 m se k 17.2. vyskytuje deficit na více než 30 % území ČR což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 19 % území je deficit nejméně 20 mm, na 5 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na zemědělství: Zprávy 243 zpravodajů z 64 okresů, které postihují 694 katastrů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu vlhkosti půdy mírně klesaly v polohách s chybějící sněhovou pokrývkou v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 29 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 49 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v severních a středních Čechách a na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (10.2. – 16.2.2019) přes nás přecházely nejdříve frontální systémy, ale v druhé polovině převládla tlaková výše doprovázena slunečným a teplým počasím. Nejvíce srážek spadlo v neděli, poté se jednalo většinou o slabé přeháňky. Ty byly většinou už dešťového charakteru, pouze od vyšších poloh byly sněhové. Srážky odpovídaly vesměs týdenní predikci. Nejčastěji tedy spadlo jen do 5 mm/týden. Vyšší úhrny byly v Krkonoších a na Šumavě (15-30 mm/týden). Nejchladnějším dnem bylo úterý, kdy maxima byla pod hranicí 5 °C. Naopak ke konci týdne se začalo výrazně oteplovat a objevovaly se teploty i nad 15 °C. Noční a ranní teploty často oscilovaly kolem bodu mrazu, od pátku klesaly na -3 až -5 °C. Větrné počasí nás doprovázelo v první polovině týdne, pak se proudění ustálilo a bylo prakticky bezvětří anebo jen slabý vánek.
Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území je index půdní vláhy dobrý. V jižní části sledovaného území je však index zhoršen. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (19-25.2.2018) bude doprovázen přechody několika front a střídáním tlakových výší. Nejvíce srážek by mělo spadnout při přechodu okluzního frontálního systému ve čtvrtek a pátek. Celkové týdenní úhrny i přesto by měly být celkem nízké. Většinou naprší jen okolo 5 mm/týden, v lepším případě 10 mm/týden. Teploty vzduchu budou stále relativně vyšší. Během týdne by se maximální teploty vzduchu měly pohybovat mezi 5-10 °C. Noční a ranní teploty podle modelů nebudou příliš klesat pod bod mrazu. Nejistá je zatím predikce na víkend, kdy se nám modely v teplotě vzduchu zásadně rozcházejí. Model IFS počítá hlavně na sobotu chladnou noc (až -5 °C) a denní maxima na hranici 3 °C, ale například model GFS je v průměru o 6 °C teplejší. Zde se bude muset předpověď ještě upřesnit. Stav sucha se během následujícího týdne příliš měnit nebude. Ve vrstvě do 40 cm bude sucho pozorováno jen na malém území na Znojemsku. V hlubších vrstvách zůstane situace stejná, kdy hlavně na střední Moravě zůstane výjimečné či extrémní sucho.
Podle střednědobého modelu GFS, který predikuje počasí do 6. března, tak se předpokládá, že až do počátku příštího týdne zůstanou teploty nadprůměrné. Poté by mělo dojít ke srovnání s obvyklým stavem. Tedy na přelomu února a března čekáme maxima okolo 5-7 °C a minimální teploty budou klesat k bodu mrazu. Více srážek se pak očekává od 1 do 6. března.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
