Relativní nasycení půdy


Nedostatek vláhy
                   
010203040506070 90100
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita

I když velmi vysoké relativní nasycení půdy z minulých týdnů postupně klesá, oproti minulému týdnu nedošlo k velmi výrazné změně a na většině území se relativní nasycení půdy drží pořád nad 70 % a více.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu na většině území Moravy poklesly. Zejména na Olomoucku a na jihu Moravy pozorujeme nejnižší hodnoty v rámci celé republiky (nasycení půdy v rozmezí 50-60 %). Vyšší hodnoty (70-90 %) se udržují na západě a jihozápadě republiky a také podél severních hranic, kde lokálně pozorujeme i hodnoty nad 90 %.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se hodnoty relativního nasycení půdy oproti minulému týdnu výrazně neproměnily. Na Šumavě a místy i na Vysočině zůstávají v této vrstvě hodnoty relativního nasycení i v intervalu 90-100 %, severozápadně od Prahy, na sever od Brna a na Olomoucku jsou hodnoty nižší- v rozmezí 60-70 % a na zbytku území jsou hodnoty v intervalu 70-90 %.
V celém profilu (0–100 cm) zůstávají hodnoty relativního nasycení půdy i nadále vyšší. 6 % území (hlavně Šumava) se aktuálně nachází v hodnotách relativního nasycení půdy vyššího než 90 %, 70 % území se nachází v intervalu 70-90 %, 17 % území v intervalu 60-70 % a 5 % území v intervalu 50-60 %. Aktuálně nejméně zásob vody pozorujeme na jihu Znojemsku, Brněnsku a na Olomoucku.

Více informací ZDE.

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 1. 11. 2024

    Zveme vás na přednášku o klimatická změně a zemědělství

    Zemědělství je jedním z odvětví nejvíce ohrožených klimatickou změnou, a to nejen z pohledu budoucí produkce potravin a jejich kvality, ale i vzhledem k potenciálnímu ohrožení dalších ekosystémových funkcí, jako je zajištění pitné vody či biodiverzity.
    Je možné překonat tuto výzvu šlechtěním nových odolných odrůd, pěstováním nových druhů plodin, nebo musíme změnit celý systém hospodaření v krajině, který bude postavený na zachování a zvyšování půdní úrodnosti a ukládání uhlíku v půdě? I na tohle vám v úterý 5.11. v 16:00 v Praze na Národní odpoví Karel Klem z Ústav výzkumu globální změny v rámci cyklu přednášek Týdne AV CŘ.

  • 1. 11. 2024

    Týden Akademie věd ČR

    Týden Akademie věd ČR má za sebou dvě úspěšné dekády a i tento rok zveme zájemce o vědu nejen do samotného sídla Akademie na Národní třídě v Praze, ale především na naše různá pracoviště, kde ukazujeme naše nejnovější úspěchy a představujeme, na čem vědci a vědkyně dlouhodobě pracují. Vybrat si z toho, co pro vás nachystal Ústav výzkumu globální změny si můžete TADY. Zveme vás.