Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem změnilo relativně málo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na méně než 4 % území a přibližně 7/10 ČR se vyznačují dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno téměř na ¾ území, zatímco nedostatek zasahuje přibližně 4 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě projevuje na méně než 1 % plochy. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/4 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na necelých 2 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu mírně zlepšila a vrátila se na hodnoty dosahované v průběhu prosince. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na 1/3 území s tím, že hlubší i povrchová vrstva jsou zasaženy přibližně ve stejném rozsahu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 16 % plochy ČR v rámci celého půdního profilu. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na téměř 4 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo během tohoto týdne k mírnému snížení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě oproti minulému týdnu, v hlubších vrstvách se vlhkost nezměnila. Na žádné stanici není registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 13 % stanic a v 50-100 cm na 23 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 9 % stanic, v 10-50 cm na 13 % stanic a v 50-100 cm na 12 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší ve východních Čechách, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 82 zpravodajů ze 40 okresů ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne a nadále odráží přetrvávající sucho v oblastech východních Čech, Vysočiny a dopady sucha v oblasti jižní Moravy. Ve většině hodnocených okresů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako sušší, resp. ojediněle velmi suché (východní a střední Čechy a jižní a střední Morava). Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných lokalit s jistými lokálními výjimkami. Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. Významné až zásadní ovlivnění výnosu očekávají zpravodajové z 5 okresů. V dalších 7 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha. S ohledem na vánoční svátky je počet respondentů nižší než obvykle.
Deficit půdní vláhy: Na přibližně polovině území panuje deficit půdní vláhy, který se pohybuje povětšinou mezi 5 až 40 mm v celém půdním profilu. V povrchové vrstvě je situace relativně dobrá na Vysočině a většině výše položených území, nicméně hlavní zemědělské oblasti jsou v povrchové vrstvě nasyceny méně, než je v tuto dobu obvyklé. V hlubší vrstvě se udržuje výrazný gradient mezi regionem západně od Vltavy (s relativně dobrým nasycením) a oblastí na východ od této pomyslné line kde je situace dlouhodobě horší, než je obvyklé. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 60 - 90 mm najdeme v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (25.12 - 31.12.2016) pokračovalo hlavně inverzní počasí, kdy ve vyšších nadmořských výškách bylo tepleji než v nížinách. Srážky se vyskytovaly hlavně v první polovině týdne. V neděli 25.12.2016 pršelo na většině území republiky, ale s výjimkou horských oblastí to byly úhrny do 5 mm/den. V úterý 27.12.2016 spadlo nejvíce srážek v Krušných horách, a to okolo 20 mm/den. Dále vypadávaly srážky v úzkém frontálním pásu, který se nacházel nad Čechy, což pokračovalo i ve středu, kdy se frontální pás posunul jen lehce na západ. Na něm byly zaznamenány úhrny kolem 15 mm/den. Nejvíce nového sněhu přibylo v úterý 27.12.2016, kdy většinou připadlo 5 cm nového sněhu. K sobotě 31.12.2016 leželo nejvíce sněhu stále v Beskydech, a to kolem 40 cm. Na počátku týdne se výrazně oteplilo, maxima v pondělí vystoupala dokonce i na 10°C. Poté se začalo postupně ochlazovat a v sobotu se maxima již nedostala na většině území nad bod mrazu. Výjimku tvořily horské oblasti, kde teploty díky inverzi stoupaly až k 10°C. Rozdíl mezi nížinami a horami byl tedy i přes 15°C. Průběh minimálních teplot vzduchu kopíroval vývoj těch maximálních. Od čtvrtka spadly minimální teploty pod bod mrazu na většině území. V pátek a sobotu byly naměřeny teploty kolem -10°C, a to i v nížinách. Větrnější počasí bylo v první části týdne, s příchodem tlakové výše a inverzního charakteru počasí se vítr utišil.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
