Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem změnilo relativně málo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 7 % území a přibližně 3/5 ČR se vyznačuje dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno téměř na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje přibližně 2 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/4 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na necelých 2 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu mírně zhoršila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na více než 45 % území s tím, že hlubší i povrchová vrstva jsou zasaženy přibližně ve stejném rozsahu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají již více než 1/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na 5 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo k mírným změnám vlhkosti půdy pouze v povrchové vrstvě oproti minulému týdnu. Na žádné stanici není registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 14 % stanic a v 50-100 cm na 23 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 6 % stanic, v 10-50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší ve východních Čechách, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 100 zpravodajů ze 45 okresů ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne. Nicméně díky probíhající zimě, sněhové pokrývce a promrzlé půdě není možné obsah půdní vláhy jednoduše odhadnout. Ve většině okresů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako sušší, resp. ojediněle velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných lokalit s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V osmi okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Deficit půdní vláhy: Na většině území panuje deficit půdní vláhy, který se pohybuje povětšinou mezi 5 až 40 mm v celém půdním profilu a takto jsou postiženy ⅗ území. V povrchové vrstvě je situace relativně dobrá na Vysočině a většině výše položených území, nicméně hlavní zemědělské oblasti jsou v povrchové vrstvě nasyceny méně, než je v tuto dobu obvyklé. V hlubší vrstvě se udržuje výrazný gradient mezi regionem západně od Vltavy (s relativně dobrým nasycením) a oblastí na východ od této pomyslné line, kde je situace dlouhodobě horší, než je obvyklé. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40 - 80 mm (téměř 12 % území) najdeme v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského. V těchto odhadech nicméně není započítán sníh doposud ležící na povrchu.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (8.1. – 14.1.2017) byly srážky zaznamenány hlavně v druhé polovině týdne. Ve středu 11.1.2017 spadlo nejvíce srážek na Českomoravské vrchovině a v oblasti Krkonoš s úhrny většinou kolem 10 mm/den. V další dny se srážky vyskytovaly převážně na horách. Celkově na většině území České republiky byly zaznamenány úhrny do 10 mm/týden. Na Šumavě, Krušných horách a Krkonoších kolem 30 mm/týden. Větší část těchto srážek byla sněhových. Ve středu napadlo 5 cm nového sněhu prakticky na celém území České republiky. Ve čtvrtek sněžilo jen od středních poloh, připadlo zhruba do 5 cm nového sněhu. V pátek bylo sněžení zaznamenáno už jen v horských oblastech, a to do 15 cm. Prostorově větší sněžení jsme zažili opět v sobotu, kdy s výjimkou největších nížin (Jižní Morava, Haná a Polabí) nasněžilo opět kolem 5 cm. K sobotě 14.1.2017 leželo nejvíce sněhu v Krkonoších, a to přes 100 cm. V ostatních horských oblastech, včetně Českomoravské vrchoviny leží nejčastěji od 30-50 cm sněhu. V nížinách byla souvislá sněhová pokrývka do 5 cm. V polovině týdne také došlo ke skokovému oteplení. Do středy včetně byly nejčastěji maximální teploty jen do -5 °C. Ve čtvrtek se ale náhle oteplilo a maxima se dostala až k +5 °C. Největší nárůst teplot byl na Vysočině a na Jižní Moravě. Průběh minimálních teplot byl obdobný jen s tím, že byl více závislý na oblačnosti. V první polovině týdne se nejčastěji minimální teploty vzduchu pohybovaly od -5 až do -15 °C. V druhé polovině týdne zas od -5 °C do 0 °C. Vítr byl hodně proměnlivý. Největrnější den byl pátek, kdy v průměru přesahovaly rychlosti větru 4 m/s, ale v exponovaných místech se dostal denní průměr i přes 10 m/s. V horských oblastech dosahovaly hodnoty nárazu větru vichřice.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
