Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm) i nadále narůstá. Aktuálně je v této vrstvě pozorováno sucho v rámci téměř celé republiky s výjimkou Středních a Západních Čech. Nejvíc výrazné sucho (výjimečné až extrémní) pozorujeme místy v Orlických horách, Jeseníkách, v Beskydech a v okolí Uherského Hradiště a Hodonína. Horší situace (výrazné až výjimečné sucho) je i na Táborsku, Pardubicku, Jihlavsku, Zlínsku a Olomoucku. Půdní vlhkost v této vrstvě i nadále klesá.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm): V hlubší vrstvě je situace lepší, no oproti minulému týdnu je sucho v již sledovaných oblastech prohloubilo. V rámci celé republiky je pozorováno počínající až mírné sucho podél severních hranic republiky a na jihu Čech, také na sever od Brna a v Bílých Karpatech. Mírné až výrazné sucho pozorujeme v Jeseníkách a Bílých Karpatech a výrazné až výjimečné sucho pozorujeme v Orlických horách.
V rámci půdního profilu 0–100 cm se intenzita sucha také ve sledovaných oblastech prohloubila a aktuálně je pozorované počínající až mírné sucho na většině území Moravy a podél hranic, výrazné až výjimečné sucho pozorujeme lokálně v Krušných horách, Krkonoších, Jizerských horách, v Beskydech a Bílých Karpatech, přičemž v Beskydech a také v Orlických horách a lokálně i v Jeseníkách pozorujeme i sucho výjimečné až extrémní. V rámci půdního profilu je aktuálně sucho pozorováno max. 43 % území.
Deficit: V povrchové vrstvě (0–40 cm) hodnoty půdní vláhy i nadále klesají a na téměř celém území, s výjimkou Severních a Západních Čech a kde jsou hodnoty jen o něco málo vyšší (v intervalu od (-5) až 5 mm) pozorujeme deficit půdní vláhy v intervalu (-20) až (-5) mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnily když hodnoty o něco klesly zejména na Moravě. V rámci republiky se ještě pořád vyšší hodnoty udržují v oblasti severozápadně od Prahy, kde je na tomto území 20-40 mm kladná odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě a naopak nižší hodnoty pozorujeme severovýchodně od Brna a na Ostravsku.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) zásoby vody na celém území také mírně poklesly na většině území. Oblast Jižních, Východních Čech a celé území Moravy a Slezska je v deficitu půdní vláhy převážně v intervalu (-20) až (-5) mm. Nejvyšší deficit (v intervalu (-40) až (-20) mm pozorujeme severně až severozápadně od Brna a také na Olomoucku, Zlínsku a Hodonínsku a v Jeseníkách.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost na většině vodních toků v republice normální až spíše podnormální a to zejména v Jižních a severních Čechách a na východě Moravy- Severozápadně od Plzně, lokálně na Vysočině a Jesenicku a také v povodí Moravy pozorujeme i vodnost nadnormální. Hladiny vodních toků jsou setrvalé nebo jen slabě rozkolísané, případně začínají být ovlivněny ledovými jevy. Průtoky jsou v porovnání s dlouhodobými únorovými průměry podprůměrné až průměrné a většinou se pohybují od 25 do 70 % únorových hodnot.
V celém profilu do 1 m se k 16. 02. vyskytuje deficit na max 58 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu poklesly na celém území, no i nadále se na většině území, s výjimkou jihu Moravy, udržují relativně vyšší- v Severních a Západních Čechách jsou pořád v intervalu 90-100 %. Na zbytku území s výjimkou jihu Moravy, Českobudějovicka, Pardubicka, Jeseníku, Olomoucka a jihozápadně od Ostravy se udržují v intervalu 70-90 %. Na jih od Brna na Olomoucku jsou hodnoty dlouhodobě nízké v intervalu 40-60 %, na Znojemsku i nižší.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu také poklesly, i když spíš mírně. Větší část území zůstává v této vrstvě v hodnotách intervalu 90-100 %. Ve Středních Čechách, Jižních Čechách, Ostravsku a na převážném území Moravy jsou hodnoty o něco nižší v intervalu 70-90 %, na Ústecku, Olomoucku a Brněnsku v intervalu 60-70 %, na Znojemsku lokálně i pod 40 %.
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu taky poklesly. Zejména relativní nasycení půdy pokleslo ještě víc na jihu Moravy a také ve Středních Čechách. Obecně se udržují na většině území ještě pořád vyšší, podél západních a severních hranic, V Jeseníkách, v Beskydech a lokálně na Vysočině v hodnotách 90-100 %, ve Slezsku, Středních, Východních a Jižních Čechách v intervalu 70-90 %. V okolí Prahy, na Táborsku, Pardubicku, Olomoucku a dál na jih jsou hodnoty nižší a klesají (50-70%), přičemž na jihu Moravy (zejména Znojemsko a Břeclavsko), kde dlouhodobě hodnoty pozorujeme nižší, než v ostatních částech republiky, se pohybují v intervalu 40-50 %.
Dopady na vegetaci: Mapa bude aktualizována s novou vegetační sezónou 2025.
Dopady na zemědělství: Očekáváné dopady sucha na výnos hlavních plodin oproti minulému týdnu mírně poklesly. Situace zůstává pořád o něco horší na Jihu Moravy a v západních Čechách. Aktuálně jsou v 9 okresech (15 % hlášení) očekávány ztráty na výnosech do 10 %, v 5 okresech (9 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 %, ve 2 okresech (3 % hlášení) jsou očekávané ztráty mezi 30-40 % a v okresu Plzeň-jih (2 % hlášení) jsou očekávány ztráty na výnosech nad 40 %. Zbytek hlášených okresů (63 %) projevy sucha nehlásí. 39 % okresů zůstalo nehlášených.
Vodní bilance za poslední tři měsíce je oproti minulému týdnu nižší, přičemž sušší půda převládá i nadále na jihu Moravy a na Vysočině. Ve 48 % hlášení je reportován stav spíše sušší bez dopadů. Dále je ve 38 % hlášen normální spíše vlhčí stav půdy, stav velmi suchý je hlášen v 9 %, stav extrémně suchý je hlášen ve 3 % a ve 3 % je rovněž hlášen i stav velmi vlhký.
Stav půdní vláhy do 20 cm také i nadále klesá. Na celém území teď aktuálně převládá půda mírně vlhká ve 38 % hlášení. Dále je hlášená půda vlhká ve 17 %, pak půda sušší v 15 %, ve 4 % je hlášená půda velmi vlhká (hlášení převážné ze středozápadu Čech) a ve 1 % je hlášená i půda suchá. Ve 24 % hlášení půdu nešlo hodnotit kvůli její zmrznutí.
Na našem území se i nadále téměř vůbec nevyskytovaly srážky, i když oproti minulému týdnu jich aspoň o něco více spadlo o to ve formě sněhu, no začíná se to projevovat na stave plodin. Zatímco na ozimých plodinách stále převažuje spíše negativní vliv nadbytku srážek na podzim, půda pod nimi již vykazuje známky sucha, které se projevuje hlavně na jižních svazích. Kondice ozimů je v podle našich reportérů v některých oblastech horší, a to zejména v těch oblastech, kde byla půda kvůli povodním oseta později. V důsledku sucha a mrazů tak mnoho porostů z polí mizí. Na mnoha místech je půda i nadále zmrzlá a naši reportéři hlásí i častější holomrazy a nízké noční teploty. V některých případech hlásí naši reportéři i poškození porostů černou zvěří nebo poškození hrabošema.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 5 okresech, kde jsou sledovány listnaté i jehličnaté druhy. V žádném z okresů nejsou hlášeny dopady sucha na lesní vegetaci. Co se týče stavu půdy, tak je ve hlášeních popisovaná převážně jako sušší bez známek vlhkosti a nebo suchá a neformovatelná.
Situace ve střední Evropě: Na mapě pracujeme.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území ke zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10 až 50 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK převládá v 50-100 cm na většině stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, nižší především na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (9.2. – 15.2.2025) jsme zaznamenali srážky hlavně během středy a čtvrtku. Nejvíce srážek bylo v západní části republiky, kde spadlo okolo 10-20 mm/týden. Naopak ve zbytku republiky to většinou bylo do 10 mm/týden. Sněžení se objevovalo od úterý do pátku. Díky mrazivým dnům se sněhová pokrývka udržuje i během počátku tohoto týdne. Většinou jde o vrstvu do 5 cm v nižších a středních polohách. Počátkem týdne byly denní maxima i nad hranicí 10 °C, ale postupně k nám začal proudit chladný vzduch od severu a ke konci týdne byly teploty pod bodem mrazu. Noci byly chladné celý týden. Většinou klesaly k (-5) °C, o víkendu ještě níže. Lehce větrnější počasí bylo od úterý do pátku.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (od 17.2.2025) budeme stále pod vlivem tlakové výše a přílivu velmi studeného vzduchu od severu. S přesouváním tlakové výše více na východ k nám začne postupně proudit teplejší vzduch a mrazy pominou. Srážky se tento týden nečekají a ve výhledu by mohly v menší míře přijít v polovině příštího týdne.
V první polovině týdne budou stále celodenní mrazy, ale poté se budou dostávat denní teploty častěji nad bod mrazu, víkendu klidně mohou šplhat až k +10°C. V noci budou minima ale stále pod bodem mrazu. Většinou dokonce pod hranicí (-5) až (-10) °C. I přesto, že místy leží mírná sněhová pokrývka, tak je půdní vlhkost výrazně nižší, než je obvyklé pro současné období a tato situace bude pokračovat i v horizontu dalších dnů, i když se pomalu s roztáváním sněhu bude zlepšovat. Horší situace bude na Moravě, a to tentokrát i v hlubších vrstvách 40-100 cm, což znamená dlouhodobější problém. Na jihu Moravy zůstane špatná situace i v povrchových vrstvách.
Střednědobý výhled do 4. března předpokládá, že tento týden bude teplotně podprůměrný až o 9°C. Poté se naopak přehoupne teplota do nadprůměrných hodnot, vyšších i o 5°C. Počátek března by pak měl být teplotně průměrný.
Navazující dlouhodobý výhled až do 31. března předpokládá, že teploty budou v březnu nadprůměrné.
Většina tohoto týdne bude ještě mrazivá, ale ke konci týdne se naopak celkem rychle oteplí, a naopak mohou být maxima až okolo 5-10°C. Půdní vlhkost i přes slabou sněhovou pokrývku bude za 10 dnů stále celkem nízká, a to už i v hlubších vrstvách.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje
