Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem opět mírně zvýšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se neobjevuje. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačuje 9/10 území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 9/10 území, zatímco nedostatek zasahuje méně než 1% území.
Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti podzimu velmi dobrá a je výrazně lepší než v loňském roce. Stav půdní vlhkosti do 1 m zůstává horší oproti obvyklým hodnotám lokálně a to na jižní a střední Moravě a na jihu Čech. Domníváme se však, že v řadě oblastí je méně vody v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 14.1.. v celém profilu na 1% území. Hlubší vrstva byla zasažena ze 4 % (tedy o něco méně než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je na celém území na obvyklých nebo vyšších hodnotách obvyklých pro konec prosince s výjimkou 1% území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 ani anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se aktuálně nevyskytují.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu mírně vzrostly půdní vlhkosti ve vrstvě 0-10 cm a v 50-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 9 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 45 % stanic, v 10-50 cm na 19 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (7. 1. 2018 – 13. 1. 2018) nás nejvíce ovlivňovala studená fronta vlnící se východně od naší republiky a zároveň mohutná tlaková výše nad Ruskem. To se projevilo v převažující zatažené či oblačné obloze. Během celého týdne byly spíše malé ojedinělé přeháňky, až na středu, kdy přes nás přecházela studená fronta a přinesla na Moravu výrazné srážky. Ty ovlivnily i celkové týdenní úhrny. Od vysočiny na západ prakticky nepršelo a na řadě míst jsou nulové úhrny. Ve zbytku republiky se pohybují srážkové úhrny od 5-25 mm/týden. Nejvíce srážek bylo na jižní Moravě a v Jeseníkách a to přes 20 mm/týden. Sněžení bylo prakticky jen ve středu a to od středních poloh. Nejvíce sněhu spadlo na Vysočině a to až 15 cm. K dnešnímu dni leží sníh v drtivé většině jen na horách. Nejvíce sněhu je v Krkonoších, Šumavě a Jeseníkách. Teploty počátkem týdne byly ještě vysoké, kdy na řadě míst překročily hranici 10°C. Od středy se ale začalo ochlazovat a maxima byla nejčastěji mezi 1-3°C. Minimální teploty se udržovaly nad bodem mrazu, až v sobotu spadly pod 0°C. Větrnější počasí bylo na začátku tohoto období, kdy nejvíce foukalo v úterý. Poté se vítr zklidnil.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy nejsilněji v hlubší vrstvě pak zasahuje Jihočeský a Jihomoravský kraj a dále pak kraj Olomoucký v okolí středního toku řeky Moravy. Situace v oblastech s deficitem je díky průběhu počasí sice příznivá a na prognózy pro sezónu 2018 je relativně brzy, ale vývoj na dolním toku řeky Moravy i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy půdní profil byl pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru vytváří dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 14. 1. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 8 % ČR, a pouze zlomek území je zasažení deficitem mezi 40 až 80 mm.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (15. 1. - 21. 1. 2018) bude počasí velmi dynamické. To bude znamenat i větrnější počasí. V úterý přes nás přejde okluzní fronta, ve čtvrtek pak tlaková níže za níž k nám začne foukat oceánský vlhký vzduch. V úterý a ve čtvrtek budou na frontu vázány významnější srážky, v ostatních dnech čekáme spíše přeháňky. Srážkové úhrny za tento týden se tedy budou pohybovat většinou od 10-25 mm, lokálně mohou dosahovat 40 mm. Nejvíce se jich čeká v horských oblastech (hlavně na Šumavě), kde by mělo jít většinou o sněžení. V nižších polohách se během dne čekají většinou dešťové srážky, v noci smíšené či sněhové. Maximální teploty během týdne se budou pohybovat nejčastěji mezi 2-6°C, v noci a ráno lze čekat minima od -3 do +1°C. V předpovědi sucha je setrvalý stav. Na většině území se bude udržovat zcela nasycená půda a v oblastech, kde je ještě jistý deficit, tak se bude vlhkost půdy zvyšovat. Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.
Dlouhodobá prognóza: Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše průměrné, podobně jako srážky budou průměrné. S ohledem na nižší spotřebu vody vegetací po konci sezóny je prognóza pro půdní příznivá pro většinu území. Nicméně fakt, zásoba vláhy ve sněhu je prozatím nedostatečná a v řadě oblastí teploty nad bodem mrazu napomáhají odtoku a výparu vody což z pohledu počátku vegetační sezóny situaci problematizuje.
Existující deficit vláhy predisponuje nižší polohy jižních Čech a okolí řek Moravy a Dyje k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce první únorové dekády a v případě některých lokalit až do první dekády března. Až na tyto výjimky se situace jeví jako relativně příznivá ale spíše s tendencí k nižšímu nasycení půdy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
Index půdní vláhy, situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají zásadní zlepšení hodnot na většině území ČR během podzimu. Celé území ČR nyní spolu s Polskem, Německém a západní Ukrajinou a Běloruskem vykazují poměrně uspokojivé hodnoty nasycení půdního profilu. Naopak výrazný nedostatek vláhy nadále panuje na většině území Itálie, jihovýchodě Francie a na Chorvatském pobřeží.
