Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

V povrchové vrstvě (0–40 cm) ve srovnání s minulým týdnem hodnoty půdní vláhy mírné narostly na jihu Moravy a naopak mírně klesly severozápadně od Prahy.. Zásoby vody jsou v rámci republiky pořád relativně nízké a na většině území se pohybují v intervalu (-5) až 5 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) oproti minulému týdnu zásoby vody také mírně klesly. Nižší hodnoty pozorujeme v rámci území podél západních, severních a východních hranic, zejména na Ostravsku, v Beskydech a části Bílých Karpat, kde aktuálně pozorujeme lokálně deficit do do max 20 mm. Na zbylém území ale zůstávají zásoby vody v půdě vyšší, zejména na severozápad od Prahy. (5-40 mm)

V rámci půdního profilu (0-100 cm) jsou cca 4 % území v deficitu 5-20 mm. Největší zásoby vody v půdě jsou aktuálně i nadále ve Středních Čechách na sever od Brna, na Ostravsku, v části Bílých Karpat a v Beskydech jsou zásoby vody nižší- lokálně s deficitem do 20 mm.
Zprávy kolegů z ČHMÚ aktálně nejsou k dispozici.
V celém profilu do 1 m se k 23. 12. vyskytuje deficit na max 4 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 18. 12. 2024

    Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru

    Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

  • 18. 12. 2024

    Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost

    Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.