Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se v minulém týdnu zlepšila v severních a západních Čechách, kde sledujeme nyní jen počáteční sucho. Počínající sucho v malém rozsahu se nachází na Šumavě.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se oproti minulému týdnu mírně zlepšila. Na většině území republiky začíná po dlouhé době převažovat počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od Plzně po Novohradské hory.
Výrazné až extrémní sucho sledujeme zhruba cca 2 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 18 % území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení o polovinu). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil v okolí Plzně. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) v severozápadních Čechách, kde je nyní také kladná odchylka jako východní polovině republiky.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) došlo ke zlepšení stavu na východní Moravě. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Slezska, Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. K menšímu zlepšení došlo také ve vrcholových partiích hor (Krušné hory, Orlické hory). Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“, sucho je sledováno také na Lužnici a Otavě.. Normální vodnost až nadnormální vodnost je sledována na východní Moravě a ve Slezsku, kde se vyskytly intenzivní srážky.
V celém profilu do 1 m se k 15. 9. vyskytuje deficit zhruba na 55 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 26 % území je deficit nejméně 20 mm, na 25 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem se mírně zhoršilo v povrchové vrstvě na většině území. V hlubší vrstvě nedošlo k žádné významné změně. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, v jižních Čechách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Morava, Slezsko a západ Čech jsou nasyceny velmi dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty i pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 69 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 31 % území a na 1,6 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v severozápadních a severních Čechách zůstává stav i nadále horší.
Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení kondice v západních a severních Čechách a také v okolí Brna..
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 8. 9. Zprávy 310 zpravodajů ze 67 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Ačkoliv je povrchová vrstva v poměrně dobrém stavu, hlouběji je sucho a projevuje se to na stromech i na nízkých hladinách řek. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 5 okresů hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 8. 9. V polovině hlášených okresů sledujeme projevy sucha na listnaté a jehličnaté porosty. Největší dopady sucha jsou hlášeny z okresu Vyškov.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území mírně klesaly vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 15 % stanic, v 10 až 50 cm je na 26 % stanic a v 50-100 cm na 25 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 23 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (8.9 – 14.9.2019) dominantní srážky byly počátkem týdne, tedy v neděli a v pondělí. Po zbytek týdne se pak objevovaly jen ojedinělé přeháňky. Tento frontální déšť přinesl celkem vydatné srážky. V Karlovarském kraji spadlo i přes 50 mm/týden. Poté větší úhrny byly naměřeny i na severu Moravy a to většinou okolo 30 mm/týden. Na zbytku republiky se pohybovaly úhrny mezi 5-20 mm/týden. Během průchodu fronty byly teploty relativně nízké a to mezi 14-18°C. Poté se začalo oteplovat na maxima mezi 21-24°C. V noci se už ochlazovalo na 8-10°C, při zvětšené oblačnosti k 13°C. Vítr byl slabý s rychlostmi pod 2 m/s. Pouze v neděli přesahovaly i průměrné denní rychlosti 4 m/s.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zlepšení v okolí našeho státu.
Prohlubování vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, střední Francii, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách, v povodí Berounky a na východní Moravě. V Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme ve střední a severovýchodní části sledovaného území. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří podstatná část Nizozemí, Belgie, Francie, Dolního Saska, Durynska, Porýní, části Braniborska. Mezi-týdně se kondice vegetace zhoršila v Německu a severním Polsku.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (16-23.9.2019) přinese srážky opět dnešní (pondělí 16.9.2019) fronta, ale po zbytek období bude pokračovat epizoda bez významných srážek. Celkový jejich úhrn bude na většině území do 5 mm/týden, lokálně okolo 10 mm. Naopak bude dominovat spíše slunečné počasí. Zpočátku týdne díky přílivu studeného vzduchu od severozápadu a západu se ochladí na maxima okolo 15°C. O víkendu se začne postupně oteplovat a počátkem příštího týdne se vyhoupnou teploty nad 20°C. Od středy do soboty budou klesat minimální teploty i pod 5°C. Díky pokračování suchého a slunečného počasí způsobí, že sucho se začne postupně nad republikou objevovat. Zhoršení bude viditelná hlavně v povrchové vrstvě do 40 cm, kde se relativní nasycení půdní vlhkostí zhorší zhruba o 10-20 %. Sucho se bude tedy v počátečním až mírném projevu vracet hlavně do Čech. Konkrétně nejhorší situace bude v jižních Čechách a v Libereckém kraji.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 2. října by se měly teploty vzduchu, s výjimkou poloviny tohoto týdne, vyšplhat nad dlouhodobý průměr a takto vydržet až do konce měsíce. Častější přeháňky se mohou začít objevovat po 24. září, ale zatím to nevypadá na vysoké úhrny.
I během dalších 10 dnů bude počasí navahovat na předchozí týden a půjde většinou o sušší období, kdy se nám začne zhoršovat situace hlavně v povrchové vrstvě 0-40 cm.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Mírně nadprůměrný by měl být příští týden, poté budou teploty pozvolna klesat. Srážkově by v ČR mělo v následujících čtyřech týdnech také spíše průměrně. Do začátku října je cca 10 % pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny listopadu. Do prosince pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku. Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
