Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm): Intenzita sucha v povrchové vrstvě na celém území České republiky oproti minulému týdnu zůstává stejná. Aktuálně tak v této vrstvě pozorujeme jen lokálně počínající sucho na Brněnsku, jinak v rámci celé republiky není sucho pozorováno.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm): V hlubší vrstvě není v rámci celé republiky sucho pozorováno.
Ani v rámci půdního profilu 0–100 cm aktuálně není sucho na území České republiky pozorováno.
Deficit: V povrchové vrstvě (0–40 cm) je stav ve srovnání s minulým týdnem stejný. Zásoby vody jsou v rámci republiky nejvyšší, no pořád relativně nízké, na severozápad od Prahy. Na jihu Moravy dlouhodobě pozorujeme hodnoty nejnižší a větší část území je tam v deficitu 20-5 mm. Na zbytku území aktuálně pozorujeme nízký deficit většinou do max 5 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti minulému týdnu zásoby vody také výrazně nezměnily. Nižší hodnoty pozorujeme v rámci území podél západních, severních a východních hranic, zejména na Ostravsku, v Beskydech a části Bílých Karpat, kde aktuálně pozorujeme lokálně deficit do do max 20 mm. Na zbylém území ale zůstávají zásoby vody v půdě vyšší, zejména na severozápad od Prahy.
V rámci půdního profilu (0-100 cm) jsou cca 4 % území v deficitu 5-20 mm. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně i nadále na severozápad od Prahy. Lokálně v Jeseníkách, na sever od Brna, na Ostravsku, v části Bílých Karpat a v Beskydech jsou zásoby vody nižší- lokálně s deficitem do 20 mm.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je vodnost na většině tocích v Čechách nadnormální až normální, jenom ojediněle v oblasti Krkonoš i podnormální. Trochu jiná situace je na Moravě a ve Slezsku, kde pozorujeme dál na východ spíše vodnost normální až podnormální, hlavně v oblasti u slovenských hranic, zejména v Beskydech
V celém profilu do 1 m se k 15. 12. vyskytuje deficit na max 4 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy se oproti minulému týdnu na většině území nezměnily. Aktuálně jsou v rámci celého území hodnoty relativního nasycení půdy velmi vysoké v intervalu 90-100%, s výjimkou jihu Moravy, kde se pohybují v intervalu 70-90%, na Znojemsku 60-70 %.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu taky výrazněji neproměnily. Na většině území, zůstávají v této vrstvě hodnoty i v intervalu 90-100 %. Severozápadně od Prahy a na převážném území Moravy jsou hodnoty o něco nižší v intervalu 70-90 % (na Ústecku, Znojemsku a Brněnsku 60-70 %).
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu stejné. S výjimkou oblasti severozápadně od Prahy, Slezska a jihu Moravy pozorujeme v rámci celé republiky velmi vysoké hodnoty relativního nasycení půdy (90-100 %). Ve zmíněných oblastech se hodnoty pohybují v intervalu 70-90 %, na Brněnsku a Znojemsku 60-70 %.
Dopady na zemědělství: Na textu pracujeme.
Dopady na lesy: Na textu pracujeme.
Situace ve střední Evropě: Na textu pracujeme.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se mírně zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě především ve vyšších polohách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se zatím nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 25 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 71 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na horách, nižší v nížinách především na jižní Moravě a v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (8.12 – 14.12.2024) jsme byli nejdříve pod vlivem tlakové níže, což se během týdne změnilo postupně na vliv tlakové výše. Srážky se vyskytovaly hlavně počátkem a pak koncem týdne. Celkově jich bylo velmi málo. Většinou spadlo jen do 5 mm/týden. Na horách to pak bylo mezi 10-20 mm/týden. Během týdne se postupně ochlazovalo. Zpočátku byly maxima do 4°C, ke konci nastávaly místy i celodenní mrazy. Noční teploty byly nejčastěji pod bodem mrazu do -4°C. Větrné počasí převažovalo pak ke konci týdne.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (od 16.12.2024) bude dynamická situace. Nejvíce srážek čekáme ve čtvrtek a v neděli. Poté by měly být častější i v první polovině příštího týdne, ale tady převládá ještě nejistota. V tomto týdnu očekáváme úhrny většinou do 15 mm, na horách do 30 mm. Sněžení bude spíše jen na horách a to do 15 cm/týden. Do pátku budou i vysší teploty. Během dne budou maxima mezi 5-10°C. Noční teploty budou okolo 0-4°C. Půdní vlhkost bude i za 10 dnů vysoká prakticky na celém území v profilu do 100 cm. Výjimkou bude jižní Morava, kde se čekají stále nižší půdní vlhkosti, které dokonce mohu být pod dlouhodobým průměrem.
Střednědobý výhled do 1. ledna předpokládá, že teploty vzduchu budou tento týden nadprůměrné. Pro příští týden převládá zatím velká nejistota. Zatím se modely více kloní k teplejší variantě, ale vůbec není vyloučeno, že může být i dost chladno.
Navazující dlouhodobý výhled až do 27. ledna předpokládá, že ke konci prosince budou teploty stále průměrné, ale v lednu se má oteplit.
Tento týden bude nadprůměrně teplo s občasnými srážkami. Sněhové by měly být většinou jen na horách. Půdní vlhkost bude stále dosti vysoká s výjimkou jižní Moravy, kde bude nižší než na zbytku republiky.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR. Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
