Aktuální intenzita sucha: V důsledku extrémních srážkových úhrnů v uplynulém období je půda pořád dostatečně nasycená a aktuálně tak i nadále není sucho na území České republiky vůbec pozorováno jak v povrchové vrstvě (0-40 cm), tak v hlubší vrstvě (40-100 cm) a ani v půdním profilu (0–100 cm).
Aktuálně není sucho na území České republiky i nadále vůbec pozorováno (půdní profil 0–100 cm).
Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY po extrémních srážkových úhrnech v uplynulém období i nadále zůstává v kladných hodnotách a deficit zásob vody není na území České republiky vůbec pozorován.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) se oproti minulému týdnu zásoby vody na většině území nezměnily a hodnoty půdní vláhy tak i nadále zůstávají vysoké a to nejvíc na jih od Brna a také na západ od Prahy.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu také výrazně nezměnil- na celém území zůstávají hodnoty půdní vláhy vysoké.
V rámci půdního profilu 0-100 cm je cca 72 % území v odchylce 20-60 mm a 15 % území v odchylce 60-80 mm navíc od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně na jihu Moravy a také na západ od Prahy.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je u většiny vodních toků (zejména na jihu a středě Čech) pozorována i nadále nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. Výjimkou je východní Morava a také části severu republiky (Děčínsko, Liberecko), kde se vodní toky nachází v stavu normální ale místy také i podnormální vodnosti. Hladiny vodních toků jsou na celém území převážně setrvalé nebo mírně rozkolísané. V porovnání s dlouhodobými říjnovými průměry jsou průtoky průměrné až nadprůměrné a pohybují se nejčastěji od 40 do 250 %.
V celém profilu do 1 m se k 13. 10. nevyskytuje žádný deficit. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Oproti minulému týdnu zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY mírně pokleslo na sever a severovýchod od Prahy a také na Moravě, no na většině území se relativní nasycení půdy drží i nadále nad 90 %.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Hodnoty relativního nasycení půdy jsou téměř na převážné části území v povrchové vrstvě nad 90 %. V okolí Prahy, od Prahy na východ, na jihu Moravy a na Olomoucku hodnoty oproti minulému týdnu mírně poklesly, no i nadále se drží vysoké v intervalu 70-90 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): 73 % území se aktuálně nachází v hodnotách relativního nasycení půdy vyššího než 90 %. 25 % území (okolí Prahy, severně od ní a také Morava) se nachází v intervalu 70-90 %.
Dopady na vegetaci: Oproti minulému týdnu, došlo opět k zlepšení relativní kondice vegetace a to zejména na velké části Moravy a na severu Čech. Právě vegetace na sever a severovýchod od Brna až po Jeseníky, také vegetace v okolí Prahy a v jižních Čechách se jeví aktuálně v nejlepší kondici. K mírnému zhoršení došlo naopak na Karlovarsku a také na Vysočině. Aktuálně je ale větší část vegetace v republice v nadprůměrném stavu. Horší kondici pozorujeme v okolí Znojma, na Liberecku, v západních Čechách a na Třebíčsku.
Dopady na zemědělství: Na textu pracujeme.
Dopady na lesy: Na textu pracujeme.
Situace ve střední Evropě: Na textu pracujeme.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu jsou na celém území vysoké vlhkosti půdy ve vrstvě 0-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 75 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 81 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Moravě, nižší v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (6.10 – 12.10.2024) nás ovlivňovalo více frontálních systémů. Srážky byly hlavně v úterý, ve čtvrtek a částečně v pátek. Nejvíce pršelo v západní části Karlovarského kraje a to až 30 mm/týden. Vyšší úhrny byly také v Beskydech. Na většině území republiky ale spadlo jen do 10 mm/týden. Teploty vzduchu rostly až do čtvrtku, kdy bylo naměřeno místy i přes 20°C. Poté se ochladilo na teploty jen okolo 12-14°C. Noční teploty klesaly v neděli, pondělí, a hlavně v sobotu pod hranici 5°C. V sobotu dokonce byly i přízemní mrazíky. Větrnější počasí bylo převážně v úterý.
Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 14.10.2024) budeme spíše pod vlivem tlakové výše. To bude znamenat příliv teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry od jihu, co přinese zvýšené riziko tvorby mlh či nízké oblačnosti, ale zároveň i slunečného počasí v místech, kde se tyto oblaka neutvoří nebo brzy protrhají. Do velké míry to také může ovlivnit ranní teploty vzduchu a tím i předpověď možných škod na vegetaci. Noční teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi 5-8 °C a při nočním vyjasnění mohou klesat i k bodu mrazu. Denní maxima budou do středy včetně okolo 10-13 °C. Poté se mírně oteplí na hranici 15 °C. Do konce týdne moc srážek neočekáváme – podle modelů to bude do 10 mm/týden v severní polovině republiky, na jihu by prakticky pršet nemělo. Půdní vlhkost bude stále hodně vysoká a nečekáme žádné dramatické změny.
Střednědobý výhled do 29. října předpokládá, že teploty vzduchu budou slabě nadprůměrné. Ke konci období by se mohly vracet k průměru.
Navazující dlouhodobý výhled až do 25. listopadu předpokládá, že teploty vzduchu budou v listopadu normální.
Podle modelů nás čeká spíše mírně teplotně nadprůměrné období s menším úhrnem srážek. Vliv na půdní vlhkost bude zanedbatelný.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
