Relativní nasycení půdy
Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita |
Oproti minulému týdnu zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy téměř stejné a udržují se vysoko.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy se oproti minulému týdnu na většině území nezměnily. Na jihu Moravy však mírně vzrostly a na severozápad od Prahy naopak mírně klesly. Aktuálně jsou v rámci celého území hodnoty relativního nasycení půdy ale velmi vysoké v intervalu 90-100%, s výjimkou jihu Moravy, kde se hodnoty i přes mírný nárůst pohybují v intervalu 70-90%, na Znojemsku 60-70 %.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu taky výrazněji neproměnily. Na většině území, zůstávají v této vrstvě hodnoty relativního nasycení i v intervalu 90-100 %. Ve Středních Čechách, Ostravsku a na převážném území Moravy jsou hodnoty o něco nižší v intervalu 70-90 % (na Ústecku, Znojemsku a Brněnsku 60-70 %).
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu zůstávají stejné. S výjimkou oblasti severozápadně od Prahy, Slezska a jihu Moravy pozorujeme v rámci celé republiky velmi vysoké hodnoty relativního nasycení půdy (90-100 %). Ve zmíněných oblastech se hodnoty pohybují v intervalu 70-90 %, na Brněnsku a Znojemsku 60-70 %.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
18. 12. 2024
Rozhovor s Pavlem Zahradníčkem pro Regionální agrární komoru
Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR odpovídal na otázky Zpravodaje Regionální agrární komory Pardubického kraje spojené se současným zemědělstvím. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.
-
18. 12. 2024
Když přestaneme orat a pokryjeme půdu meziplodinami, obnovíme za pár desítek let její úrodnost
Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá, jak půdu v Česku, zpustošenou dekádami intenzivní orby a používáním syntetických hnojiv a pesticidů znovu ozdravit a připravit na budoucí vysoké teploty v důsledku klimatické změny. Může tomu pomoci i fakt, že zemědělci dostanou zaplaceno za zachycování uhlíku v půdě. „Čeká se také na to, jak budou vypadat systém obchodování s emisními povolenkami v zemědělství neboli Agro-ETS,“ připomíná Klem. Celý článek pro ekonews.cz je k dispozici ZDE.