10. březen 2019

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (3.3. – 9.3.2019) přes nás přecházelo několik frontálních systémů. Srážkově bohaté ale příliš toto období nebylo. Významné srážky přišly až v neděli, které budou součástí vyhodnocení dalšího týdne. Nejvíce srážek spadlo tradičně na horách a to i přes 20 mm/týden, ale na většině území republiky to bylo jen do 5 mm/týden. Teploty vzduchu byly na současné období nadprůměrné, i když byly během týdne výrazně rozkolísané. Pokračovalo rozšiřování oblastí postižených suchem, jak na severozápadě Čech, tak na jižní a střední Moravě. Srážky v neděli 11. a pondělí 12. března situaci zlepšily na většině území, bohužel ne zásadním způsobem.

Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchově vrstvě (0-40 cm) je na většině území nepříznivá. Na více jak 75 % území se nachází kategorie počínající sucho. Oblast jižní Moravy a Podkrušnohoří je zasáhnuto výrazným až extrémním suchem. V oblasti Střední Moravy je evidováno mírné sucho.
Situace Intenzity sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) je o mnoho nepříznivější. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, se vyskytuje v oblasti povodí Labe, na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku.
V minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 36 % území, oproti minulému týdnu se sucho rozšířilo o 6 %. Na 5 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné. Lze očekávat, že srážky na přelomu tohoto týdne zlepší sucho v povrchové vrstvě.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.

Deficit: V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo k zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. Výrazně nadnormální vodnost je sledována na tocích v pohraničních horách. Nadnormální vodnost je sledována ve středních částech toků. Normální vodnost je sledována v Plzeňském a Jihomoravském kraji. Podnormální vodnost je sledována v Pardubickém, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
V celém profilu do 1 m se k 10.3. vyskytuje deficit na více než 52 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 25 % území je deficit nejméně 20 mm, na 10 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.

Dopady na zemědělství: Zprávy 296 zpravodajů z 69 okresů, které postihují 854 katastrů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy mírně stouply v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 29 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 23 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v severních a středních Čechách a na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (3.3. – 9.3.2019) přes nás přecházelo několik frontálních systémů. Srážkově bohaté ale příliš toto období nebylo. Významné srážky přišly až v neděli, které budou součástí vyhodnocení dalšího týdne. Nejvíce srážek spadlo tradičně na horách a to i přes 20 mm/týden, ale na většině území republiky to bylo jen do 5 mm/týden. Teploty vzduchu byly na současné období nadprůměrné, i když byly během týdne výrazně rozkolísané. Nejteplejším dnem bylo pondělí a čtvrtek, kdy maxima vystupovaly nejčastěji k 18 °C, lokálně dokonce i nad hranici 20 °C. Noční a ranní teploty se pohybovaly většinou od 3-5°C, jen ve středu klesaly často pod bod mrazu do -5 °C. Během celého týdny bylo větrnější počasí. To bylo hlavně vázáno na přechody fronty. Na mnoha místech řádila vichřice, která způsobila škody na majetku a odstávky elektrické energie.

Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území je nasycení relativně dobré ale současně se oproti minulému týdnu v oblasti ČR situace výrazně zhoršila. V jižní části sledované domény je nižší i celková hodnota indexu. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Většina území se vyznačuje lepší než obvyklou kondicí vegetace, která je současně lepší i oproti minulému týdnu, nicméně tento vývoj spíše odráží časný nástup jara oproti letům 2000-2018 a na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat. Nicméně za pozornost stojí oblast sledující kontury Panonské oblasti, kde i na základě hodnot indexu půdní vláhy můžeme vysledovat nižší nasycení vláhou.

Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (11.3-18.3.2019) bude pokračovat dynamické počasí doprovázeno přechody frontálních systémů. Nejvíce srážek by mělo spadnout ve čtvrtek a pátek. Ke konci týdne by měly být srážkové úhrny nejčastěji mezi 15-20 mm. Tedy týden bude srážkově bohatší. Současné ochlazení by se mělo postupně zmenšovat a ke konci týdne teploty růst. V neděli mohou být pak maxima i nad 15 °C. Minimální teploty se budou udržovat většinou lehce nad bodem mrazu. V následujícím týdnu bychom neměli pozorovat sucho v povrchové vrstvě, ale rozsah deficitu půdní vlhkosti v hlubších vrstvách zůstane podobný, jako je aktuálně pozorován, s tendencí k mírnému zlepšení.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 27. března předpokládá, že o víkendu přijde přechodně teplotně nadprůměrné počasí. To se změní začátkem příštího týdne, kdy se nám opět ochladí na průměrné hodnoty. Do konce období pak bude teplota oscilovat kolem normálu. Větší nejistota v modelech je od 20. března, kdy se jednotlivé předpovědi značně rozcházejí. Srážkově má být právě tento čtvrtek a pátek, pak by mělo srážek opět ubývat a jednat se jen o přeháňky. Do 27. března má v republice spadnout v průměru okolo 30 mm srážek.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty i srážky měly být v příštích 4 týdnech celkově blízko průměru s tím, že první týden bude srážkově nadprůměrný a střídán pak sušším počasím. Teplotně lze mírně nadprůměrné teploty čekat spíše ke konci období. Ačkoliv to znamená spíše nárůst srážek, zatím neočekáváme zásadní zlepšení. Čas na doplnění srážkového deficitu v klíčových produkčních oblastech je téměř u konce a zatímco, na velké části Moravy a v některých částech Poohří a podél toku Labe přetrvává nedostatek půdní vláhy oproti obvyklému stavu, sníh prakticky zmizel. Nadále platí, že aktuální úroveň nasycení půdy, by při normálním průběhu srážek nepostačil v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Polabí. Naopak na Jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst (ODKAZ na mapu dlouhodobé předpovědi) je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy. Bohužel zatím v rozsáhlé části severozápadních, západních, středních a lokálně i východních Čech a na většině území jižní a střední Moravy a části Moravskoslezského kraje se setkáváme s negativní prognózou až do první květnové dekády. V těchto oblastech se jeví výrazný vodní deficit možný i červnu a červenci.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.